Fimfárum Jana Wericha

Fimfárum je příkladem toho, že český loutkový film není mrtev, a že může dokonce statečně konkurovat vedle fantastických děl Jiřího Trnky, Břetislava Pojara Asi nejmilejší potěšení se skrývá v samotné výtvarné stránce. Tvůrci dokázali loutkám vdechnout svůj osobitý život, prožívání, pocity. Kvalita jednotlivých příběhů sice lehce kolísá, ale jako celek působí nepřemrštěně a zajímavě. Lehce satirické podání, podbarvené hlasem Jana Wericha, naplno oživilo živelné fantazie, kterých je v této knížce dostatek. Více grantů na podobné snímky. Třeba se dočkáme renesance, u nás tolik ceněného, loutkového filmu. (13.12.2003)

Mohol by som napisat to iste, co som napisal aj pri druhom diele (ktoe som videl skor). Tie iste malicke neduhy (trochu krcovite rozvijanie priehu) a tie iste klady (je to jednoducho skvele :)). Predsa len ohodnotim trosku vyssie a to koli fantastickej protialkoholickej kure, ktora som si isty, by vyliecila aj tie najhorsie stratene pripady :) (8.6/10) (12.09.2007)

Moje nejmilejší pohádková kniha přetavená do neuvěřitelného animovaného filmu, který k poetice Werichova slova přidává ještě nezaměnitelnou klimtovskou obrazotvornost. Takže krom neopakovatelné hravosti a vtipu originálu se divák dočká ještě hotových orgií vizuálního humoru. Jediné, co mi nesedí, jsou intermezza s hlasem Oty Jiráka, která tak trochu nezapadají do celkové koncepce. Jinak ale Fimfárum animované patří do stejné síně slávy jakožto Fimfárum psané. Příjemná protiváha barevným polotovarům Walta Disneye. (18.02.2004)

Taková pomyslná BEST OF deska poetiky, alegorického podobenství, obrazotvornosti, fantasmagorie, žánrové rozmanitosti, lidového folklóru, Švankmajerovského surrealismu, a vypravěčského humoru Jana Wericha, která geniálně adaptuje jeho nadčasový leporelo bizarních (ne)pohádek [jedna z mých nejoblíbenějších povídkových knížek], která se zaslouženě zapsala do zlatého fondu český kinematografie, a u který se nejde neusmívat od ucha k uchu. Zcela bezkonkurenčně nejlepší český animák a jedna z mých nejmilovanějších stop-motion srdcovek, kterou jsem jako děcko na DVDýčku sjížděl nesčetněkrát – což ostatně platí pro celou trilogii.... tohle je fakt národní poklad s nevýčislitelnou kulturní hodnotou, který snadno strčí do kapsy kdejakou 3D disneyovku. Kdo na tom nevyrůstal, přišel o hodně. Povinná matuřitní četba. Jiří Trnka by byl pyšnej. Zlatý český ručičky. Müluju to! ❤ (13.12.2016)

Tak abych snad podotknul, že jsem se na Fimfárum Jana Wericha hodně těšil. Nadšení z loutek a ztvárnění prostředí mi vydrželo skoro celý film. To se opravdu povedlo a prostředí vypadá velice autenticky. Tak proč jen dvě hvězdy? Kvůli oněm pěti příběhům. Ty mi toho moc neřekly a jestli jsem na něco už alergický, tak na postavy čertů. Buď jsou to upištěná a žvatlající stvoření (zdravíme pana Trošku a další), nebo jsou to klaďasové (jediná pohádka, jíž jsem toto ochoten odpustit, je S čerty nejsou žerty). A to je problém vážení. Opravdu velmi staré pohádky, sahající svým původem hluboko do minulých staletí, postavu čertů vnímají zásadně negativně, tyhle postavy prostě personifikují ultimátní zlo, proti kterému lze bojovat jen vypětím všech sil. Kam by přišel Tolkien, kdyby postava Saurona byla jen žvatlajícím hipíkem? Mám rád staré pohádky. Novodobé pokusy a rádoby moudré příběhy s hodnými čerty mi nic neříkají. A čerti provozující alkoholový detox? Pochcávající se zombie? Baba ukazující kozy? Snad jen špatný vtip. A to mám Jana Wericha ve velké úctě. (04.08.2019)