Král Šumavy

Dokonale ponurá atmosféra plná deště a mlhy, která mění Šumavu v bezútěšnou pustinu plnou bláta a ruin. Syrový příběh bez naděje, ve kterém nezazní jediný optimistický tón, a jediná postava podaná jako stoprocentní klaďas schytá kulku. Výborně vykreslené postavy, civilně přirozené dialogy, uvěřitelné reakce, výborné herecké výkony a spousta filmařských parádiček dotvářejících atmosféru. Od detailů a pohledů přes odrazy ve sklech či loužích až po hru světel a stínů. Na svou dobu výborný film, který se, kupodivu, až na úvodní popisek uvádějící do děje, základní tematický syžet a zjednodušené dělení na dobré a zlé, vyhýbá rušivým prvkům propagandy. Žádná hesla, žádné velké ideové proklamace, a to, co se objeví, lze snadno dešifrovat a odfiltrovat. (14.11.2011)

Už si nepamatuji, kdy jsem vlastně naposled Krále Šumavy viděl, dříve v dobách mých středoškolských let jsem ho příliš v oblibě neměl, dokonce jsem se pak na základě něj dlouhodobě vyhýbal válečným filmům. Ironií je, že se to za války vlastně vůbec neodehrává... i když skrze neustálé střílení to mír příliš též nepřipomíná, dobrovolní strážmistři se svým nadřízeným při svých akcích riskují mnohdy vlastní životy stejně jako za války. Asi takhle to v pohraničí mohlo tenkrát vypadat, vyčerpávějící služba na pokraji ohrožení života a rozhodně příčinou nebyli jen v prologu uvádění banderovci. Příběh mimo jiné o tom, kam až fanatismus (také v politice) může zajít... Ač je film často označován za propagandistický, myslím, že dnes již není problém dívat se na obsah i s otevřeným kritickým úsudkem nad chytáním agentů a úprchlíků, kteří prostě pro tehdejší systém znamenali klidně stejné zlo jako ti banderovští diverzanti. Nad filmařským mistrovstvím ze strany Karla Kachyni (ve znamenité spolupráci s kameramanem Illíkem) se asi není třeba zvlášť zastavovat. Budování napětí (často i skrze náznaky beze slova) a atmosféra prostředí "na konci světa" vyznívají ohromně působivě, Radovan Lukavský předvedl coby zásadový poručík Kot jednu ze svých nezapomenutelných hereckých kreací (z něj ten fanatismus i ohromné zanícení zbraněmi přímo dýchá). Výborné zpracování látky, působivá výpověď doby – s odstupem času skvělý zážitek. Zlatý fond československé kinematografie. 90% (18.12.2019)

Legenda. Kalčíkova šumavská adventura je nesporně bezcenný ideologický škvár, nad nímž se svého času tetelil blahem lecjaký pohraničník, a není zvlášť těžké jej vsadit na pomyslný pranýř hanby, kam nepochybně patří. Ale Kachyňa dokázal z nevděčného údělu vybruslit se ctí – minimálně tím, že filmu vtiskl společně se špičkovým technickým zázemím opravdovost a efektní působivost a vlastně jím definitivně potvrdil svou uměleckou vyzrálost. Vedle fantastického kameramanského umění Josefa Illíka a přiléhavého hudebního doprovodu, který je dílem dnes pozapomenutého Miloše Vacka, nelze neupozornit na špičkové herecké výkony Lukavského, Švorcové, Valy, Menšíka a Holého. Tvrdit, že Král Šumavy je kvalitní film určitě není omyl, protože tomu tak skutečně je. V rámci možností daných dobou (necelých deset let od prvních zinscenovaných trestů smrti) bylo dosaženo maxima a chápeme-li prezentované téma jako vděčnou příležitost, jak se vyrovnat s vlastní minulostí, nedává smysl vypalovat na zádech Kachyňova filmu symbolický cejch nežádoucí manipulace se skutečností. Těm, kteří se přes tuto pomíjivou zápornou hodnotu dokáží s nadhledem přenést je odměnou strhující drama o lidské slabosti, odvaze a strachu. (31.03.2009)

Tento film samozřejmě je propagandistický. Skutečnost, že není propagandistický prvoplánovitě, činí jej v tomto směru efektivnějším. Prvoplánovitá propaganda mohla snad fungovat počátkem padesátých let, ale v roce 1959 po otřesech měnové reformy, odhalení kultu osobnosti a krvavém potlačení maďarského povstání byla již trapná a směšná. Zde se vlastně o žádné ideologii nemluví, jsou zde hrdinové, s nimiž se dá identifikovat, naši sympatičtí chlapci, kteří čelí zákeřnému nepříteli. Že ti naši chlapci jsou první dělníci na stavbě železné opony se bere jako samozřejmost a danost, kterou netřeba vysvětlovat. Už jen ta malá scéna, když (zrádný) hajný dovede na stanici zaběhlé kopečkáře. Je to vlastně humorná scénka, sami kopečkáři vypadají směšně, Menšík si na jejich účet trochu zažertuje a oni jsou odvedeni. Celé to budí dojem, že vlastně o nic vážného nejde, že jim snad bude domluveno a pak budou propuštění domů. Ve skutečnosti takové čekalo pár let kriminálu a zkažený život. Jinak profesionálně je ten film zvládnut skvěle (ale to byl Žid Süss také). Vskutku dobrodružný příběh, trochu až western (už jen to schéma, kdy nováček přijde do divokého pohraničí a zamiluje se do místní Femme fatale). Nádherně pochmurná atmosféra blat (kde by z chomáčů mlhy vskutku mohl vyběhnout pekelný pes se svítící mordou), chlapské kamarádství, rázovité figurky, akce. Inteligentní propaganda. Proto radši nehodnotím. (14.03.2010)

Zatraceně dobrý Kachyňův film. Vidíte tu nádhernou černobílou kameru Josefa Illíka? Drsná krása přírody Šumavy i drsný život v pohraničí na nás dýchají v každém záběru. Jasných 5 hvězd - na ideologii kašlu - takhle nějak to muselo na Šumavě v tu dobu opravdu být. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=XyPa5ERzeNM (20.01.2009)