Dabing Street

Velká část obsazení Dejvického divadla se jednou zase sešla u ujetého komediálního projektu, který mě svým blbým vtipem úplně očaroval a všech 12 dílů jsem dal asi za 4 dny. I když raději koukám na filmy a seriály v originálním znění, tak mě prostředí dabingu nemálo zajímá a přestože je tohle šílená komedie a nikoli dokument, tak jsem se i tak leccos dozvěděl a vedle povedených bizarních scén můžu Dabing Street pochválit i z této stránky. (31.01.2020)

Začátek je vážně skvělý, ale postupem času seriál ztrácí komediální "drive" a žene se do průměrnosti. Herci dost dobří, jednotlivé zápletky také, bohužel celkový děj dost slabý. Dal bych více prostoru Tereze Voříškové na úkor Kláry Melíškové a i Hynek Čermák by si zaslozžil o něco více času na obrazovkách. Další věc, kterou jsem ocenil jsou výstupy různých herců, které seriál pěkně doplňují. V jednotlivostech je to super, v celku lepší průměr. (05.04.2018)

Na seriál jsem se převelice těšil, o to větší jsem zažil zklamání. Zpočátku jsem se velice dobře bavil, s přibývajícími epizodami se jejich kvalita postupně snižovala a mně se nechtělo věřit tomu, jak se dá prošustrovat solidní téma a kvalitní sestava tvůrců. Došlo to tak daleko, že jsem se těšil, až seriál definitivně skončí, protože mi už opravdu lezl na nervy. Tomu říkám promarněná šance. (22.04.2018)

Rozhodoval bych se mezi trojicí a čtveřicí hvězd, občas jsem se fakt bavil (občas zoufale nebavil), někdy mě tvůrci překvapili dobrými nápady - jindy tím, že nápad vyzněl do ztracena nebo nebyl plně využitý (nebo se ho ani nechytili, i když se přímo nabízel). I přes to, že nevybíravým slovníkem a poměrně primitivními charaktery rozhodně nešetří, Dabing street není jednoduchá a podbízivá podívaná, ani zdaleka nejde cestou třeba Okresního přeboru nebo Čtvrté hvězdy. A za tu odvahu a vůbec za to, jak v našich seriálových vodách tenhle počin vybočuje, si tu čtvrtou hvězdu zaslouží. Krobot na hrad a Voříšková... mno, ta by mohla kamkoliv. :) (27.03.2018)

Skončily devadesátky, skončila euforie, nastal rok 2001. Doba, kdy všichni spadli zpět do každodennosti, podnikat v šílenostech si už nikdo moc netroufnul a dabing začal být zatracován, protože "brání Čechům umět skvěle jazyky". Nic z toho však neodradí studio ZERO, jehož novopečená majitelka se po smrti svého muže Jirky, "slavného" dabingového režiséra, rozhodne v tomto projektu pokračovat a proslavit jej. Spolu s třemi techniky, ségrou jednoho z nich a hlavně geniálním humorem Petra Zelenky a celého Dejvického divadla tak rozjíždí dvanáct epizod plných absurdních pádů, nerozvážné odvahy a výborné reflexe srážky s realitou, kterou si na počátku tisíciletí v Česku prošel skoro každý. Není to jako Čtvrtá hvězda, ale přestaňme srovnávat a pojďme se zasmát této koncentraci problémů, zmatenosti, chaosu, občasné zaslepenosti a zabedněnosti, které všichni tak dobře známe. (12.04.2018)