Misia

Příběh inspirovaný nejryzejším lidským zm*dstvím s překrásnou výpravou a s ještě překrásnější hudbou (prohru na Oscarech v téhle kategorii asi nikdy nepochopím). Příjemný Irons, ještě o chlup příjemnější De Niro a jako bonus naprosto brilantní McAnally, jehož postavu nelze nenávidět, protože dané rozhodnutí bylo nevyhnutelné. "Nebylo by pro indiány lepší, kdybychom k nim vůbec nepřišli?" P.S.: Záměrně jsem v úvodu nepoužila spojení "Krásný příběh", protože i na té kráse, na tom ráji, který vytvořili, je stín odpornosti, a to touha / potřeba vše měnit k obrazu vlastní víry. To, že z ní domorodcům chvilkově plynuly i nějaké benefity, to je věc druhá. (23.10.2023)

Tento snímek je takový skrytý klenot. Jméno režiséra jsem nikdy předtím neslyšel, o to víc mě udivuje fakt, že studio muselo na natáčení věnovat nemalé finance. Film je dokonale řemeslně zvládnutý po všech stránkách. Díky překrásné kameře, máme dojem, že nahlížíme do pravého pozemského ráje, plného nádherných scenérií. Příběh je taky velmi silný, velmi skvěle je napsána postava, kterou zde ztvárnil De Niro. Bouřlivý španěl, nejdříve obchodník otroky, posléze vrah a na konec bojovník za spravedlnost. Jeho proměna je díky jeho prudké povaze tak nějak logická. De Niro je herec první kategorie a stejně tak Jeremy Irons. Úžasná je i hudba, i když někdy mi nesedí její zasazení do filmu, kdy v pějí v kostelech sbory. Přeci jen soundtrack prostě nazpívali profesionální zpěváci. (25.01.2007)

Filmů o zlém západním kolonizátorovi vydávajícím se kořistit mezi barbarské pohany, načež tam najde pravdu, lásku, čistotu, panenskou přírodu a ty pravé křesťanské hodnoty... těch je mnoho. A The Mission mezi nimi rozhodně nepatří k nejlepším, vždyť když už zdejší přerod ze zhýralého otrokáře na malé indiány milujícího jezuitu (eh.. ne doslova) nedokáže věrohodně podat ani takový herec jako je Robert De Niro, tak je něco hodně špatně. Ale čeho příliš mnoho nejspíš nikdy nebude, je filmů o souboji mezi idealistickým křesťanstvím stavícím na lásce k bližním, a křesťanstvím ryze praktickým a reálně fungujícím - tedy mocenským politikařením které dělá ze svých navenek proklamovaných ideálů jen frašku se spoustou absurdních dogmat a rituálů. A v této rovině, tedy hned po uplynutí nesmyslné a nelogické první třetiny filmu, v té je The Mission nádherným a velice zajímavým filmem kladoucím na přesvědčení diváka mnoho nejednoduchých otázek. Odpovídá z nich jen na jednu - na to proč křesťanství vytváří tak velkou moc a zároveň proč plodí (a vždy) plodilo tak velké zlo. 8/10 (19.03.2011)

Velice silný film jak obsahově, tak obrazově. Přesto mně však nedokázal strhnout tak, jak bych si představoval. Silné scény se střídají s těmi nudnými a relativně nezajímavými a tak jsem se chvílemi nemohl ubránit pocitu nudy. Kamera je výtečná a hudba stejně tak. Jihoamerická příroda má něco do sebe a skutečně je na co koukat. Robert De Niro předvádí opět výtečný výkon a překvapivě i Jeremy Irons se snaží ze všech sil. Scénář je poměrně jednoduchý a Joffé diváka nejsilněji atakuje emocemi, které nám především ke konci filmu zprostředkovává skutečně v hojném množství. Politické taškařice tu hrají jen druhé housle. Celkově silný nadprůměr. Oscarové nominace zasloužené. (24.03.2006)

Divokou přírodou, omotán tlustým lanem, vleče muž obrovské závaží ne však tíživější, než je jeho svědomí ze zabití bratra, padá, jeho břímě ho strhává, ale on znovu vstává a postupuje dál v cestě pokání až do místa, kam je pozván a kde je mu odpouštěno - i těmi, které lovil. Po boku kněze buduje misii, která pralesní neznabohy napřed "polidští", dá jim Boha, víru, řád, aby pak někdo jiný přišel a opět ve jménu Boha - protože On má svoje záměry - jim to vzal. V té chvíli se jejich cesty a způsoby, jak se bránit, rozcházejí a i když jsem v tomto případě byla na straně Mendozova (De Niro) přístupu, jednání otce Gabriela (Irons) mi nebylo nepochopitelné a nepohrdala jsem jím. Tenhle úchvatný film navozuje spoustu otázek ("nebylo by těm divochům líp, kdyby nás nikdy nepotkali?") i odpovídá (bylo!), často je ale odpověď na divákovi a jeho vlastním srdci, a já nemůžu než tuto "misi" s výtečnými herci, opulentní kamerou a Morriconeho jímavou hudbou všem, kteří nevidí jen černobíle a nevadí jim, že myslet někdy trochu bolí, doporučit. (26.11.2005)