Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiálny text distribútora)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (113)

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelně přesvědčivý záznam jednoho z nejstrašnějších pohybů po dně, ohraničovaném dvěma tmami (vždyť rámcující obraz ptáčků u krmítka je přeci podobnou snovou figurou (Magdaleninou) jako králíčci u králíkárny (Lucinův opakující se sen)). Úchvatní jsou oba hlavní hrdinové: Lucin (či Ignác) Rudolfa Hrušínského bezchybně zohledňuje melancholickou apatii i činnou agresi, obě jedovatě kořeněné moudrem pijanů, Hegerové Magdalena (Mařenka) fascinuje svou vůlí a naprostým nahrazením útočícího pathosu živelným životem. Oceňuji i věrohodnou konstrukci severního světa: jeho syrovost není podložena naturalismy, ale spíše symbolickými prvky, akcentujícími odcizenost celého toho kalného prostředí. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

(2x) ,,Mně se nechce spát. Já mám vždycky sny... a zdají se mi všelijaké blbiny. O zelené trávě..." Komorní a o to ještě víc depresivní záležitost o zatrpklém alkoholikovi, do jehož života vstupuje povahově silná žena. Postupně se rodící vztah mezi nimi, který přežil i několik těžkých překážek, přichází coby poslední naděje na lepší život. Svět kolem se najednou zdá lepší (viz. třeba zajímavou souhru: několikrát svítící budovní nápis Restaurace s jedným vypadnutým písmenkem, pak k závěru v radostný den oprava technické závady). Ale pořád je to nikoliv istota, pouze naděje, která se může kdykoliv opět zhroutit... Což platí i o otevřeném závěru. Kachyňova umělecká sonda do problematiky alkoholismu, který ničí nejen lidi závislé na alkoholu, ale i spoustu lidí kolem něj, patří k nedoceněným filmům "zlatých 60-tých". Snímek oplývá do detailu propracovaným vizuálem, kombinující temné prostředí, černou a bílou barvu, působivou hudbou Jana Nováka a vynikající herecké výkony Rudolfa Hrušínského a Hany Hegerové. Hodně silné, jako ostatně snad všechny starší československé filmy na téma alkoholismu. 95% ()

Reklama

fragre 

všetky recenzie používateľa

Film z roku 1963(!!!) s tak depresivně (t. j. realisticky) vypodobněným prostředím, s příběhem který tak neguje oficiózní dobový optimismus a úplně vynechává vládnoucí ideologii (která vedle něj vypadá nesmyslně), je stokrát podvratnější než "O slavnosti a hostech". Úžasný film, úžasné herecké výkony. ()

CaptainNor 

všetky recenzie používateľa

Komorní a sociální drama o touze alkoholika a zlodějíčka Lucina a prostitutky Magdalény vybřednout z bahna zpackaných životů a pokusit se žít "„normálně". V šedivém a nehostinném prostředí zaprášeného povrchového dolu mezi nimi vzniká složitý vztah, který je více než láskou, vzájemnou berličkou a oporou. Přes všechny skvrny a stigmata minulosti však oba cítí, že by neměli svou šanci promarnit, protože je to možná jejich poslední naděje... Další majstrštyk dvojice Procházka-Kachyňa, precizně nasnímaný a zahraný a další z filmů, který nelze vidět příliš často „"jen tak, z nudy“", což je jasný důkaz ryzího umění a trvalé a nadčasové hodnoty. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

Říká se, že naděje umírá jako poslední. Těžko říct kolik naděje ještě zbývá alkoholikovi Lucinovi (Ignáci) v podání jako vždy geniálního Rudolfa Hrušínského. Možná ta poslední naděje v jeho životě plyne ze setkání s prostitutkou Magdou. Vůbec jsem netušil, že Hana Hegerová kdy ztvárnila takto charakterní roli. Z jejího hereckého výrazu stojí za zapamatování především její široký úsměv a krásné zářivé oči. V celém jinak dost depresivním filmu o tom, že "alkohol je metlou světa", patří chvíle, kdy Magda vykouzlí na tváří úsměv, mezi ty nejpozitivnější. Jakoby právě v onom úsměvu se skrývala ona naděje v lepší život. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (9)

  • Děj filmu, vyprávějící o dvou životních ztroskotancích, nebyl moc v souladu s tzv. socialistickou morálkou, ale cenzura už nebyla tak otevřená jako v 50. letech, a tak došlo jen k omezení distribuce filmu. Hrál se spíš na vesnicích a v menších městech, do hlavních a největších kin se nedostal. Ale diváci si film našli a už dlouho nezažila vesnická kina takové návaly, jako když se v nich promítala Naděje. (raininface)

Súvisiace novinky

Noir Film Festival slaví 5. narozeniny

Noir Film Festival slaví 5. narozeniny

16.08.2017

Cynismus Humphreyho Bogarta, šarm Roberta Mitchuma, křehkost Lizabeth Scott, rafinovanost Alfreda Hitchcocka, temné příběhy z Mexika, napínavé filmové jízdy noirovými vlaky a standard v podobě… (viac)

Reklama

Reklama