Kráva

Tu by sa mal inšpirovať súčasný český hraný film. Postavy hovoria asi toľko ako v Kim Ki-Dukovi. Fyzické herectvo. Minimalizmus. Funkčná a veľavýznamová metafora s kravou. Ostatne ten kolobeh života, spätosť s prírodou, martýrium a sugestívne výtvarné podanie mi evokujú práve Kimovu Jar, leto, jeseň, zima a jar. S odstupom času je to pre mňa azda najlepší český hraný film deväťdesiatych rokov. (26.05.2012)

Dřina. Jen pot a nekonečná dřina... A jeden skromný sen uprostřed krásných kopců (tam si tak vyrazit na víkend, „vyčistit si hlavu“ a zrelaxovat, že?) Jako nůše plná kamení těžký příběh, ze kterého se mi sevřelo srdce. Taky jsem míval své sny, ale už mi se mi zdají nedostupné (dokonce jsem kdysi měl i chalupu na horách, na nádherném místě, ale už nemám). Občas si nepřipadám příliš šťastný. A to mi ještě stále zůstal majetek, za který by bylo celé stádo krav! A Róze a Adamovi by přitom ke štěstí stačila jedna jediná... Tenhle majstrštyk Karla Kachyni mě přinutil k zamyšlení. Děkuji mu za to. (19.09.2013)

Spisovatel a scénárista Jan Procházka byl mistr obyčejných a silných příběhů, Karel Kachyňa zase dokázal těmto předlohám vtisknout neopakovatelnou poetiku. "Kráva", poslední film zmiňované dvojice, není výjimkou. I zde se na pozadí starých časů odehrává příběh venkovského člověka a jeho každodenní rutiny. Z tohoto minimalismu pak vzešel snímek, který se svou intenzitou řadí k vrcholným ukázkám Kachyňovy filmografie (a že je s čím porovnávat). 8/10 (22.10.2010)

Tohle mi způsobilo mnohá deja vu, mrazení a tak. Život na horách je, věřte nebo ne, mnohdy dost krušný i v této "moderní" době, která skýtá takové vymoženosti, jako je auto, rolba, lanovka, vlek, vrtulník, horská služba, lyže, skůtr, plynové topení, elektřinu, dřevo k otopu, co hrdlo ráčí a v údolí, co by právě skůtrem dohodil, Albert, nebo Billu, nebo jiný suprmárket......ale před sto a více lety...??? Pravdokrutý film o tom, jak tam v horách bylo tenkrát těžké živobytí, jak co si nenanosíš, nevykopeš a neoddřeš, to nemáš a jak si hora dokázala z lidí vzít úplně všechno, nakonec i život. Výborný Radek Holub, vlastně je to v tomhle filmu mé první setkání s ním a byla jsem nadšená. (22.04.2015)

Nádherný příběh podle Procházkovy předlohy zfilmoval Karel Kachyňa nezapomenutelným způsobem. Příběh (nejenom) o smyslu života, boji s nepřízněmi osudu, drsnou přírodou vás od samého počátku vtáhne a nepustí až do samotného konce. Výborní Radek Holub a Alena Mihulová, hudba Petra Hapky a poetické (ale realistické) znázornění nelehkého života "na kraji světa" , kde radostí je minimum a bohužel převažují ty "rány osudu". Zdánlivě jednoduchý příběh ale Karel Kachyňa převedl na filmové plátno nesmírně krásným a emotivním způsobem, takže najednou zjistíte, že hrdinům v tomto nelehkém a někdy i dost nespravedlivém boji s osudem, začínáte i fandit. Opravdu geniální filmové dílo, myslím že patří i v nelehké konkurenci mnoha Kachyňových filmových skvostů k těm úplně nejlepším. (22.11.2018)