Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře

Nebýt těch směšně provedených pádů pánů z Chlumu a z Martinic, uvažoval bych i o čtyřech hvězdách... S Fabriciovým pádem jsem ale byl spokojen! __Snaha nepoučovat diváka, nesuplovat učebnici dějepisu a nevyprávět "příběh" (a místo toho skrze dopisy paní Thurnové a zajímavý vizuál přiblížit atmosféru doby) se cení. (14.05.2018)

Vzhledem k tradici českých historických filmů a televizních inscenací chápu, že současný historický televizní film si teprve musí najít své příznivce. Historický žánr byl vždycky otázkou peněz nebo oficiální politiky. Byli jsme zvyklí na velkofilmy z produkce Státního filmu s více či méně skrytou propagandou a na laciné inscenace se skvělými dialogy a nulovými rozpočty. Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře představuje nový průsečík, na televizní poměry je to film nebývalé produkce, a stejně tak na televizní poměry je to film nebývale dobrého scénáře. Styl je nový, téma je dodnes palčivé a televizní divák se necítí jistý v tom, co sleduje. Nerozumí, čekal něco jiného. Ale tak už to s průkopníky bývá. (25.02.2024)

Velmi jsem se těšila na historický film o událostech, které předcházely třicetileté válce, kterak čeští stavové zaseli vítr a sklidili bouři, navíc s Evičkou Josefíkovou v jedné z hlavních rolí. Problémem ovšem bylo to, že Eleonora Gonzagová, kterou zde ztvárnila a jež podle této adaptace už od defenestrace ovlivňovala Ferdinanda II. Štýrského, se za něj provdala až roku 1622... To myslím jako komentář k mému hodnocení úplně stačí, zvlášť když zbytek už se objevuje už v ostatních komentářích. Ve srovnání s takovou Marií Terezií dost propadák. Krásné kostýmy, krásná a upjatá Evička a dobrý Dobrý, zbytek celkem pod psa. 😕 (14.05.2018)

Bůh s námi, když si sami dokážeme takhle zpatlat silné téma z historie. Příběh se dal pojmout různými způsoby, klidně i jako manželský dialog a epistolární monolog, jak se scenárista pokusil. Jen by to chtělo náznak toho, že adresát ty listy četl. V pojetí, které jsme viděli, to je jen výpověď o špatném fungování doručovatelských služeb. V tématu, ze kterého napětí mohlo téct proudem, měly atmosféru dvě, slovy DVĚ! scény a to defenestrace a popravy (nebudu řešit složení a vrstvu hnoje v hradním příkopu, ani výskyt sekery tam, kde figurovaly meče, neb jsem známá svou laskavostí a benevolencí), což je na stopáž filmu zatraceně málo. Kostýmy jsou moc hezké a ze všech viděných detailů nejhezčí jsou náušnice Zuzany Alžběty Thurnové, které by mi slušely taky. Takže, co že jsem to v sobotu viděla pěkného? Popravu a náušnice. (23.04.2020)

Celý film je naprosto nekonzistentní, roztříštěný blábol, který postrádá smysluplný děj. Nic není pořádně vysvětleno a jednotlivé scény jsou nahodilé a bez logiky. Postavy nemají v podstatě co hrát, protože scénář jim to neumožňuje. Opakující se otravný monolog manželky hlavního hrdiny je doslova zlo stejně jako monotónní hudba, která je po pár minutách doslova nesnesitelná. Obsazení sice působí dobře, ale bez dobrého scénáře a režie, která je chaotická a nedotažená nemá význam. Je smutné, že toto silné téma je v tomto snímku tak nedobře zpracováno. Když ho srovnám s tematicky podobnou minisérií Střelný prach (Gunpowder) pojednávající o spiknutí s cílem vyhodit do povětří Anglický parlament a zabít krále Jakuba I. musím konstatovat, že tento film je obrovské selhání. Smutné je, že potenciál této látky je skutečně obrovský. Česká televize by se měla na podobné experimenty raději vykašlat. Neumí to a je to jen vyhazování veřejných peněz. (19.05.2018)