Kráva

„Jako každý den, jako vždycky, jako celý život…“ Život na horské samotě mohl být v minulosti sám o sobě těžký. Pro Adama, „divného patrona“, který slova téměř nepromluví, život nachystal obzvlášť těžký osud. Jednou jde dolů do vesnice prodat kravku, aby získal lék pro nemocnou matku, která se k němu přitom v dětství zrovna moc hezky nechovala, podruhé udělá to samé pro svou nemocnou ženu. Smutné věci se opakují, Adamova chuť porvat se s oním těžkých osudem však zůstává… Radka Holuba normálně moc nemusím. Zde ale dostal od Karla Kachyni velkou, patrně asi životní roli a ujal se ji skvěle. Zahrát srozumitelně a věrohodně někoho tak málomluvného, jako byl Adam, nebylo asi vůbec jednoduché, jemu se to však povedlo. Moc se mi samozřejmě líbila i Alena Mihulová. Poetika tohoto filmu mě napoprvé moc neoslovila. Pamatuji si, že mi to před léty přišlo takové nedějové (proto původně jen 3 hvězdičky). Zejména mám na mysli ty opakující se záběry na Adamovu cestu dolů a nahoru. Tentokrát jsem si ale přesně toto docela užíval a říkal jsem si, že i v tomto filmu nezapře Kachyňa sám sebe. Proto musím minimálně jednu hvězdičku přidat. (09.03.2021)

Film, který bych potřebovala vidět nejmíň třikrát do měsíce, abych si připoměla, jak dobře se nám daří. Prostí lidé - hrdinové tohoto příběhu i hrdinové vlastního života, houževnatí a silní, kteří nemají čas ani na smutek. Dřina a jenom dřina, vykoupená jen dočasně drobnými radostmi a jediný velký sen je vlastní kráva. Kráva, jako barometr lepších a horších časů, kráva jako symbol. Skvělý kachyňa, jemně a nenásilně plynoucí příběh, obraz života zhuštěný do necelých devadesáti minut. Film podle mého gusta. (24.01.2011)

Spisovatel a scénárista Jan Procházka byl mistr obyčejných a silných příběhů, Karel Kachyňa zase dokázal těmto předlohám vtisknout neopakovatelnou poetiku. "Kráva", poslední film zmiňované dvojice, není výjimkou. I zde se na pozadí starých časů odehrává příběh venkovského člověka a jeho každodenní rutiny. Z tohoto minimalismu pak vzešel snímek, který se svou intenzitou řadí k vrcholným ukázkám Kachyňovy filmografie (a že je s čím porovnávat). 8/10 (22.10.2010)

Buďme rádi za to, co dnes máme. Otevřeme ledničku, když máme hlad, pokud dojdou zásoby, jedeme nakoupit atd. Tady je jasně ukázáno, co všechno dříve lidé prožívali a museli strpět, aby mohli žít. Snad v každé scéně, kde hlavní protagonisté padají únavou, jsem měl s nimi pocit vyčerpanosti. Když se s chutí zakousli do posoleného krajíce, téměř jsem mlaskal. Klobouk dolů před celým filmem. (31.12.2009)

Neobyčejně obyčejný film o nemilosrdném životě kontroverzních duší. Jak fantasticky si poradil Kachyňa s něčím tak prostým, jako je všední život prostých lidí mi zůstává záhadou. Faktem však je, že Kráva splňuje naprosto všechny požadavky, které klade i náročný divák. Poutavý děj s bohatou dávkou rozmanitosti, díky čemuž se může divák odhodlat k projekci v jakékoliv náladě. Veselé, plné radosti a naděje, ale zároveň ponuré, drsné s pocitem zoufalství a beznaděje. Taktéž lze zhodnotit i výtečnou Hapkovu hudbu, která je s pestrým dějem v nádherné souhře. Doporučeníhodný klenot s nevyčíslitelnou hodnotou vzhledem k současnému režimu v našem státě. 80% (19.01.2012)