Réžia:
Roland JofféScenár:
Robert BoltKamera:
Chris MengesHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Robert De Niro, Jeremy Irons, Ray McAnally, Aidan Quinn, Cherie Lunghi, Ronald Pickup, Liam Neeson, Álvaro Guerrero, Chuck Low, Fred Melamed, Sigifredo Ismare (viac)Obsahy(1)
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (599)
Od prvních okamžiků můj zrak upoutaly nádherné záběry jihoamerické přírody zachycené kamerou Chrise Mengese, která společně s hypnotizující hudbou Ennia Morriconeho „maluje“ celý film. Roland Joffé ve vyprávění nijak nespěchá, dává nám čas pro vžití do doby a situace, ale ani chvilku nenudí. Mise je víc než jenom filmem o krutém podmaňování Jižní Ameriky, je to prosba o odpuštění, sama si vědoma, že přichází pozdě. 95% Zajímavé komentáře: kleopatra, Aidan, sportovec, Loom777, packa ()
Retro /// A TAK SE STALO, ŽE KMEN GUARANI BYL NAKONEC PŘIVEDEN K VĚČNÉMU BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ A K CHVILKOVÉMU MILOSRDENSTVÍ ČLOVĚKA....... /// Jak pořád říkám: (některý) ,,filmy stárnou“. A nic na tom nezmění ani fantastický prostředí ,,zahrady ráje“. Jezuité jsou tu ,,ti dobří“ a Bůh má rozhodnout, jestli z indiánů budou otroci. Hovno Bůh.... Zajímavej historickej film o skutečných věcech s perfektními rolemi pro J. Ironse a R. de Nira. A jednou pro vždy: RÁJ NA ZEMI – Vaše Svatosti, jedině bez asistence církve! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy podle reálných historických událostí. 2.) Zajímá mě, jak církev v 18tém století bojovala proti přemnožení planety. 3.) Thx za titule ,,freedom75“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Konečně jsem viděl Misii, dlouho jsem ten film chtěl vidět a byl jsem hodně zvědavý, co se mnou udělá jeho zhlédnutí, když je tak vychvalovaný. A tak se i stalo. Bylo to téměř epicky dokonalé, i když neradostné vyprávění. Již od prvních úžasných záběrů kamery zahrnuje příběh diváka neopakovatelnou malebností pozoruhodných obrazů a zvuky dunících vodopádů amazonských pralesů rovníkové oblasti Jižní Ameriky. Mimo jiné převážná většina scén se natáčela v deštném pralese Amazonie na kolumbijském území. Volně převyprávěné pojetí tragedie nevinných indiánů je srozumitelně čitelná i pro laika dějepisu. Režisér Roland Joffé mistrovsky pracuje s dobovými reáliemi, kde žádný detail není ponechán náhodě. Když hovořím o kvalitách filmu, nelze se nezmínit, že jde o příběh se silným teologickým a emociálním podtextem, který z mého hlediska hodnotím velmi pozitivně. Protože přináší i zamyšlení nad věčným zápasem dobra se zlem. A i když závěrečný boj je nevyhnutelný a tragický, lze říci, že v celém příběhu lze najít i jistou hlubší sdělnost. Nicméně špetka fakt neuškodí. Na pomezí tehdejší Paraguaye, Argentiny a Brazílie v šestnáctém a sedmnáctém století jezuité díky své přívětivé misijní činnosti získali pro katolickou víru mnoho indiánů. Jeden z mnoha důvodů zničení misií byl ovšem také slušně prosperující koloniální obchod jezuitského řádu samozřejmě za účasti pokřtěných indiánů, který silně konkuroval tehdejším španělsko-portugalským obchodníkům. A nyní konečně k tomu hlavnímu, nezbývá než dodat, že sám za sebe se přiznám, že závěr filmu téměř vyvolal slzu v oku. ()
Představme si tento film jako úplně obyčejné puzzle. Jeden dílek představuje úžasné herce, další zase jímavou hudbu od Ennia Morriconeho, jiný prozměnu velkolepou výpravu nebo čarokrásné prostředí Jižní Ameriky, ve kterém se příběh odehrává. Je radost na ně pohledět, ale není vůbec jednoduché je poskládat dohromady. Roland Joffé si ovšem dal hodně záležet a jeho Mise představuje do detailu promyšlený a obrovsky působivý celek, který zvolna dotírá na divákovu mysl a v konečném součtu se mu zaryje tak hluboko pod kůži, jak si jen zde znázorněná lidská špatnost zaslouží. Pro někoho možná příliš utahané a samoúčelné, ale ve skutečnosti má všechno v tomto filmu hlavu a patu a svou snahou donutit diváka k zamyšlení a poučení má Mise můj neskonalý obdiv, byť třeba nikdy nebude patřit mezi mé top filmy. ()
Som na vážkach. Prvá polhodina je pôsobivým vykreslením rozpolteného otrokára De Nira, ktorý po tragickom čine hľadá útočisko vo viere a vydáva sa na strastiplnú púť s jezuitmi. Po chvíli sa však začína rozvíjať rovina politicko-náboženskej šachovnice, pánbíčkárstvo sa odsúva na vedľajšiu koľaj a oťaže prevezme dedičstvo intolerancie a krvavej histórie dobývania Južnej Ameriky. Vďaka tomu je celý scenár rozpoltený a preskakuje z motívu na motív, pričom je prvá polovica príbehu nekompatibilná s tou druhou takmer vo všetkých ohľadoch. Čo je vzhľadom k hereckým výkonom a jednému z najkrajších Morriconeho soundtrackov, ktorý bezpečne chytí za srdce, veľká škoda. 70% ()
Galéria (44)
Fotka © Goldcrest Films International
Zaujímavosti (26)
- Skladatel Hans Zimmer prohlásil, že absolutně nechápe, jak nemohl Ennio Morricone za hudbu k tomuto filmu získat Oscara. (major.warren)
- Film byl zařazen na seznam "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
- Do popředí se během příprav dostaly bezpečností problémy, zvlášť poté, co filmaři náhodou umístili Gabrielovu (Jeremy Irons) misi San Carlos do cesty kokainovému kartelu. Kolumbijská vláda povolala na místo ozbrojené jednotky, které štáb hlídaly. Dva vojáci měli neustále na starosti Roberta De Nira (Mendoza), a dokonce hlídali před jeho hotelovým pokojem, když šel spát. (Rocky62)
Reklama