Príbeh služobníčky

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

Román Příběh služebnice mě bavil. Nejen svou myšlenkou, ale i výborným pojetím, které Margaret Atwoodová promyslela do nejmenších detailů. Samozřejmě, že celá řada motivů se do seriálu nevešla, ale to hlavní tam je - postapokalyptický svět, kdy většina lidí ztrácí schopnost reprodukce a celá společnost se s tímhle faktem musí vyrovnat. Co mi bohužel nesedlo, bylo obsazení titulní role. Ta holka mi pořád připomínala takovou ošklivější verzi Anny Polívkový. Pořád blbě civí, má otevřenou pusu (ech, tohle já u lidí fakt nedávám, viď, Kristen Stewart) a prostě se na ní blbě kouká. Pak v jednu chvíli jsem zjistila, že role velitelovy ženy je pro mě mnohem zajímavější, stravitelnější a pochopitelnější. A to je prostě škoda. No a pak je tu Rory Gilmorová, že jo. Alexis Bledel já fakt můžu a trochu mě mrzí, že právě ona nehrála hlavní roli. Seriál má výbornou hudbu, baví mě, jak zachycuje prostředí a do mé představy o Gilédu z knihy seriál dobře zapadl. Na druhou sérii se rozhodně chystám. Pokud vás seriál zaujal, tak si rozhodně přečtěte knížku - je ještě o fous lepší. (26.06.2017)

Nemohol som si zvyknúť na tempo seríalu. Navyše mi liezla hlavná hrdinka v prvých 2- 3 epizodach neuveriteľne na nervy! Potom, ako som sa nejako prekúsal k ďalším epizódam, začala ma baviť psychologická hra, ktorá sa tam postupne rozohrávala. No a pocit, že si idem ráno zabehať a odrazu by ma sundali nejakí čierni kukláči, je dosť desivý! Mno...uvidím, ako sa rozohrá 2ka, hoci sa priznám, bohvieako sa mi do nej nechce. (17.05.2018)

Konec pro mě nastal během 5. a 6. dílu, kdy se z tohoto seriálu stalo soft porno. Feministky celého světa spojme se a ukažme bílému muži, zač je toho loket..... Brak jako kráva a co mě na tom nejvíc sere je fakt, že se na to ze začátku dobře dívalo, mrazivá hudba, "výborný nápad" (ze začátku). Chtěl jsem se dozvědět daleko více z té minulosti, co k tomu vedlo a tak, žel bohu už je mi to ukradené. Konec zvonec. (04.02.2019)