Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Petr HojdaHudba:
Petr HapkaHrajú:
Lada Jelínková, Miroslav Noga, Jiří Ornest, Táňa Fischerová, Milan Lasica, Václav Chalupa, Stanislav Zindulka, Jan Kraus, Eva Holubová, Radim Kalvoda (viac)Obsahy(1)
Baladický příběh podle jedné z nejkrásnějších milostných novel Ivana Olbrachta "O smutných očích Hany Karadžičové". V malé židovské osadě na Podkarpatské Rusi žije dospívající dívka Hana Šafarová, zvaná Hanele. Vlivem nepřízně osudu a především kvůli vlastní naivitě příjde rodina prakticky o veškeré jmění. Hanele se rozhodne odejít spolu s dalšími mladými Židy do průmyslové Ostravy a tam se připravovat na cestu do země zaslíbené - Palestiny. Zamiluje se tu do zámožného obchodního cestujícího Ivo Karadžiče. Ten vystupuje jako bezvěrec a volnomyšlenkář. Nabízí Hanele sňatek, který však pro nábožensky přísně vedenou dívku nepřichází v úvahu. Pro svou lásku se dokáže Hanele odpoutat od víry svých předků a rozejít se s rodinou. Avšak nejen s ní, ale také s celou obcí, která jí dá pocítit hrůzu zatracení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (59)
Zivot na odlehle a modernim svetem nedotcene ortodoxni zidovske vesnicce ocima Hany aka Hanele. Laska vs tradice. Nekompromisni vira vs bezverstvi. Ackoliv na ceske pomery povedena adaptace v rukach zrucneho remeslnika, jez se nelekl velke vyzvy tristniho osudu, ve vysledku stejne trpi mensimi neduhy omezeneho rozpoctu a nekterych hereckych vykonu. 60% ()
Podkarpatská Ru a její reflexe v české společnosti První republiky postupně zdomácněly. Karpatské poloniny se staly místem nejen četnických stíhání a hlídek, ale i vyhledávanou turistickou atrakcí bohatší části středních vrstev. Hodně poznatků do českého povědomí přinesli i čeští navrátilci ze státních služeb (vojáci, celníci, učitelé, úředníci, ale také stavební dělníci). Nejzaostalejší kout republiky byl pro pražskou společnost exotický téměř tak jako Orient nebo Latinská Amerika. Stačilo málo: nastoupit na vlak na Wilsonově nebo Masarykově nádraží a vystoupit v Užh(g)orodě. Jako jsou zapomenuté tyto blízké i vzdálené geografické souřadnice, tak je dnes stejně historickým i svébytný svět tamější židovské komunity, který v něčem byl blízký známějším židům haličským. Milostný příběh, který zachytil jeden z těch poučenějších, Ivan Olbracht, patří k tomu nejlepšímu, co Kamil Zeman kdy napsal (občanské Olbrachtovo jméno). Shodně lze mluvit i o Kachyňově režii a vynikajícím výkonu Jelínkové v titulní úloze. O době i o jejích svízelích je v této zdánlivě drobné povídce a ještě více ve filmu všechno. I Kachyňův všední den dokázal - a dokáže - zaujmout. ()
Rád jsem si připomněl skvělou Olbrachtovu povídku, kterou Kachyňa nezpracoval vůbec špatně. Pěkně vykreslená atmosféra "goletu" v Podkarpatské Rusy stejně jako kontrastní Ostravy. Jediné, co mi nesedělo byly některé dialogy a pak všechny vedlejší postavy, tedy židé z vesnice - přišli mi ne úplně věrohodně zahráni, tak prkenně a možná až moc zaostale (i když věřím, že jejich světonázor nebyl daleko od tehdejší reality. Hlavní role jsou naštěstí naopak skvělé - jak Lada Jelínková, tak Miroslav Noga. Možná ještě významnější je celkové vyznění filmu, onen již zmíněný kontrast mezi uzavřeným venkovem a moderním světem, podtržené tu mystickou, tu melancholickou hudbou Petra Hapky. ()
Hanele nakrútil Kachyňa, takže táto adaptácia nepôsobí tak vypočítavo akademicky ako niektoré iné historické české filmy z tohto obdobia a ponúka širšie myšlienkové pole než len suché konštatovania, že takto bolo. Máme tu stret tradičnej židovskej viery danej v neposlednom rade dedinským prostredím a "mestským" ateizmom Žida, ktorý sa zriekol viery kvôli logike vlastného myslenia. Konflikt je naznačený ale už na dedine na príklade Zeme ako orbity Slnka. Nejde tak len o úzko formulovanú tému pre jedno vierovyznanie, podobné problémy pri pytačkách by mal Karadžič aj u Moslimov a aj Kresťanov a to ani nemusíme hovoriť iba o dobe zasadenia deja. Námet na premýšľanie poskytuje aj záverečná konfrontácia, kde pre jednu postavu predstavuje tradičná viera zrejme len zámienku, v skutočnosti ide omnoho viac o žiarlivosť. ()
Dojímavá adaptace knihy Ivana Olbrachta. Působivé herecké výkony, z nichž mě zaujala hlavně neznámá Lada Jelínková. Její ztvárnění mladé židovky Hany, která se v Ostravě seznámí s bohatým Ivo Karadžičem, jenž konvertoval od víry, je skutečně mistrovské. Vyvstalá konfrontace kvůli víře je pak jen logickým vyústěním přehledně vedeného děje. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (4)
- Záběry z židovské vesnice na Slovensku byly ve skutečnosti natáčeny ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhošťem. (Dromed)
- Pro režiséra Karlu Kachyňu to byl poslední celovečerní film. Potom už natočil jen několik televizních snímků. (cariada)
- Dědeček (Milan Lasica) se věnoval Kabale. Kabala je druh praktikování židovské mystiky, která má pomoci sjednocení s Bohem. (sator)
Reklama