Kulky spravedlnosti

Kazachstansko-bulharský film, čo dodať. Rád by som povedal, že som šokovaný a že mi odpálilo dekel, ale v podstate som len otrávený a znechutený. Nápad svojím spôsobom (azda, ehm) geniálny, ale inak jedna obrovská šialenosť. Ak ste fanúšik trashu, tak to pre vás bude za 5*, ale ak si myslíte, že je to horor o prasacích ľuďoch, tak vám radím, aby ste to ani nepozerali. Miestami som sa až divil, aké blbosti je niekto schopný natočiť, tak ale na druhej strane ako vravím – ak to budete brať ako „odpadový“ film, budete sa (možno, neviem) kráľovsky baviť. Je to taký maglajz, v ktorom je možné všetko (fúzaté ženy, roboty) a občas sa zjavne išlo na prvú dobrú (neuveriteľné naprávanie zošmykujúcej sa prilby robota). Danny Trejo tu má len cameo. Režisérov predchádzajúci film bol Pach krvi 6. Nechcem tým nič povedať. Len aby ste vedeli. (30.01.2021)

Ideové poselství, jak ho prozrazuje překvapivá pointa, je nakonec velmi prosté: hrdina se vlastně prokopává k západní civilizací ztracenému mužství, východisko a intence jsou právě opačné, než se nám celou dobu zdá. Lze se sice přít o míněném ideovém vztahu celého dosavadního průběh filmu k této pointě (nebo je to úplně jinak, totiž tak, že hrdina zde vlastně představuje - diváka?), každopádně ale Kulkami spravedlnosti tvůrci z východních zemí ukazují Západu, že v otázce rovnosti pohlaví a v nediskriminačním přístupu má ještě co dohánět (včetně práva žen na knír). Jak ve funkci "nastavení zrcadla" (nejen v popsané rovině a nejen Západu), tak i čistě jako kulturní artefakt je jejich film labužnickou ukázkou skvěle zvládnutého postmoderního přístupu; spočíváť kvalita tohoto filmu 1) ve využití vlastní béčkovosti k subverzi žánru, 2) v gradaci ohromení a dávkování zásadních informací, 3) v kombinaci. Ad 2: Každé WTF je o něco později přebito dalším, silnějším, přičemž často nejde o marginálie, ale o podstatné prvky příběhu (např. že Justice dokáže cestovat časem, je naprosto WTF zjištění, které navíc přichází až poté, co došlo k úplnému zmatení diváka ohledně kauzální legitimity jedné zásadní dějové sekvence - nehledě k tomu, že k vysvětlení tohoto zmatku není možnost přesunu v čase použita). Ad 3: Všechno to, co už jsme viděli jinde (totiž ve stále se opakující produkci filmového průmyslu), se zde kombinuje jak mezi sebou, tak i s tím, co jsme ještě nikde neviděli, či jak jsme to ještě neviděli. Přičemž to vše významně promlouvá k dnešní společenské a civilizační realitě. Co říci závěrem? Každý druh diváka si tu přijde na své: Zazní nejméně jedna echtovní arnoldovská hláška, nejméně jedna postava se jmenuje Uwe a nejmíň jeden superhrdina s rambovským "úsměvem" střílí ze zdi (ZE! zdi), avšak přilba se nepokládala na lavici, batoh se neotvíral a uzel na sáčku nerozvazoval nikdy tak dlouho. A tím myslím fakt dlouho. Artově dlouho. (21.11.2020)

Panková skupina z Teplíc Šanov 1 v pesničke vydanej v roku 1990 spievala: "Prase je dobytek, lidi nejsou lepší". Nuž a v druhom desaťročí 21. storočia sa toho chopili naši východní pobratimovia - Kazachovia a Bulhari. Nakrútili postapokalyptický masaker o prasatách v ľuďoch a ľuďoch v prasniciach. A o ich krvavom súboji. Skáče sa v deji i čase, ruština strieda prasačninu (jazyk ošípaných) a tá zase angličtinu. Je to presne tak krvavé, krvou fliaskajúce, zahovnené a sexuálne explicitné, ako to znie. A aby to nestačilo, ústredná súrodenecko incestná dvojica miestami filozofuje o ľudstve, budúcnosti, deťoch a ich údele vo svete. Naivne, ale zato s chuťou. Prapozvláštny film, no nedá sa povedať, že úplne márny. (15.06.2021)

Co chtěl touhle slátaninou básník říci, neví možná ani Bůh. Nevadí mi filmy bez příběhu, ale místo něj musí být nějaká myšlenka, něco, co člověka zaujme. Tohle je bohapustý blábol chlubící se tím, že v něm má Trejo pár štěků. Leč ruku na srdce, Danny už dávno není zárukou kvality. Mé dvě * jsou za slušné masky a solidní střelbu. Ovšem na výraznější gore zřejmě chyběli specialisté. Osobně jsem se těšil na prasečí Matku, tu si však autoři nechali pro sebe. Jak film začal, tak také skončil, ovšem o uzavření nějakého kruhu nemůže být ani řeč. Abych výskal nadšením z prasolidí, umírněného sexu a chybějícího výživného gore, musel bych být hodně skromný. Místo řádné prasárny dostalo se mi jakéhosi krotkého studentského cvičení, vedle kterého jsou německé undergroundové snímky perlami - velké zklamání. (24.10.2020)

Po zběsilci Bekmambetovi a falešném Kazachovi Boratovi, přichází další kazašský nářez, tentokrát ve spolupráci s osvědčenými béčkaři Bulhary. A ze spojení těchhle dvou pronárodů vznikl opravdu jedinečný filmový plod, řadící se do pomyslného žánru "punkově fantasmagorické postapo". Tenhle film je bisexuálně nechutný jako Borat, bizarně nechutný jako Lidská stonožka, se scénářem ještě výrazně šílenějším než Seagalova bulharská béčka, se spoustou silikonových koz, nějakým tím ptákem, fekáliemi, krví, vnitřnostmi, krvesmilstvem, prasečím prdelohlavcem Assholem, Krasnou Pizdou a Dannym Trejem, který měl na svou provařenou držku nalákat nějaké ty divácké hejly, odkroutit si před kamerou pár scén a nechat se vodkráglovat. Film má překvapivě parádní exteriéry, výpravu, slušné triky, masky, prostě vizuální stránku celkově, nečekanou pointu, a kdyby tvůrci tolik netlačili na pilu se všelijakým tím místy až zbytečným bizárem a kameraman furt tolik nekvrdlal svou ruční kamerou, bylo by to ode mne za plný počet. Ale i tak jsem z toho spokojeně perplex. (18.03.2021)