Král Šumavy

Z každého filmového políčka zde na diváka doslova dýchá syrová atmosféra sychravé Šumavy, zahalená hustou mlhou, dešti a blátem. Černobílá kamera přidává na působivosti a herectví všech hlavních představitelů dokresluje tento mimořádný zážitek, který neztrácí lesk ani po několika zhlédnutích. Kachyňa prostě uměl. (16.12.2023)

Kachyňa se nezapře, téma ovšem také. Takže spojíme-li dobré řemeslo a zajímavé výkony mladých, kteří ještě nedávno zářili na Kladně, případně tančili všude, vyjde nám jako obvykle co? Plichta. A to i za předpokladu, že dokážeme ocenit pozvolna kynoucího Valu, nijakého Remundu, stále stejnou Jirouškovou a od traktoristky do krásy rozkvetlou Švorcovou. Chtěný humor obstarává Menšík, nechtěný balení přes motorku. (26.02.2009)

Je to zvláštní a ty co mne znají to jistě udiví, ale Krále Šumavy jsem dnes viděl poprvé. A to si libuji ve filmech z padesátých let. Je to asi podobné jako kdyby milovník komedií viděl až nyní Marečku podejte mi pero. No, je to tak. Čekal jsem všelicos a dostalo se mi více než koukatelného filmu. Samozřejmě může za to Kachyňa i děsuplné ztvárnění Šumavy. Ta opravdu umí být taková, s hustými mlhami, rašeliništi, polorozpadlými hřbitovy i opuštěnými hamry. Sám ji dobře takovou znám. A co teprve tenkrát! Po divokých odsunech Němců, kdy zahrady zarůstaly, domy a samoty pustly a vše si brala příroda zpět. Do toho všeho vsadil režim příběh o agentech a převaděčích, bývalých pašerácích. A o naší chrabré pohraniční stráži bránící republiku lidu, který si v roce 1948 jako jedinou vůdčí stranu zvolil KSČ. Skutečnost byla samozřejmě jiná. Samosebou divoké hvozdy Šumavy byly jedním z posledních míst, kudy se dala rudým morem naplno zasažená republika opustit. Nejden z našich letců, duchovních či naše inteligence tudy prchala do spásné náruče svobodného světa. To se soudruhům nelíbilo a tak museli zdůraznit jak to s přecházejícími je a západní agent, to je na lid dobrý strašák! Jednu falešnou hranici dokonce postavili sami! Prchající tak tu skutečnou ani nepřeběhli. Mne však udivuje, že tato dosti tendeční zápletka byla točena až tak pozdě. Rok 1959 je totiž už daleko za dobou budovatelských filmů plných rozjařeného nadšení, pětiletek a honu na všelikajé zakuklené tovární a západní agenty. Udělat z agentů ,,jen'' pašeráky, oprostit jej od ideologie, mohl to být hodně dobrý film. Já chápu, že zadání bylo jasné a tak Kachyňa dělal co uměl a udělal to slušně. A koneckonců kdo o tom nic neví, té propagandy si tam možná ani nevšimne... Herci hráli výborně, hlavně Lukavský, Vala a po hříchu i soudružka Švorcová. Dávám za tři šlépěje v rašeliništi! * * * (03.12.2016)

Poutavý film. Na to že je to tak staré, je to opravdu dobře natočené. Karel Kachyňa vytvořit dramatickou a tajemnou atmostféru ve filmech skutečně uměl. Je taky dost dobře, že je film černobilý. Ta černobílost mu právě ještě dodává na působivosti. Celé to působí strašně přesvědčivě. Atmostféra filmu je výborná, za to dávám 4 hvězdy. Je ale pravda, že když jsem se teď nad tím víc zamyslím, ne jenom ta atmostféra je všechno. Chce to pořeba i lepší příběh. A ten mě zde až tolik nezaujmul. A přece jenom, atmostféra neatmostféra je to vpodstatě komoušárna, co záměrně volblbuje diváka. (08.09.2016)

Je samozřejmě otázka, nakolik si můžeme dovolit bagatelizovat jednoznačné ideologické pozadí filmového Krále Šumavy. Klíčovou roli v tom ovšem má ono slovo "pozadí" - Krále Šumavy jsem totiž i četl, a jakkoliv je oběma jeho podobám společná věrohodná kresba ne úplně jednoduchých postav, knihu stíhá přízrak lidovědemokratické propagandy daleko krutěji a především až trapně názorně (hlavně při zadržení skutečného agenta chodce a jeho následném striktně podle předpisů a civilizačních zásad vedeném výslechu, kde se odkrývá jeho morální zkaženost). Ve filmu jde "jen" o zasazení a jakousi samozřejmou hrdinskost a pevnost charakteru, které samozřejmě nejvíc symbolizuje Radovan Lukavský jako velitel jednotky pohraničníků Kot. Znám řadu daleko naivnějších a větší zlo o několik řádů ostentativněji legitimizujících filmů, a je nutno říct, že žádný z nich nemá takové filmařské kvality jako právě Král Šumavy. Film-noir ze šumavských lesů - že je to k smíchu? Tak to je omyl, vážení. Naopak je to nepříjemné žití, které je až hmatatelné především díky vytříbené práci s kamerou, a leckdy nepříjemné až téměř fyzicky "díky" hudbě Miloše Vacka (alespoň už vím, proč mi podkres Krtečka přišel vždycky něčím divný:)). Lesy a blata, které neustále bičuje vítr a déšť, a halí lezavá mlha, polovina filmu odehrávající se v noci - při představě jak náročné muselo být tohle natočit s technikou konce padesátých let, mě jímá závrať. Takže abych to nějak shrnul. Veďte v patrnosti, že se díváte na film vyprávěný z pohledu "té špatné" strany (jako když ve válečných strategiích hrajete za Říši;)), a nehrozí vám žádná ideologická újma. Ten zbytek za to rozhodně stojí, a je to záležitost skutečně pamětihodná, po zásluze patřící do zlatého fondu české kinematografie. A kolegové právníci mohou vzpomenout na obdobně kontroverzní kapitolu právní vědy, jakou je legendární prof. JUDr. Viktor Knapp. Ať byl jaký byl, jeho teoretickoprávní publikace jsou prostě kvalitní. 80% (31.07.2014)