Richard Jewell

Další pečlivě odvyprávěné, napínavé a dojemné eastwoodovské drámo podle skutečných událostí, tentokrát se zajímavě nejednoznačným hlavním hrdinou. Aspoň já si až do konce filmu nebyl jistý, jestli Jewell je nebo není vinnen, což tomu dodávalo napětí. Jewell - kombinující v sobě dětskou naivitu a neškodnost s lehce zlověstnou chytrostí, ambicemi a frustrací - je plastický charakter a neznámý Hauser ho zahrál skvěle. A s prostořekým Rockwellovým právníkem jsou dobře kontrastující a sympatickou dvojkou. Zaujalo mě, že frustrující pocit "mám na víc" tu neměl jen Jewell, ale vlastně všechny postavy. (16.05.2020)

Looser, tlouštík, otloukánek, jeliman, pak hrdina, zločinec a mučedník. Na krátký život jednoduchého chlapíka až příliš rolí a situací, kterým musel čelit. ___ Clint vypráví úsporně, i výbuch bomby je neefektní. Víc napětí dokáže vzbudit prostým rozvazováním baťohu, protože divák už předem ví, co je uvnitř. ____ Příběh Richarda Jewella je smutný a varovný - prudké odsudky, okamžité mediální lynče, nenávist davu rozdychtěná anonymitou a přístupností sociálních kanálů – to dnes zažíváme mnohem častěji a mohutněji než před čtvrtstoletím. Richardu Jewellovi se nedá přes jeho prostomyslnost, až dětinskost, nefandit. A Paul W. Hauser ho hraje skvostně: litovala jsem ho, jako malou myšku, která stojí sama proti hroznýši. ____ Ale Clint si znovu vybral až moc přímočarou cestu. Jewellovy prohřešky z minula otupil, ukázal je jako pouhá nedorozumění nebo přílišnou pracovní důslednost, z novinářky zase udělal hyenu bez skrupulí a z agentů FBI bandu tupců, která chce mít hlavně odškrtnuté jedno vyšetřování a lidský život jim nic neříká. Kamarádský advokát je plochá, kašírovaná postava. Jenomže já tohle Clintovi úplně nežeru. Vím, jak vykreslil letecké vyšetřovatele v Sullym a byl to vůči nim nespravedlivý obrázek. _____ A to teď, podle mě, opakuje. Ne do takové míry, jako v Sullym, agenti FBI se v tomto případě opravdu nezachovali nejlépe, ale že by spadli až do takových tupostí a podrazů? Clint podřídil příběh dramatizaci, ale když je to příběh vyprávějící o zdrcující síle masy a médií, tak je to až nechtěně ironické. A nenápadně dojemné zase je, jak úplně každému tam šlo o jeho vlastní sobecké cíle (mít sólokapra, co nejrychleji vyřešit pracovní úkol, získat provizi) a jedině jednoduchému Richardovi šlo o vyšší cíle – bránit lidi. ___ Clint vypráví úsporně, s kamerou si moc nehraje, střih je popisný, což v případě takto autentického příběhu není na škodu. Překážela mi tam snad jen snová sekvence, ta byla zbytečně polopatická. SHRNUTÍ: První informace jsou téměř vždy nepřesné, když už ne rovnou zavádějící. Vždycky s názorem počkejte, až budete mít dost údajů. Nenechte se nikdy strhnout k rychlému soudu. (16.06.2020)

// Balada o Richardu Jewellovi, prostém týpkovi, který tak perfektně seděl jistému profilu, až to z něj udělalo obětního beránka, i přesto že byl v realitě hrdinou. Stejně jako u Pašeráka má Eastwood řemeslo v malíku, když pak ještě zvážím, za jak krátkou dobu to celé natočil a poslal do kin, klobouček. Jenže stejně jako u Pašeráka, a možná tady ještě o něco víc, tomu prostě něco sakra chybí. Eastwood je zkrátka takový profesionál, až se ta jeho bezchybovost stává sama o sobě trochu nudnou. Film s ničím neriskuje, o nic převratného se nesnaží, prostě jen... existuje. Chtěl bych víc a nestydím se za to. Pod 7/10 bych nešel, vejš ale bohužel taky ne. (14.01.2020)

Keď americké najvyššie úrady dokážu bez dôkazov obviniť nevinného človeka z radov amerických občanov bez dôkazov, čo potom v zahraničnej politike...aha moment... Príbeh o Richardovi Jewellovi je pravým opakom nudy, ak by trval ešte o hodinu dlhšie s chuťou by som sledoval ďalej. Geniálne zakomponovaný legendárny beh Michaela Johnsona na 200 metrov s nadpozemským svetovým rekordom v paralelnej montáži, keď sa právnik snaží zistiť, ako mohol Jewell stihnúť z parku k telefónnej búdke. My z nej usúdime, že by to nestihol ani najrýchlejší atlét planéty tohto obdobia. No a na koncert Kennyho Rogersa vážne nikdy nepôjdem. (20.01.2020)

Clint Eastwood (89 let) je workoholik jako blázen a v důchodu ho to evidentně nebaví. Je skutečně obdivuhodné, jak nejen na tomto filmu není nikterak absolutně znát, jakého věku tento obdivuhodný režisér je a kolik energie stále má. Mimochodem jsem si Richarda Jewella užil více než poslední Clintovo filmy (The 15:17 to Paris, The Mule i vlastně Sully), stále je to jeden z těch tvůrců, jež se vyplatí kompletovat, jelikož si vybírá zajímavé náměty. Konkrétně o tomto, v Americe tolik propíraném případu, jsem vůbec nic nevěděl a to je pro jistou nepředvídatelnost příběhu vždycky ku prospěchu...těch 80% je bezpochyby zasloužených a k tomu všemu je tu můj velký oblíbenec Sam Rockwell, byť s ponožkami v sandálech. A to to přitom tak prošumělo kiny, že jsem to ani extra neregistroval... PS : Paul Walter Hauser loni převedl jednu z nejpůsobivějších proměn a měl být vyslyšen na Oscarech...8/10 (11.05.2020)