Causa Králík

Skvělý film z mistrného pera Jaroslava Dietla, navíc natáčený v Železném Brodě, kde jsem se tenkrát byl na pana Kopeckého, procházejícího se po brodském náměstí, podívat. Dietl se uměl velice dobře a svými osobitými prostředky zapsat do srdcí miliónů diváků nejen ve svých seriálech, ale i scénáři několika filmů, z nichž Králík je možná ten nejlepší. Příběh o boji za spravedlnost velice lidského stárnoucího právníka, to je prostě neodolatelné - a takoví lidé mezi námi tenkrát žili - doktůrci, advokáti, lidé různých profesí. Jaksi se ze života vytratilo tohle lidské, hřejivé srdíčko, které prostý člověk potřebuje, které dopřává jeho nervům větší klid i celkovou pohodu. Když mezi tím Nova dává upoutávky na - s prominutím - fekálie dnešních seriálů naší i americké produkce, vidíme jednoznačný rozdíl. A to zoufalé volání Kopeckého na závěr - proč neustále prohráváme boj s darebáky? Aby se nakonec za nějakých patnáct let stalo, že se darebáctví stane normou obvyklého chování - jako údajný dar za svobodu a demokracii... (08.03.2015)

Celkom som sa na ten film po rokoch tešil. Pamätal som sa, že ide o morálny problém bez komických prvkov, preto je mi žánrové zasadenie filmu medzi komédie záhadou. Už sa niekto zmienil o atypickom obsadení Satoranského a v podstate i Kopeckého, ale Kopecký to vo filme vysvetlil, že podvodník s tvárou podvodníka si nezarobí ani na slanú vodu. Film sa veľmi slušne rozbiehal, veď nakoniec Dietl svojmu remeslu rozumel. Lenže v druhej polovici deja sa dostali na povrch Dietlove slabiny, ktoré sú neprehliadnuteľné a preto filmu ponechávam pôvodné tri hviezdičky, ktoré nenarúšajú dobrý celkový dojem, ktorý som z filmu aj po rokoch mal. (30.09.2020)

Tady si nejsem moc jist co to bylo. Komedie?? Tak proč ta hudba v úvodu při titulcích? Mi tam prostě neseděla. Ale titulky jsme překonali a samotný film…? Nehrát tam pan Kopecký, asi by u mě neuspěl. Takže jde prostě o další „komedii“, kde to všechno kolem má jen lehce komediální podtext, ale smát se nahlas asi divák nebude. Satoranský byl dobrý. Ostatní v mezích slabšího průměru. (28.07.2015)

Co je proboha na tomto filmu komediálního? Že vychcaný synovec obere svou starou tetu o téměř 8 litrů (v 70. letech poměrně vysoká suma), aby si mohl vozit prdel v drahém auťáku, u soudu zapírá jak Fučík a nakonec po těžkém úsilí advokáta v docela přesvědčivém podání Kopeckého (jedno z mála pozitiv filmu) babka, která svůj spor platí živými králíky žalobu stejně vezme zpátky? Nebo snad že chlap z nešťastné lásky k ženské, která mu nasadila parohy půl roku bručí ve vazbě a nakonec skočí pod auto? Já v tom filmu žádné komediální prvky jaksi nenacházím, když už, tak se jedná o poměrně pesimistickou tragikomedii s notnou dávkou černého humoru. (12.03.2017)

Klasická Dietlovina o malých velkých problémech obyčejných lidí, tentokrát v celovečerním formátu. Jako první věc na filmu mě upoutala především úvodní melodie Vadima Petrova s působivou melodií hranou smyčcovým orchestrem, v kombinací s titulky protkávanými černobílým (sépiovým) sestřihem různých momentů ze života pražského advokáta. Samotný příběh o drobných soudních sporech na venkově je zajímavý, lidský, s příjemným obsazením (Adamovská, Kopecký, Satoranský), dobrým scénářem a vykřeslením charakterů mnoha postav, ale trochu takový bez výraznější atmosféry či větších humorních odlehčení (jako komedii bych Causu Králik snad ani neoznačoval). Líbil se mi, ale moc důvodů k opětovnému zhlédnutí jsem zatím nenašel. Ovšem tíseň z prožití chvil v komorní soudní síni podpořena kvapkáním vody z navlhčeného stropu, to se mi líbilo. Určitě bych nechtěl figurovat na žádné straně či pozici v podobných soudních řízeních a s prohlášením dr. Lukáška, že ,,neexistuje žádná menší nebo velká nespravedlivost" a ,,všechny nespravedlivosti jsou stejné" bych osobně asi taky úplně nesouhlasil. 65% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) (01.01.2019)