Réžia:
Dome KarukoskiKamera:
Lasse FrankHrajú:
Pekka Strang, Jakob Oftebro, Werner Daehn, Þorsteinn Bachmann, Jessica Grabowsky, Jimmy Shaw, Lauri Tilkanen, Kari Hietalahti, Meri Nenonen, Siim Maaten (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vyznamenaný dôstojník Touko Laaksonen sa vracia z druhej svetovej vojny, ale veľmi rýchlo zisťuje, že život vo Fínsku v období mieru je pre neho rovnako znepokojivý. Helsinki sú plné homofóbie a všetci muži sú nútení k tomu, aby sa oženili a mali deti. Touko hľadá útočisko vo vlastnej umeleckej tvorbe, ktorá sa začína špecializovať na štylizované homoerotické kresby svalnatých mužov. Laaksonenove diela, na ktorých nechýba slávny podpis „Tom of Finland“ sa stali symbolom celej generácie mužov a pomohli rozdúchať plamene gay revolúcie. (ASFK)
(viac)Videá (6)
Recenzie (41)
Tvůrci nemají kromě krotkého odporu hrdiny k systému a jeho boje za sexuální svobodu nic co říct. Možná jen jako deviantní umělecký film. Život umělce natočený ze všech úhlů. Gayové jsou mi sympatičtí, ale výsledek této politiky je demograficky vymírající Evropa a dovoz mladých pracovních mužských sil z Afriky a Arábie. ()
Nudný a ještě k tomu dost nepřehledný a blbě natočený film. Neumí to vykomunikovat situaci, volí to často nevhodné filmařské prostředky (montáž, která neposouvá děj) a hlavně se tomu nedaří najít na své postavě nic jen vzdáleně zajímavého. Jo a jakkoliv nejsem hnidopich a dokonalou kontinuitu záběrů nepovažuju za nutnou, tady bylo dost rušivé, že postavy mezi střihy dost výrazně měnily pozice a výrazy obličeje. ()
Rozhodně to není film pro všechny, ale myslím si, že Tom of Finland byl zajímavou osobností a jeho kresby si zaslouží kultovní status, protože jsou prostě rozpoznatelné navíc jasně cílené. Filmu se docela daří rozšifrovat jednotlivé motivace, které vedly Toma k tomu, aby se projevoval právě kresbou. ()
Tady si myslím, že mě víc zaujal neuvěřitelně bizardní a nečekaný osud jednoho finského kreslíře než filmové vyprávění. To je totiž trochu zmatené, jindy zase moc popisné, filmová řeč je tuctová až fádní. Ale příběh za to stojí. Finský vojáček bojující proti SSSR, posléze reklamní kreslíř a po nocích autor fetišistických obrázků z gay komunity, tedy spíš – ze svých divokých fantazií o svalovcích v kůži. Měl svoji představu, nebál se ji nakreslit a svět ji akceptoval. Už je součástí umělecké tvorby, našeho nazírání na svět, ať už o Tomovi víme nebo jsme o něm nikdy neslyšeli. Takový otisk – nejprve do minoritní kultury a poté i do té mainstreamové – to už něco znamená. Dokáže ho jen málokdo. Sice byl trochu přehnaný jeho pocit viny za AIDS, ale i to mohlo být, umělci dokážou být sebestřední. SHRNUTÍ: Kterak se dostat ze škatulky oplzlých obrázků na stránky knih a do galérií. ()
Čekal jsem, že se dovím víc. Film má téměř 2 hodiny, zabírá časové období kolem 45 let, ale ten rámec je nevyužitý. Postrádal jsem hlavně popisky času a míst, někdy vůbec nebylo jasný, kde se hlavní postava nachází, příp. proč. Podle popisů a ostatních informací jsem nabyl dojmu, že Touko byl slavný muž, osobnost známá mezi určitou skupinou gayů ve 2. pol. 20. stol. Film se mi snažil takový dojem vnutit, nezískal jsem ho z něj přirozeně, což je špatně. Přitom kamera, prostředí, herci,...skvělé. Dobrou práci odvedli i maskéři a hudba film skvěle doplňuje. ()
Reklama