Réžia:
Roland JofféScenár:
Robert BoltKamera:
Chris MengesHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Robert De Niro, Jeremy Irons, Ray McAnally, Aidan Quinn, Cherie Lunghi, Ronald Pickup, Liam Neeson, Álvaro Guerrero, Chuck Low, Fred Melamed, Sigifredo Ismare (viac)Obsahy(1)
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (598)
Scénář: Robert Bolt .. Neztotožňuji se s žádným náboženstvím. Když k tomu připočtu církevní lži, postoje a kruté, nespravedlivé chyby, je mi z něj na nic. Film Mission poukazuje na jednu z jejich temných stránek minulosti ve dvou liniích příběhu, které do sebe přesně zapadají. Nejprve poukáže na zakládání misií a (ne)násilné konvertování domorodců na náboženskou víru. Jenže politikaření míchá karty a otáčí vítr, tak že nakonec dojde k vyhnání a masakru věřících. V druhé příběhové linii sledujeme osud muže, který pod tíhou hříchů najde očistu ve víře, ale později odhaluje hlubokou špínu, krytou lží a postaví se na stranu těch, které dříve lovil a později vedl v boji – duchovním i válečném. A jen duše takový lidí budou žít navždy – ve vzpomínkách živých. Výpravný příběh dal zajímavé role, ve kterých excelují Robert De Niro a Jeremy Irons. Snímek se nese v duchu panenské atmosféry, ozdobený překrásnou kamerou a výtečnou Morriconeho hudbou. 75%. ()
Pro mě tento film stojí především na jednom z nejúžasnějších soundtracků filmové historie, zkomponovaném géniem filmové hudby Enniem Morriconem. Scénář tak trochu agituje za pozitivní přínos misionářské činnosti, ale díky inteligentní formě podání to nepůsobí nepatřičně. Rozhodně mě mrzí, že jsem neměl možnost vidět film na velkém plátně. ()
Jen tak podotknu, že tady vidíte, jak vypadá svět v podání lidí, kteří se nedrží evangelia ("Takový svět jsme stvořili my. Ne, takovým jsem ho udělal já."). Že jezuité vytvořili v jižní Americe jezuitské redukce, které se podobaly ráji na zemi, to nikdo neví. Ale každý už ví, že tu byli jezuité, co pálili knihy a ničili, co se dalo. Tenhle blábol tady rozšířil maestro Jirásek a komunisti. Tenhle úžasný film ukazuje jednu nádhernou pravdu - Bůh je láska. A s láskou jde vše. Jen my tupí lidi to pořád nechápeme :-) /// Morriconeho hudba je opravdu pěkná, kamerové záběry překrásné, ale nejvíce vypíchnu scénář a herecké výkony, především Ironsův kněz s velmi lidskou povahou byl velmi inspirativní. De Nirův napravený cholerik byl také zajímavý, nicméně k závěru se jeho místo v příběhu poněkud vytrácelo. Přínos jezuitů pro jižní Ameriku je nepopiratelný a sám vkládám do papeže Františka mnohé naděje... ()
Oslavy 500. výročí objevení Ameriky pochopili Indiáni také ne neprávem jako výročí svého zotročení a zubožení. A také etnocidy. Složitosti a klikatosti tohoto vývoje ovšem nebyly ani černé, ani bílé. Příběh, zachycený filmem, se mohl i nemusel stát. Co je jisté, je skutečnost silného námětu, brilantní režie, přesného zachycení, ale i přesvědčivá rekonstrukce prostředí takřka čtvrt tisíciletí starého. A neskutečně dobré zvládnutí indiánského prostředí, toho, které uvěřilo, a pokusilo se, jako později Čerokíové, o smír s bílým mužem. Neúprosná kamera usvědčuje. A ti, kteří chtějí přemýšlet, mohou. Zda to, co křesťanská civilizace nabízí, je skutečně přínosem. Jak už jsem předeslal, Indiáni před šestnácti lety neměli pocit, že Kolumbus a to, co s sebou přinesl, bylo opravdu to nejlepší, co mohli potkat. Poznání, že určitá představa dobra - to je ten lepší závěr - nemusí být všeobecně sdílena, může i obohatit. Především ty, které tento slib dokázal oslovit už tím, že byli ochotni ho shlédnout. Určitě jich nebylo a nebude málo. Nepřišli a nepřijdou zkrátka. ()
Velice silný film jak obsahově, tak obrazově. Přesto mně však nedokázal strhnout tak, jak bych si představoval. Silné scény se střídají s těmi nudnými a relativně nezajímavými a tak jsem se chvílemi nemohl ubránit pocitu nudy. Kamera je výtečná a hudba stejně tak. Jihoamerická příroda má něco do sebe a skutečně je na co koukat. Robert De Niro předvádí opět výtečný výkon a překvapivě i Jeremy Irons se snaží ze všech sil. Scénář je poměrně jednoduchý a Joffé diváka nejsilněji atakuje emocemi, které nám především ke konci filmu zprostředkovává skutečně v hojném množství. Politické taškařice tu hrají jen druhé housle. Celkově silný nadprůměr. Oscarové nominace zasloužené. ()
Galéria (44)
Fotka © Goldcrest Films International
![Misia - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/168/728/168728284_2x35k1.jpg)
Zaujímavosti (26)
- Příchod Portugalců, kterým vrcholí celý film, je založen na historických faktech. Podle původní Tordesillaské smlouvy z roku 1494 byla většina území dnešní Brazílie španělská. Portugalci sem ale úspěšně pronikali povodím Amazonky, a tak jim bylo Madridskou smlouvou z roku 1750 (kdy se film odehrává) území dáno a legalizovalo tak jejich faktickou vládu. (Dzin01)
- Hudba Ennia Morriconeho byla v roce 2012 v časopise Variety vyhlášena nejlepší filmovou hudbou všech dob, a to v žebříčku, který sestavovaly na čtyři desítky předních světových filmových skladatelů. (agass)
- Do popředí se během příprav dostaly bezpečností problémy, zvlášť poté, co filmaři náhodou umístili Gabrielovu (Jeremy Irons) misi San Carlos do cesty kokainovému kartelu. Kolumbijská vláda povolala na místo ozbrojené jednotky, které štáb hlídaly. Dva vojáci měli neustále na starosti Roberta De Nira (Mendoza), a dokonce hlídali před jeho hotelovým pokojem, když šel spát. (Rocky62)
Reklama