Richard Jewell

Keď americké najvyššie úrady dokážu bez dôkazov obviniť nevinného človeka z radov amerických občanov bez dôkazov, čo potom v zahraničnej politike...aha moment... Príbeh o Richardovi Jewellovi je pravým opakom nudy, ak by trval ešte o hodinu dlhšie s chuťou by som sledoval ďalej. Geniálne zakomponovaný legendárny beh Michaela Johnsona na 200 metrov s nadpozemským svetovým rekordom v paralelnej montáži, keď sa právnik snaží zistiť, ako mohol Jewell stihnúť z parku k telefónnej búdke. My z nej usúdime, že by to nestihol ani najrýchlejší atlét planéty tohto obdobia. No a na koncert Kennyho Rogersa vážne nikdy nepôjdem. (20.01.2020)

Jednoduchý příběh nekomplikovaný zřejmě stejně jako skutečná událost, podle které by natočený. Střet policejní rutiny a ledabylosti s prostou, přímočarou morálkou člověka nadzvedává. Trošku jsem se těžko emočně dostával k P. W. Hauserovi v hlavní roli prostoduchého prosťáčka, ale to je patrně jen problém mého vkusu. Smekám před Clint Eastwoodem. (28.06.2020)

Charakteristika hlavního hrdiny coby snaživého trouby mě místy dost iritovala bez ohledu na to, že takovým člověkem skutečný Richard Jewell zřejmě byl. I proto mě dopad dehonestace jeho osoby na něj a jeho matku nechával chladnějším, než by bylo záhodno. Naopak manipulace ze strany FBI a médií dokázala nakrknout a možná je škoda, že samotné vyšetřování ze strany úřadu nedostalo trochu větší prostor, protože takhle to působilo až moc amatérsky. Agenti by pak třeba nepůsobili jako čistokrevní záporáci a divák by měl větší šanci jejich postupy pochopit. Na druhou stranu pokud FBI takhle skutečně pracovala, tak potěš koště. Herecky OK a i když mi titulní postava k srdci úplně nepřirostla, Hauser jí zahrál výborně. 75% (18.06.2020)

Eastwood má za sebou silnější filmy, ale toto je solidní drama. Ve srovnání s podobným snímkem od Miloše Formana Lid versus Larry Flynt Forman líčil pokušitelského pornografa zábavněji, vyhroceněji, provokativněji, nicméně též vlezlý tlouštík Jewell v podání Paula Waltera Hausera objeví nakonec vlastní důstojnost a ve svém advokátovi přítele. Eastwood pojímá jeho životní dráhu zeširoka včetně obskurních zaměstnání, v nichž Jewell končí zpravidla pro svou přehnanou až protivnou aktivitu. Na každý pád s výjimkou oddané maminky vidí lidé v budoucím rekovi snaživého burana, ostatně v roli zaměstnance bezpečnostní agentury bere své hlídkování v olympijském parku vážněji než profesionální policisté, kterým je k smíchu – než se ukáže, že měl pravdu. Pohodovou náladu před výbuchem kreslí Eastwood věrně v čele s dobovou muzikou, dokonce i při nálezu bomb si dovolí šibeniční vtip – Jestliže vidíte, jak pyrotechnik zbledne, utečte – a s vědomím reálného pozadí události nabývá chaos před explozí i po ní na působivosti. Ovšem pak už se buduje očekávaný model veřejné štvanice. Novinářka platící za senzační informace sexem je až příliš otrlá, Jewell i jeho matka zas až moc prostoduší, agenti FBI až přehnaně zatvrzelí. Uměřenost přichází teprve se Samem Rockwellem v roli druhořadého právníka, jenž do případu vnáší trochu efektního divadla a trochu soukromé ironie. Kouzelně obrací oči v sloup, kdykoli jeho klient, noční můra každého advokáta, poruší závazek mlčení a jako naivní kluk nabízí pomoc mužům zákona, k nimž by tak rád patřil a kteří na něho přitom zkoušejí podraz za podrazem. Vypravěčsky je to zkrátka maličko nuda, ač všechna řemesla vykazují solidní úroveň a vedle Rockwella si postupně získá náklonnost i hrdina Paula Waltera Hausera, který své pohnutí zajídá obřími sousty. Nicméně zpětné výjevy nastavují čas, než Jewellův tým zvolí protiútok vrcholící dojemnými projevy, kdy zaslzí i cynická reportérka. Případ obětního beránka, jenž se právě hodil, sice líčí Eastwood přesně, ale nepřidá o mnoho víc, než si lze o kauze přečíst (28.03.2020)

Eastwood je klasik, mám jeho filmy rád. Má cit pre rozprávanie príbehov, netlačí do svojich filmov zbesilé strihy, moderné postupy ani nereálne báchorky. Vie si vybrať tému a s veľkou percentuálnou úspešnosťou ju vie doviesť takmer k dokonalosti. Tento príbeh stojí takmer celý na hlavnom hrdinovi, preto bol výber hlavného herca veľmi dôležitý. Paula Waltera Hausera som videl vo filme Já, Tonya a už tam ma zaujal...a Sam Rockwell a Kathy Bates? Parádny bonus... Hauser zahral neskutočne. Dôverčivý dobrák s veľkým zmyslom pre zákon a poriadok dopláca nielen na svoju ukecanú povahu, ale i na novinársku nenásytnosť a nekonečnou honbou za senzáciou. Je to smutný pohľad na človeka, ktorý nežil úplne ukážkový život a práve tieto jeho prehrešky minulosti mu v mnohom zkomplikovali situáciu. Na druhej strane práve toto z neho robí človeka, ktorého si divák rýchlo obľúbi a fandí mu až do samého konca. 80%. . (07.04.2020)