O zatúlanej princeznej

Je to spíše dětský film než pohádka. Točeno na Červené Lhotě, malém zemanském zámečku - zde měl být sídlem královským (!). Lucie Tomková jako princezna Julinka, s kruhy pod očima a zarytě obrácenou pusou, neobyčejně rychle vyslovovala, téměř drmolila - to vidím jako dosti velkou chybu. Neměla v sobě nic urozeného, bylo to děvče z lidu. A to by prostě mělo být poznat, i přes to, že má rozjívenou letoru a cítí se nejlépe mezi venkovskými dětmi...Místy působí film až nudně, zejméně dlouhými scénami v manéži. Ale děti se na něj dívají rády. (27.02.2008)

Režisér Bajaji natočil i tuto Ladovskou pohádku a já vám říkám, že ji mám daleko radši. Už pro to, že princezna není nemastná neslaná slečinka v šatičkách, už pro ty strašidla a čerty. Postavy nejsou černobílé a cirkusové prostředí miluji. Jo a hlášky jako “dávám tě princi, říkám principálovi” zůstanou věčné. (25.12.2019)

Jakkoliv chápu a v mnohém sdílím výhrady k ZATOULANÉ, nemohu si neodpustit několik doplňujících poznámek. V kontextu dětské tvorby šedesátých až osmdesátých let - v něčem i let padesátých - představuje ZATOULANÁ určitě slabší průměr. Drhne režie, ne vždy jsou zvládnuty herecké výkony, občas skřípá scénář. Řadou těchto znaků jako by byla předjímána polistopadová česká pohádka ve svých určujících trendech. A právě tímto druhým srovnáním naopak vyniknou podmínečné klady tohoto pozdního Kachlíkova díla. Patří k nim demokratický (občanský) charakter poněkud vypelichaného královstvíčka Královská Lhota (osvícený absolutismus barokního krále), velmi amazonsky svérázné a přitom přitom už žensky něžné pojetí dívčí princezniny postavy a viditelně dynamičtější druhá část ZATOULANÉ. Svět drhnoucího socialismu, v němž již téměř nic nefunguje, ovšem skřípot ZATOULANÉ, konstatovaný v úvodu tohoto komentáře, nijak neoslabuje. Největší cena této poněkud očesané pohádky tedy spočívá právě v tom, co předjímá, ale také v tom, čím se stále ještě od předjímaného odlišuje. (02.03.2011)

To byla pohádka? To fakt nemohla být to byl příběh o komediantech a 2 řekněme strašidlech... Dost jsme se nudil a žasl jak komedianti bavili publikum (kočky táhnou kočár fíha to je číslo, kočka ,,zpívá,, či dokonce malé děti udělají 2 přemety... jo tak tam bych šel..), jak vojáci nedokázali najít princeznu (i když na ni koukali)... A fakt mi vadily všechny dětské role 5 dětí po sobě řekne tu samou větu či udělají to samé gesto což je síla.. A to peklo tomu nasadilo korunu to bylo velice slabé ve všch ohledech. Nuda nuda nuda 1z5 (25.04.2011)

Film, který na rozdíl od některých jiných uživatelů považuji za opravdovou pohádku, byť svéráznou. Třeba ta mladičká princezna - ale ta je tu mladičká proto, že to tak je v původní Ladově pohádce a vlastně to určuje děj: "provdat ji chtěli, takové žábě..." Scénáristovi s režisérem se podařilo Ladu zpracovat do podoby pro mě snesitelné. Vyhovuje mně tu skoro všechno: hudba, tempo, humor, scenérie, herci i stručně naznačený milostný příběh - dvojice se sblíží tak, že Franta princeznu hecuje, že tohle a tohle nedokáže :-) to je v pohádkách neobvyklé a velice osvěžující. Představitelka princezny mohla mluvit lépe, jak už tu bylo naznačeno, ale jinak myslím, že na svůj věk roli zvládla dobře. Dlouhý tmavý cop byl evidentně její vlastní a přirozený obdiv k Frantovi by jí leckterá dospělá herečka mohla závidět. Vyzdvihla bych i obsazení: všichni herci tu přesně pasovali do svých rolí, viz vznětlivý král Vlach, roztomilá a důstojná královna Fischerová, trhač zubů Sloup, principál Pípal. Souhlasím s některými objektivními námitkami, na pět hvězdiček film není, ale pod čtyři nejdu. (04.10.2011)