Príbeh služobníčky

Z The Handmaid's Tale mám trochu rozporuplné dojmy. Hoci dystopický svet republiky Gileadu nepôsobí úplne nezmyselne, rozhodne nepôsobí ani uveriteľne. Je to aj vina tvorcov, ktorí dávkujú informácie o fungovaní tohto systému až príliš pozvoľna a miesto toho hrajú prím vnútorné monológy ústrednej postavy a dôraz je kladený na všadeprítomnú depresiu podporenú občasnými drsnejšími scénami. Samotné dianie navyše občas riedi aj zbytočne pomalé tempo a neustále detailné zábery na tvár utrápenej hlavnej hrdinky. Samotná látka je pritom dostatočne silná a zaujímavá, nie som však na sto percent presvedčený, že ide o ideálny spôsob ako spracovať podobný sociálny komentár. 70% (19.06.2017)

Konec pro mě nastal během 5. a 6. dílu, kdy se z tohoto seriálu stalo soft porno. Feministky celého světa spojme se a ukažme bílému muži, zač je toho loket..... Brak jako kráva a co mě na tom nejvíc sere je fakt, že se na to ze začátku dobře dívalo, mrazivá hudba, "výborný nápad" (ze začátku). Chtěl jsem se dozvědět daleko více z té minulosti, co k tomu vedlo a tak, žel bohu už je mi to ukradené. Konec zvonec. (04.02.2019)

Po první sezóně jsem byl v podstatě spokojen, téma bylo skvělé, příběh mě bavil a těšil jsem se na pokračování, o to větší bylo mé zklamání. Druhá řada velmi rychle pohřbila všechno to, co se mi na seriálu líbilo, a věnovala se převážně emocionálnímu vydírání a neustávajícími close- upy na Offredin obličej, což bylo opravdové utrpení. Vývoj postav se v podstatě zacyklil ( střídaly se pouze světlé a temné stránky povahy), logika, atmosféra i tempo příběhu se vytratily do neznáma a po druhé sérii se tedy vytratím i já. (03.10.2018)

Z očekávaného intenzivně prožívaného vztahu se vyklubala dvě rozpačitá rande. Vzájemné oťukávání skončilo poznáním, že seriál odkládám k ledu, resp. do šuplíku děl, které stojí za to zhlédnout, až si zlámu obě nohy a dojdou atraktivnější a zajímavější tituly. To, co se postavilo mezi mě a Příběh služebnice, není režisér ani herci, ale samotná Margaret Atwood. Její svět totalitní společnosti podle mého stojí na příliš vratkých základech, neuvěřil jsem v jeho existenci, a tudíž mě přes nepopiratelné scénáristické i další kvality nic nemotivovalo k tomu, ponořit se do něj. Podle mého by se vyvíjela krize a režim z ní vzešlý úplně jinak a měl by jiné parametry. Alternativní historie i projektování blízké či vzdálené budoucnosti má smysl, ale měly by se držet logiky. Tři hvězdičky jsou vyjádřením kvalit řemeslné stránky projektu a pro tentokrát se i vzdám procentuálního hodnocení. (20.01.2019)

Margaret Atwoodová bezesporu stvořila zajímavý postapokalyptický svět, ve kterém jsou ženy (a to jak Služebnice, tak jim nadřazené Manželky) trestány za to, že se "tak hodně zaměřily na akademickou práci a profesionální ambice, že zapomněly na své skutečné poslání". Po zhlédnutí filmové adaptace z 90. let jsem se těšila na lepší propracování děsivé republiky Gileád a na lépe zahrané postavy. Obojího jsem se vlastně dočkala (i když mi pořád chybí skutečná ukázka proměny Spojených států v Gileád), hereckým výkonům skutečně nelze nic vytknout, ale mám se seriálem jeden zásadní problém, a to hlavní hrdinku. Pokud se mnohem více těším na osudy vedlejších charakterů - Janine, Emily, Moiry, dokonce i "záporačky" Sereny - než na další útrpné pohledy June/Offred, je to špatně. Neměla jsem potřebu okamžitě zapínat další epizodu, emocionálně mě žádná scéna nezasáhla (možná proto, že nejsem matka).. (05.08.2018)