Purpurová ruža z Káhiry

Je mi potěšením zde napsat, že jsem opět z filmu od Allena nadšena! Oceňuji zde naprosto originální a dokonalou myšlenku příběhu. Od naivity ženy v domácnosti, přes její naivitu nechat se vtáhnout do děje sledovaného filmu, abych i já se stala naivní a celej příběh hlatala a věřila postavám a nakonec pocítila naprostou nicotu ze závěrečné scény. Filmový zážitek, který na mě 100% zapůsobil. (Libová scéna: když Tom zjistí, že auta bez klíčků nejezdí) (18.04.2011)

S tímto filmem můžu definitivně říct, že mě Woody Allen baví a přišla jsem mu na chuť. S opuštěním plátna sice přišel už Pavel Juráček v šedesátých letech, ale tady je to použito naprosto skvostně!! Od začátku až do konce to krásně šlape, nenašla jsem žádná hluchá místa. Sice nemůžu říct, že bych se za břicho popadala, ale bavila jsem se velice dobře. (26.06.2018)

Geniální a vtipný film. Už jen začátek, kdy hlavní hrdina vyleze z plátna, aby mohl vyznat lásku Cecílii, mě naladil na tu správnou vlnu, která mě nepustila až do samotného konce. Woody Allen nám na jednu stranu servíruje hollywoodskou pohádku, ale na druhou jí dorovnává krutou realitou, kterou si mnohdy jakou fanoušci neuvědomujeme. Příkladem budiž zamilovanost do postavy Toma Baxtera. Ten je dokonalost sama - galantní, nebojácný, čestný, nikdy se mu nerozcuchá účes… :-) a jeho představitele Gila Shepherda, který sice není špatný jako člověk, jenže to už není TEN, na něhož jsme zvyklí z filmů. Dokáže se rozčílit a dokonce i zradit. V téhle chvíli jsem konečně pochopil, že Woody Allen je opravdu geniální. Co se mně týče, je to o několik úrovní výše, než taková Annie Hall. A to chci upozornit, že jsem tento film viděl s dabingem. Proto si myslím, že až tohle uvidím znovu v originále (a to si piště, že jej uvidím ještě mockrát!) tak to bude ten pravý zážitek. (24.09.2009)

Tak jsem si říkala, že od Woodyho Allena jsem viděla už tolik filmů, utvrdila jsem si názor, že je zkrátka geniální, ale asi mě nemůže ničím dalším překvapit. Omyl. Tohle bylo opět přesně v jeho stylu - v prvé řadě nesmírně originální. Na Miu už jsem si vcelku zvykla, ač její pisklavý hlas mi ještě sem tam vadí. Nějaký vtípek, skvělé dialogy, to opět nechybí. A pan režisér nám ukázal, že ještě stále mu nechybí nápady a náměty na filmy, které už jen pro svou originálnost zkrátka nemůžou být špatné. (17.06.2013)

Častokrát mě jako diváka napadlo, jaké by to bylo mít možnost vstoupit do filmu a užívat si s ostatními filmovými postavami života na plátně. Woody to ale vzal z opačné strany: co když smyšlenou postavu přestane bavit stále se opakující tajtrlíkování a zatouží zakusit "opravdový" život? Purpurová růže z Káhiry je zároveň fungující romantickou komedií i poctou filmu jako takovému - když si nespokojené charaktery stěžují na nepřítomnost jedné z hlavních figur a glosují přitom dění ve filmu i mimo něj, člověk musí být nutně okouzlený. Smekám před Jeffem Danielsem i Miou Farrow, rolí se zhostili opravdu bravurně a zvláštní zmínku si zaslouží i Danny Aiello, který mluví a vypadá jako Robert De Niro. (01.07.2011)