Vražedná pole

Hrozné, čo si musel pán Haing S. Ngor vo svojom živote pretrpieť, a aj napriek tomu mu na konci filmu nezmizol úsmev z tváre. Obdivuhodný človek, škoda, že už nie je medzi nami. Jeho útrapy si len ťažko predstaviť, a to i v čase vojny, pretože tie tu už zďaleka presahujú hranice stanovené štandardami konvenčného vedenia vojny. Išlo o prachobyčajné mučenie a koncentrák. Polpotovský režim bol vôbec jeden z najhorších v celej histórii, hranice beštiality sa tu opäť raz o kúsok posunuli. Čistá absencia zdravého rozumu, o citoch ani nehovorím, to slovo tu v tomto ponímaní vyznieva smiešne. Vo filme bola vypovedaná jedna pekná myšlienka, ktorá dokonale vystihla príčiny tohto konfliktu - Američania nás využili a potom nás v tom nechali. A to je žiaľ bežná veľmocenská praktika i dnes. Len rozrýpať, dokašľať a potom si ledva zachrániť vlastné zadky. V prípade Kambodže však nezlyhali iba USA, ale aj celý svet. Kedy sa už konečne poučíme? Čo sa týka toľko spomínanej hudby, tak mňa narozdiel od ostatných až tak nenadchla, iba pár pasáží stálo za to (hlavne pri konci). Zvyšok mi miestami trochu potrápil uši, ale dalo sa to pretrpieť. Tiež by som trocha skrátil stopáž, dej v niektorých scénach už začínal byť trocha úmorný a zbytočne natiahnutý. Celkovo však veľká spokojnosť. 80/100 (08.12.2016)

Film o přátelství jako snad žádný jiný. Když na konci slyšíme Johna Lennona zpívat humanistickou hymnu Imagine a sledujeme dva muže padat do vzájemného objetí, zavání to patetismem. Jenže Vražedná pole přistupují k sentimentu obezřetně, čerpají z něj sílu jaksi mimoděk a na pozadí faktografických událostí, jejichž emoční tíhu ještě znásobuje povědomí o životě Hainga S. Ngora, jenž zde fantasticky ztvárnil kambodžského reportéra Dirt Prana. Nemusel moc hrát, když si znázorněnými zvěrstvy sám prošel, ale jeho výkon je odzbrojující a režisér Joffé na něm staví i důmyslně poskládané vyprávění. To se často uzpůsobuje perspektivě postav, které jsou v případě amerických reportérů i Prana na stejné vlně, a s tím souvisí i délka a intenzita sekvencí - bombové útoky jsou krátké a šokové, zatímco zdánlivě nesmyslné množství času se věnuje vyvolávání Pranovy fotografie na falešný pas. V tu chvíli jde o klíčový okamžik rozhodující o budoucnosti Kambodžana v rozvrácené zemi a Joffé na ní patřičně ulpívá… Přestože jsou Vražedná pole filmem dvou odlišných polovin, z nichž první nabízí objektivní reflexi tehdejších poměrů v jihovýchodní Asii a druhá se noří do subjektivního prožívání pekla, právě přátelství mezi Pranem a novinářem Schanbergem a paralelně střižené kontrasty mezi jejich osudy v komformistickém, respektive diktátorském a utlačovaném prostředí, udržují tón a narativ přehledné a vyrovnané. A systematicky se směřuje k závěrečné katarzi, kterou už Joffé po více než dvou hodinách odkladů neprotahuje a přichází náhle, z pohledu aktérů zkrátka zaslouženě. Vražedná pole jsou tedy vzácný příklad filmu, který setrval v mantinelech hollywoodského vyprávění s důrazem na šťastné uzavření linií postav a současně předložil místy až dokumentačně čistý a historicky hodnotný portrét svého tématu. 95 % (27.03.2022)

Pokud nic nevíte o tématice Rudých Khmérů, dozvíte se ve filmu Vražedná pole spoustu podstaných informací. Je totiž až s podivem, kolik faktů se podařilo režisérovi na prostoru jednoho celovečerního filmu odvyprávět. Je zde vykreslen původní kambodžký režim, nešťastná intervence USA a také nástup Rudých Khmérů a jejich krutovláda. Kromě osudů hlavních postav, je zde jakoby mimoděk vlastně zachycen osud celé země. Kamera působí velice autenticky, jakoby davy rojící se po výbuchu na ulicích, či lidé vysedávající na rozbombarodvaných spáleništích ani nebyly komparz. Spousta až reportážně vzhlížejících záběrů způsobuje, že film často vypadá jako dokument. A tak má divák pocit, že nesleduje jen příběh několika jedinců, ale příběh celé země. (12.07.2011)

Páči sa mi ako je film komponovaný. Na začiatku sa dostávame in medias res do konfliktu v Kambodži, ktorý je dôsledkom vojny vo Vietname. Hrdinovia Waterston a Ngor ako dvaja žurnalisti hľadajú príbehy o ktorých by mohli písať a prezentovať ich tak americkej verejnosti ako volanie o pomoc. V tomto smere film zvysoka kašle na patriotizmus a hrdinstvo. V prvej polovici totiž film len pozoruje. Sleduje z pohľadu cudzincov hrôzy, ktoré miestni vykonávajú na sebe. A snažia sa z toho šialenstva dostať živý( veď sú predsa cudzinci). Tá druhá sleduje dva rozdielne svety. Ten Ngorov snažiaci sa prežiť v podmienkach v ktorých ľudia zomierajú v nemenných hroboch po tisícoch, a ten svetský americký v ktorom je novinár chválený za hrdinstvá, ktorých sa nikdy nedopustil. Až tá druhá polovica dáva postavám ku ktorým sme si v prvej polovici nemali ako vytvoriť vzťah, nový rozmer. A ku koncu film krásne uzatvára pomyselný kruh a predáva emóciu. Oceňujem to, že si film neberie servítky. Je explicitný a nepríjemný. Núti k zamysleniu a zároveň v určitých pasážach apeluje na ľudskosť a morálku. Zároveň nastavuje zrkadlo a pripomína konflikt, ktorý v dome vzniku ešte vôbec nebol zažehnaný. To, že tu vidíme krvácať a zomierať deti považujem za odvážny ťah, ktorý sa vyplatil. Tento príbeh bude vo mne rezonovať ešte dlho. Zaslúžený oscar za kameru. (24.02.2021)

No potenciál by tu každopádně byl.Ale musím přiznat,že jsem nebyl zrovna v ideální kondici,když jsem se na Vražedná pole díval.Film tak u mě dost pohřbila ta úvodní skoro hodina,která sleduje epizodky z válečné Kambodže a nudí mnohem víc než by bylo dobře.Moc jsem se neorientoval co se děje a několikrát jsem byl na pokraji spánku.Když se děj přesune na francouzskou ambasádu,zvedne se o třídu výš.Konečně jsem měl klid na seznámení se s postavami a konečně taky začalo o něco jít a dostavilo se i napětí.Pro mě určitě vrchol snímku,protože jeho závěrečná část,jakkoliv je moooc silná,kvůli dlouhé stopáži mi připadala už docela zdlouhavá.Finále dojemné a povedené,to se musí uznat.Celkově se mi ale film zdál příliš roztříštěný do jednotlivých částí a nedržel tak docela pohromadě.Kdyby to bylo na mě,ubral bych na dějových odbočkách,zkrátil hlavně tu ŠÍLENĚ přetaženou expozici a dal vyniknout hlavně samotnému přátelství mezi Sydneym a Ditem Pranem,které mě jednoznačně zaujalo nejvíc.I tak ale z herců vyzdvihnu famózního Johna Malkoviche i přes ten malý prostor,který jeho postava dostala.Vědma má každopádně velkou pravdu v tom,že o tom,co se v Kambodži dělo jsem věděl prd a po zhlédnutí snímku nevím o moc víc,což je rozhodně chyba.Nakonec tak dávám silnější tři hvězdičky,protože si myslím,že z tématu se dalo vytěžit ještě mnohem víc. 70 % (25.08.2010)