Réžia:
Antonín KachlíkKamera:
Josef IllíkHudba:
Oldřich FlosmanHrajú:
Bohuš Záhorský, Svatopluk Skopal, František Filipovský, Miroslav Homola, Otomar Korbelář, Josef Kemr, Vladimír Hlavatý, Jiřina Šejbalová, Oldřich Vykypěl (viac)Obsahy(1)
Příběh filmu NÁŠ DĚDEK JOSEF je situován do moravské vsi vinařského kraje počátku 50.let, vrací se však i do starších životních období hlavního hrdiny. DĚDEK JOSEF si přes své vysoké stáří zachovává svéráznou životní filozofii a osobitý humor, který mu vždy pomáhal překonat obtížné chvíle jeho života a spolu s ostatním, staříky ve vsi nezůstává stranou žádných událostí, kterými obec žije. Dějovou osu filmu tvoří devět na sebe navazujících příběhů, které zahrnují všechny roční období, folklórní ráz i poetickou tvář jižní Moravy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (71)
Vzpomínání dědka se prolíná s životem na vsi po válce, v době zavádění sovětského vzoru hospodaření. Vtipu i vína pomálu, kořalky a mluvení lámanou slováčtinou hodně. Potěšil mě jak jsem předpokládal Miloš Kopecký a scéna z přijímání myslivců. Záběry na Pálavu mě ovšem vždy potěší a pohladí na srdci. ()
Fuj, přátelé, fuj, ostuda českého filmu... on ten film má dost jiných citovatelných míst, než přehnané békání - např. Stalina na ně! Nebo: Daj sa do družstva synó! ... Že by pokus o "socialistickou odpověď na Všechny dobré rodáky"? ()
Čtyři roční období, obrazy a zastavení. Tam, kde réva vinná má své kořeny, člověk moravský svůj rodný list. ()
Souhlasím s tím, že nářečí ve filmu nesedí a místy bije do uší jak hrom. Chyba. Co se týče ideologie- dnes už myslím nemáme moc právo hodnotit co je a není agitka, kdo byl a nebyl komunista. Kdo z nás tu dobu opravdu zná? Nevěřili byste, ale v době, v které dědek Josef žil, bylo hodně lidí, kteří komunisty volili a podporovali je (viz poválečné volební výsledky). Byli mezi nimi i mnozí rodiče ohnivě kritizujících uživatelů!!! Dívat se dnešníma očima na tuhle dobu je značně zavádějící. Pro některé lidi byla tahle doba "kdy přišel stolař a dal jim penzi" lepší, než ta před válkou. Jde zde o film, který se dívá na kolektivizaci z úplně opačné strany než Jasného Rodáci, ale nemusí být proto agitkou nebo dokonce idiocií. Odhlédnuto od politiky je to příběh člověka popisujícího svět kolem sebe během svého dlouhého života. Nic víc, nic míň. Samozřejmě, že Rodáci to nejsou, ale ti jsou jenom jedni. Záhorský je člověk z lidu, proletář, ale taky moudrý děd, který hodně zažil, a ví co je v životě důležité. A já mu jeho postavu věřím, jeho vyprávění mě zajímá a strhává. Ideologii ve filmu jako člověk narozený za komunismu nevnímám či filtruji, soustředím se na dílo, které by jinak třeba ani nemohlo vzniknout. Hlavně si nenechám filmový zážitek zkazit politikou, která byla vždycky "sviňa"! Všechny filmy o depresivní době holt nemusí být nutně depresivní.... ()
Poetické záběry na krajinu moravského venkova (okolí Pávova) se režiséru Kachlíkovi vcelku povedly, jen úplně nevím, zda to úplně koresponduje se spíše lehčím žánrem filmu (viz třeba scéna s ožralými chlapy běhajícími po louce s holými zadky) Celkový koncept filmu v podobě někdy více někdy méně zajímavých výjevů z venkova v různých ročních obdobích (s výraznými folkloristickými prvky) mi nevadil, ale jen potud, než se v některých chvílích začala řešit politika (zakládání družstva a prosazování komunistické strany). Ve filmu lze narazit na celou řadu skvělých herců tehdejší starší generace, z nichž samozřejmě nejvýraznější je Bohuš Záhorský v titulní roli. Jeho postava je napsána Záhorskému doslova na tělo, a ačkoliv mu tehdy zdaleka nebylo tolik, kolik jeho postavě, ve výsledku to nepůsobilo nikterak nepřirozeně. Co se mi ze scénáristického líbilo asi nejvíc, byl vztah této postavy s jeho vnukem (S. Skopal), jemuž ve filmu předává něco málo ze své životní moudrosti (viz třeba „Nestrkej ten nosák moc nahoru, pak se ti lidi do něj lépe strefujou“). Závěrečná scéna jejich vzájemného loučení před odchodem vnuka po prázdninách do dalšího ročníku na medicíně mi přišla docela dojemná. ()
Tak jako ok, že to dílo nenadabovali, mám taky radši filmy v původním znění, ale sakra, pustit ho bez titulků, to nevychytali, zvlášť když se jedná o zcela raritní řeč, kterou nebyl schopen rozkódovat ani gugl translator. No teda abych tu aplikaci nepomlouval a gugl mě nežaloval, po půlhodinovém úsilí se jí podařilo přeložit část monologu Bohouška Záhorského na téma sociálního zabezpečení ("přežil jsem císaře pána, Masaryka, protektorát, ale důchod mi dal teprve stolař!"), ale upřímně, kdyby se jí to nepovedlo, bylo by to tak nějak lepší (to si dědek neuvědomil, že v dětství a mládí by ten důchod nepobíral ani za komančů?). Film jsem nebyl schopen dokoukat, zvlášť po té lovecké vložce, kde myslivci prokázali, že jsou divní nejen proto, že na rozdíl od jiných mužů mají péro na klobouku a né v kalhotách. ()
Propaganda tam je, ovšem přežít se to dá (Menšík jako zapálený komanč). Veselé je to velmi, zejména když se diskutuje o kolektivizaci. Slovácko není Haná...54%. PS: Obří zajímavost je to, že z Majora Zemana tam hraje legendární dědek z dílu Studna. Zde má roli kněze. ()
Dosti infantilní slepenec nesouvislých výjevů spojený osobou rádoby lišáckého dědka, který krade, nechodí do kostela, vymýšlí ojebávky na ostatní spoluobčany a je vůbec moudrej jak rádio jerevan. ()
Jednu hvezdu dolu za "nareci", ktere tem prazskym hercum neslo verit. Druhou hvezdu dolu za rozvleklost, aneb kdyz jsem se ze srandy podival kde jsem, protoze uz mi to prislo strasne dlouhy, zjistil jsem, ze jsem teprve ve tretine... Plus dostava pani Sejbalova, protoze tu mam rad. 3+ ()
Pohodový film na večer z poválečného Slovácka. Sice to hercům jazykově ujíždí, ať už jde o chyby v dialektu nebo nevěrohodný přízvuk, ale jako komedie je to lepší než leckteré pokusy o komedii v současnosti. ()
Bol som na vojne v Rebešoviciach. Bolo to pri Brne a moc som si zamiloval tento kraj. Neviem ako to napísať , ale Morava je moja srdcovka. Tak aj preto mám rád tento film. Výborné herecké obsadenie......70%. ()
Nádherný příběh z typicky moravské vesnice s laskavým humorem a neuvěřitelně svérazným, ale lidským přístupem Dědka Josefa k životu. Zřejmě jedna z životních rolích Bohuš Zíhorského, který v této roli exceloval, a těžko si dokážu představit někoho, kdy by to zahrál lépe. I kvůli němui dávám 5*. ()
Asi pro moravské vinaře je určen tenhleten podivínský projekt. Náš dědek Josef zkrátka asi nějaký Středočech či Pražák nerozlouskne. ()
Prezentace čecháčkovství (zde tedy jihomoraváčkovství) jako životní moudrosti... Hvězda je za obsazení. ()
Celkem zajímavý film ubíjí zbytečná roztáhlost a pomálá rychlost vyprávění, které je navíc roztříštěné různýma historkama. ()
Skvela komedie z jizni Moravy. Kdo neni odsud nepochopi :). ()
"Přečkal jsem všelijaký pány nahoře, císařpána, Masaryka, Hitllera. A musel přijít stolař (rozuměj: Gotwald), abych dostal penzu" Jo, náš dědek, to je takový lidový dobračisko, s moravským přízvukem a lidským komentářem, kdo by ho neměl rád. No,tak třeba já. Poněvadž tenhle pokus o laskavý náhled soudruha Kachlíka do našeho poválečného venkova mi smrdí na sto honů. Lehkou agitkou, neosobitosti a nedostatkem talentu na rezijni i scenaristicke stolicce. Velka nuda, soudruhu Kachliku, velka nuda. ()
Dnes již historický film, jehož děj se odehrává v 50 letech minulého století na Moravě. Když si odmyslíte lehký závan komunistické ideologie - zejména v souvislosti se vstupem sedláků do JZD, troufám si říct, že jde o jeden z klenotů Československé kinematografie. Je to snad první film, kde mi Vladimír Menšík neseděl v roli komunistického agitátora.Však taky za to zaplatil životem - ve filmu. ()
Film sám o sobě by tak špatný nebyl, kdyby se na něm nepodepsala doba vzniku. Je zajímavé pozorovat kontrast ve vyobrazení procesu kolektivizace ve filmech ze 60. let (např. Všichni dobří rodáci, Smuteční slavnost) a ve filmech z let 70. jako je např. tento. Další věc, která mi doslova trhala uši, byla snaha tvůrců přizpůsobit mluvu herců místu děje. Použité nářečí připomínalo spíše hanáčtinu, kterou se na jižní Moravě v oblasti Mikulova rozhodně nemluví. ()
Krásný a moudrý film s plejádou nej.... českých herců. O víně, životě a umírání. ()