S milenkou mojej matky

-4* po deseti letech jsem se vrátil k této islandsky chladné komedii a musím přiznat, že mě bavila stejně jako předtím. Jedná se o režisérovu prvotinu (před nedávnem jsem dokoukal výtečný kriminální seriál V pasti), která nám přibližuje soužití dospělého syna s matkou a ukazuje jaké má úskalí. A když si ještě synek navykne na snadno dosažitelný sociální systém a nemá chuť cokoliv dělat, tak je na problémy zaděláno. Tady je to však pojato s nadsázkou typickou pro severskou kinematografii a tak o humorné situace není nouze. Zasloužené 4 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (12.11.2016)

Další z mých filmových návratů byl takový zvláštní. Hlynur, hlavní "hrdina", mi byl po sedmi minutách dnešní reprízy tak krajně nesympatický, až jsem začal přát jeho obličeji střet s pořádně svištící lopatou. Příběh měl nádech dramatu, tu a tam jsem zaznamenal záblesk černého humoru (no jo, záblesk... tak asi spíš výron), ale k tomu, abych mohl potvrdit své původní hodnocení, to bylo příliš málo. Snímek mě totiž po většinu času trochu nudil, takže jsem při jeho sledování nechal myšlenky volně bloudit. A to by se mi stávat nemělo, protože by se mi některé nemusely vrátit. Když si film nezíská mou plnou pozornost, nebo ji v průběhu ztratí, není to dobře. Je to známkou buď toho, že nepatřím do jeho cílové skupiny, nebo že prostě není dobrý. Ať už šlo o kterýkoli z obou důvodů, příliš jsem se dnes nebavil. / Poučení: Anonymní alkoholici to musí mít na Islandu dost těžké. (24.09.2022)

Náš malý chlapeček, nás všech. Lola bude jeho matka a moje matka bude jeho táta. A já budu jeho bratr, ale zároveň budu i jeho otec. Taky budu syn jeho otce a syn jeho babičky... a budu taky bývalý milenec jeho matky. Jak se s tím vyrovná? Černá, eroticky laděná tragikomedie s netradičním příběhem, u kterého se nepřestanete úsměvně šklebit od začátku do konce. Nikdy bych neřekl, že film z ledového Islandu dokáže takto zahřát srdce. A docela bych i věřil, že nějak tak to na tom Reykjavíkském předměstí vypadá. Poslední dobou zažívám příjemná překvapení ze všech koutů Evropy. Nejdříve skotský Aberdeen, poté gruzínské Léto ztracených polibků a nyní islandské S milenkou mé matky. Je dobře že evropský film má co nabídnout jak obyčejnému, tak i náročnějšímu publiku a v mnoha případech k tomu stačí i jediný film. (22.05.2008)

Inu, po prvním shlédnutí musí tento konglomerát vtipných scének, zmatených až ujetých bonmotů hlavního hrdiny a jeho přátel, říznutý krásným výliskem sprostých slov, s probublávající elektronickou hudbou na pozadí, a s opravdu netradičními rodinnými vztahy, zákonitě nadchnout. Podruhé už zas tak tolik ne, potřetí už zevšední, toliko originální prvoplánovitost je mu vlastní. 75% (18.06.2010)

Himl-hergot-donervetér-krucajs-element, to byl ale dobrej filmek, se snad z toho začnu učit islandsky. Každým coulem originální film, od samotného začátku, kdy vidíme jen záběr na obličej souložícího Hlynura, přes nepřeberné množství hlášek, černých jak nejkvalitnější koks a postřehů ze života Hlynura, který všechno řeší se zápalem připomínajícím lenochoda, ještě k tomu zpomaleného mozkovou mrtvicí, nic mu neuteče, na všechno má dostatek času a chystá se v pohodičce a teplíčku domova, nebo teplíčku klubu životem proflákat od sociálních dávek, po starobní důchod, holt dokonale vymyšlenej systém. K tomu matka lesbička a být zároveň něčí bratr i otec současně se taky zrovna moc lidem nepodaří. Navíc skvělá depresivní severská atmosféra, já takovéhle filmy prostě miluju. Zaujalo mě i originální řešení vany v bytečku, kde je opravdu málo místa. ,,Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan."Ať žije štědrost sociálních dávek ve státech typu Welfare state. (19.12.2012)