Misia

Misia ma vsetko, co si zasluhuje oznacenie ,,velkofilm''. Vynikajuce herecke vykony Roberta De Nira a Jeremyho Ironsa, prenadhernu hudbu Ennia Morriconeho, na ktoru by som mohla skladat chvalospevy do konca zivota, dej zasadeny do prostredia kolonizacie a pokrestancovania ,,divochov'' s vyraznym politickym nadychom, silny zaver, pri ktorom aj beznadejnemu cynikovi vytrysknu slzy + prva polovica veduca De Nira mucivou cestou k spoznaniu vlastnych omylov a uskutocneniu pokania. De Niro a jeho premena zapricinena vycitkami svedomia, je ukazkou nadobudnutej bozskej vyrovnanosti, pokoja a lasky. Indianom bola sprostredkovana moznost ,,scivilizovat sa'', aby boli nakoniec v ramci plnenia politickych idealov opat ponizeni na uroven divochov. ,,Ako viete, ze plnite Boziu volu?'' bola pre mna vobec najsilnejsou scenou. Klenot medzi filmami. (10.07.2009)

Retro /// A TAK SE STALO, ŽE KMEN GUARANI BYL NAKONEC PŘIVEDEN K VĚČNÉMU BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ A K CHVILKOVÉMU MILOSRDENSTVÍ ČLOVĚKA....... /// Jak pořád říkám: (některý) ,,filmy stárnou“. A nic na tom nezmění ani fantastický prostředí ,,zahrady ráje“. Jezuité jsou tu ,,ti dobří“ a Bůh má rozhodnout, jestli z indiánů budou otroci. Hovno Bůh.... Zajímavej historickej film o skutečných věcech s perfektními rolemi pro J. Ironse a R. de Nira. A jednou pro vždy: RÁJ NA ZEMI – Vaše Svatosti, jedině bez asistence církve! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy podle reálných historických událostí. 2.) Zajímá mě, jak církev v 18tém století bojovala proti přemnožení planety. 3.) Thx za titule ,,freedom75“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.10.2011)

Diametrální odlišnost obou polovin tříští v konečném efektu celkový výsledek na ještě menší kousíčky. Ta první je dokonalá. Naprosto uchvacující zachycení proměny jednoho člověka pod vlivem tíhy vlastního svědomí a křesťanské nauky, které je navíc podpořeno mistrným hereckým výkonem „seňora“ Roberta de Nira, bere dech. Zvláště při započtení výtečného kontrastu mezi domorodými indiány a evropskými osadníky. Jenomže druhá polovina radikálně změní úhel pohledu. Politický souboj koloniálních mocností na území Jižní Ameriky, Španělska a Portugalska, mezi něž se samozřejmě dere i samotná římskokatolická církev, jde úplně proti proudu předchozího vyprávění a celé to začne ztrácet na výmluvnosti, spádu a vlastně to začne být nepříjemná nuda. Vše navíc začne směřovat k nepřekvapivé závěrečné bitvě, která i přesto, že má „něco do sebe“, nedokáže popřít vlastní samoúčelnost. Bohužel, i nádherných obrázků jihoamerické džungle hraničících s kýčem, se zde taktéž nedostává, což částečně vynahrazuje působivá Morriconeho hudba. Jenomže zavřít oči a poslouchat? Vzhledem k první polovině je mi mého hodnocení i líto, ale s přihlédnutím k té druhé s tím nemůžu bohužel nic dělat. (30.09.2005)

„So, your Holiness, now your priests are dead, and I am left alive. But in truth it is I who am dead, and they who live. For as always, your Holiness, the spirit of the dead will survive in the memory of the living.“ Boží nástroj zabíjí i pomáhá, ale samotný Bůh je v tom nejspíš nevinně, neboť dobrý člověk koná jeho jménem dobro, zatímco člověk zlý se za jeho jméno jen schovává a dobro koná v prospěch svůj.. Kdyby byl film po celou dobu tak silný, jako libovolná konverzace mezi úchvatnou dvojicí Irons a DeNiro, s pěti hvězdami bych neváhal ani vteřinu. A Morricone? Nejlepší misionář jakého znám. Kdyby mi jeho hudbu nepřiválo moře a vítr, rozhodně by byl můj život chudší. Škoda, že to samé nelze říct o vlivu kolonizujících Evropanů na domorodce Jižní Ameriky.. (07.10.2010)

Jen tak podotknu, že tady vidíte, jak vypadá svět v podání lidí, kteří se nedrží evangelia ("Takový svět jsme stvořili my. Ne, takovým jsem ho udělal já."). Že jezuité vytvořili v jižní Americe jezuitské redukce, které se podobaly ráji na zemi, to nikdo neví. Ale každý už ví, že tu byli jezuité, co pálili knihy a ničili, co se dalo. Tenhle blábol tady rozšířil maestro Jirásek a komunisti. Tenhle úžasný film ukazuje jednu nádhernou pravdu - Bůh je láska. A s láskou jde vše. Jen my tupí lidi to pořád nechápeme :-) /// Morriconeho hudba je opravdu pěkná, kamerové záběry překrásné, ale nejvíce vypíchnu scénář a herecké výkony, především Ironsův kněz s velmi lidskou povahou byl velmi inspirativní. De Nirův napravený cholerik byl také zajímavý, nicméně k závěru se jeho místo v příběhu poněkud vytrácelo. Přínos jezuitů pro jižní Ameriku je nepopiratelný a sám vkládám do papeže Františka mnohé naděje... (03.08.2013)