Nádej

Romance pro alkoholika a prostitutku nejnižší cenové skupiny. Nikoli zásadní, přesto velmi dobré dílo Kachyni, Procházky, Hrušínského a Hegerové. --- Tenhle film je celkem neznámý, ale kdyby jej Kachyňa natočil ve Spojených státech v roce 1969, tak jako Schlesinger svého Půlnočního kovboje, a přidal pár zfetovaných psychedelických obrazových kreací, to by byla teprv pecka! Deziluzivní procitnutí z amerického snu! Příběh lidí vyvržených na smetiště lidských osudů! Mohlo by to dostat Oscary a nadělala by se kolem toho spousta pseudointelektuálských keců. (14.01.2011)

Toľko beznádeje vo filme s takým názvom bolo na mňa priveľa. Hrušínský, ako vždy bezchybný, len z tej nálady filmu ma šlo roztrhnúť, aspoň to malé svetielko nemuselo stále zhasínať. Hegerová by sa ako profesionálna herečka určite nestratila. Na filme mi nejako chýbalo to, o čo by som sa oprel a čomu by som držal palce. –––– Tos' Edisone mohl vědět, že když vymyslíš žárovku, tak se bude dělat i v noci. (18.01.2016)

Neutešené hornické prostředí a mezi tím vším se ve svých vlastních problémech plácající Rudolf Hrušínský a Hana Hegerová. Dvě dávno ztracené duše, které hledají to slabě svítící světelko na konci tunelu. Ovšem, aby k němu došli musí projít tím vším marastem, který je už dávno pohltil. Oba dva byli ve svých rolích naprosto perfektní. Hana Hegerová mě překvapila. Znám ji spíše jako zpěvačku. (10.01.2011)

Tento snímek jsem viděla kdysi před lety a zůstal mi v paměti dodnes. Ráda jsem se znovu podívala na pochmurný dramatický příběh dvou osamělých lidí virtuózně ztvárněný dvěma špičkovými herci. Skvělá ukázka toho, jak velkého efektu lze dosáhnout ve filmu jen několika málo výrazovými prostředky. Civilní úsporné herectví Rudolfa Hrušínského, který hraje i když nehraje, ukazuje, že člověk může být i uprostřed lidí sám. I když snímek dobře znám, nebyl to ztracený čas. Dneska by něco takového sotva někdo natočil, ale když televize začala zařazovat do vysílání takové filmy, je tu ještě naděje. (08.04.2017)

Největším hříchem je promarněný život. Taková je pointa tohoto výjimečného díla. Příběh notorika ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského se zjevnou tendencí zapůsobit na divákovu psychiku není sice překvapivé téma, ale v rukou Karla Kachyňi má takové téma nekonvenční náboj. Ponurá atmosféra tamního prostředí lehce umocňuje tu nemorální šlépěji nepoučitelnosti a prachobyčejné bezvýznamné konzumace života. Rozhodně má takový film něco do sebe…ostatně, který Kachyňův film nemá. 80% (04.02.2012)