Hra na plač

Zvláštní film, který má velice překvapivý vývoj a minimálně dva dost drsné zlomy. Mám hlavně na mysli svlékací scénu:-) Musím ale říct, že část po příjezdu Rea do Londýna se mi vůbec nelíbila. Rozhovory přes barmana, komický prvek v podobě x krát vracejícího Jakea, zdálo se mi to takové...dost blbé. Po svlékací scéně se to ale všechno změnilo k lepšímu. A závěrečná píseň "Stand by your man", která běží s titulky, mě pobavila. Ti co film viděli jistě vědí proč:-) (13.08.2005)

Přesto, že jak podle pravítka rozdělen na část o zajetí černocha Jodyho (Forest Whitaker je i v minimu času maximální) a na tu, kde se jeden z jeho věznitelů, člen IRA Fergus (koukám, že Stephen Rea hraje v téměř všech Jordanových filmech - a skvěle), snaží rozjet nový život, se celým filmem jak pověstná červená nit táhne jedno: že minulost je a zůstane součástí každého člověka a že se před ní nelze schovat. Taky postava Jaye Davidsona, budoucího boha Ra z Hvězdné brány, je jedna z těch, na které se nezapomíná. (02.02.2006)

Je to zvláštní: neviděla jsem jediný film Neila Jordana, ze kterého bych nebyla úplně nadšená, ale přeci jen mi tam vždycky něco chybí k tomu, abych mohla dát s čistým svědomím 5*. Hra na pláč je skěvlý film, o tom žádná, a vsadím se, že ve své době musela vyvolat solidní poprask, kór v nábožensky upjatém Irsku. Scénář nemá sebemenší vadu, herci jakbysmet (obzvlášť zbožňuju ten mírně smutný výraz Stephena Rea, ten chlap je neskutečněj), režie bravurní (aspoň do té míry, co to můžu jako laik posoudit). Ale něco mi nesedí na příběhu, na tom, jak se odvíjí - asi se do mě dostatečně nezažral, každopádně nemůžu říct, že bych s to nějak prožívala, jako kdyby mezi mnou a postavami pořád stála nějaká clona. A v tom je právě ten háček - u takovýho příběhu bych to prožívat měla. Teď se ovšem nabízí otázka, jestli je to moje vina, nebo vina filmu... (17.09.2010)

Film lze rozdělit do dvou na sebe navazujících příběhů Každý z nich s jiným emocionálním nábojem a s neodhadnutelným zvratem. První část se mi líbila více: psychologie mezi únoscem a obětí rozvětvená skrze rozdané role do časem až kamarádského vztahu. Druhá část snad kvůli té pro mě nepochopitelné orientaci byla mírně vzdálená jakoby z jiného světa, ačkoliv je to film z počátku devadesátek. Každopádně tento podivný film stojí za to. (15.01.2017)

První půlhodina vypadá jako solidní začátek thrilleru vystavěném na dialozích. Bohužel se žánr i děj střídají jako blesky v letní bouři. Film ani neví, čím je. A jsem asi velký neandrtálec, ale Oscar za scénář pochopit nelze. Film, který skáče od Irské rep. armády, přes kýčovitou zápletku, až k pinďourům. (17.08.2011)