Ať žije republika

Popichovanie ubližujúco krutej partie detí aj buranská nadutá pýcha a lakomstvo ich otcov - sedliakov. Všetko osobitým pohľadom chlapca, stojaceho mimo dedinskej pospolitosti. Je iný. Všetky ritualizované akcie obce (púte, krsty, pohreby, výročné bály) sú pre neho skôr desivým predstavením. Prednosť dáva vždy životu - nie životu blížneho svojho - tých najradšej posiela kamsi do pekla - ale jednoznačne zvieratkám. Akýmkoľvek, sú pre neho oveľa spoľahlivejšími spoločníkmi, ako zákerní dedinčania, mysliaci len na vlastné bachory, ubližujúci bezbranným tvorom či vyhladovaní vojaci, neváhajúci ulúpiť čo sa dá alebo odpudzujúce autority obce (učitelia, farári). Dospelí až príliš často hľadia na vydedenca z komunity dediny so skrútenými, zlosťou zmraštenými tvárami a hnusnými postrannými pohľadmi. Chlapec si predstavuje idylku rodiny, ktorej sa mu nedostáva. Doma je bitý skúpym násilníckym otcom ako žito, vonku šikanovaný chalanmi i vrchnostenskou hierarchiou. To všetko uprostred vojny, kedy sa dedinou premieľajú nejaké uniformy. Zmes denného snívania, ťaživej dennej nočnej mory a zábleskov šťastia v prekrásne obrazovo zrežírovanom filme, pripomínajúcom až príliš často skôr ponurý horor ako prichádzajúcu slobodu na pásach tankov inojazyčne vraviaceho vojska. (27.08.2014)

Konec války očima malého kluka, který má plno dětských představ, někdy úsměvných. Realita je mnohem tvrdší. Nejenže se republika sotva dostala z nejhorší války v dějinách, ale navíc jsou na sebe lidi zlí, otec bezdůvodně bije syna. I když je film zpestřen několika trochu komickými momenty, jako třeba hrou s umělou bublinou u nosu, nese se celý ve velmi smutném tónu, ovšem příjemně poetickém. Obdiv si zaslouží výkon Zdeňka Lstibůrka v roli malého Olina. Vedle něj vynikají herecké hvězdy jako Vlado Müller. (09.12.2005)

Obdobie je síce vojnové, ale dej sa odohráva mimo frontu, v zapadnutej dedinke, ktorú aj nemeckí vojaci navštivíli iba raz. Všetko vidíme z pohľadu malého chlapca Olina, ktorého problémy sa zdajú banálne, ale odhaľujú veľké pravdy o dospelých. O jeho krutom otcovi a iných neprávostiach v spoločnosti, všetko zmiešané so snovými scénami z jeho fantázie a výjavmi z minulosti, až nakoniec som nemal istotu, kde končí skutočnosť, minulosť a začína fantázia. To vedel Kachyňa dokonale vsugerovať, aby sme sa cítili presne ako hlavný hrdina, akokoľvek nám môže byť cudzí, aj bielu kobylu som si obľúbil. Niektoré kamerové zábery mi neboli celkom jasné, prečo sa zaberajú ľudia pri nejakej činnosti, ale celkom bez tvárí, prípadne zozadu, aj tej lyriky bolo na konci príliš. Ale prežil som chlapcov sen v nepríjemnej realite aj úlet z nej, len názov filmu o republike k tomu nejako nesedí. –––– Ten uměl hospodařit! Ukrad všechno, co mohl. –––– Myslel jsem, že jsou mrtví. Že se ve válce nespí. (27.08.2014)

Velmi zajímavý pohled na sklonek války, který nenadržuje žádné straně a místo patosu důležité události halí do nechápavého pohledu malého chlapce, který během jediného dne zažívá doslova smršť subjektivních představ a asociací, které vypovídají mnohé o nedávném životě na vsi, která má být záhy osvobozena. Její výsledný obraz je však velmi trpký, na hony vzdálený filmům obdobného žánru, které vznikaly ještě pár let předtím. Co stojí zato vyzdvihnout je skvělý výkon nadaného Lstibůrka a nádherné kompozice kamery snad v každém obraze. Naopak délka je trochu přehnaná a těch subjektivných vjemů je až příliš a někdy dost znepřehledňují děj. Ale to nic nemění na tom, že jde o jedno z vrcholných Kachyňových děl, kde jeho posmutnělá poetika získává mnoho prostoru. (06.10.2009)

Překrásný film plný fantazií málého Oldřy. Střih je sice někdy trošku překotný, takže některé pasáže můžou působit poněkud zmateně, ale celkově jde o nádhernou mozaiku tvrdé reality konce války, představ a skutečných dobrodružství v opravdu nezáviděníhodné době. Stopáž je trošku přehnaná, ale ani po dvou hodinách poetika filmu nenudí. Opravdu povedené, ačkoliv pro někoho možná hůře stravitelné. (24.04.2006)