Oznamuje sa láskam vašim

Karel Kachyňa umí pracovat jednak s přirozeností a jednak s melancholickou atmosférou. Tady je navíc výbornej scénář, který sice na první dobrou hraje love story ve válečné době, ale podprahově zejména v poslední části zaznívají neskutečně silný věty a záverečná scéna s babičkou je podaná jako by mimochodem, ale má v sobě neskutečnou sílu.....oznamuje se láskám vašim, že tenhle film je pro vás jak dělanej. (04.10.2016)

Ja to snad nikdy nevidel, nebio jsem to asi nevnimal. Ten film je proste skvely. Z doby, kde vsechny lasky mezi znepratelenymi tabory jsou nepripustne z obou stran. Citlivy nahled do teto problematiky, laskam verite a atmosfera valecneho Nemecka i Ceskoslovenska je sice davkovana po troskach, ale tak strasne dobre uveritelna a prozivate ji. Tezko hledat neco, co nefunguje nebo co je hloupe. Neni nic, je to skvely film. (07.08.2024)

Nádherná, zářivá milostná romance v pochmurných, tíživých kulisách druhé světové války. Perfektně vykreslené myšlení a chování obyčejných lidí (zveličování postavení a významu německých oficírů, sex s dočasně ovdovělými paničkami za drobné výpomoci v domácnosti, šmelina, všudypřítomný strach a nedůvěra...), propracované zobrazení vztahů mezi Čechy a Němci, užitečný průvodce životem běžného člověka té doby. Chvílemi trochu těžkopádnější, snad i proto nadbytek nahoty, ale krásně vedené postavy ztvárněné Lukášem Vaculíkem a dokonce i ta v podání Markéty Hrubešové - a to už je tedy vážně co říct. Love story pro mě uvěřitelná, Ulričiny hysteráky přebíjela její inteligence a citovost, Vaculíkův Kája byl krásně hrdý, stál nádherně rovně a pevně na vlastních nohou, řadím ho nikoliv do stejného pytle, ale do malého, skromného pytlíčku s Brzobohatého Františkem z Všichni dobří rodáci. Finále silné, osobně si ho v sobě nosím od doby prvního zhlédnutí filmu, tedy zhruba od roku 1988. Není to Kachyňův nejlepší film, ale potvrzoval v něm opět to, co o něm už dávno všichni věděli, a sice že to byl režisér světového formátu. (09.03.2016)

Film vznikl v těch dávných dobách, kdy u nás bylo běžnou samozřejmostí naprosto přirozené, autenticky působící ztvárnění hlavních i vedlejších rolí bez ohledu na výslednou kvalitu snímku. S příchodem 21. století tento průvodní jev české filmové i televizní tvorby postupně nenápadně vyklízel pole a dnes je jeho občasná přítomnost důvodem k převeliké radosti, hraničící s euforií. Tady se HERECTVÍ potkalo s dobrým scénářem a více než profesionální, citlivou režií … a vznikl nadčasový snímek o mládí, které netouží za cokoli bojovat a umírat - chce jenom žít. O lásce, která přichází zpravidla nečekaně - a neohlíží se na nepříznivé okolnosti. O životě, který si s námi pohrává - a není vždycky fér. (09.05.2009)

Kdyby tvůrci odstranili to příšerný saxofonový sólo, který se objeví pokaždý v předzvěsti, během a poté, co ve snímku je jakýkoli náznak milostné scény, byl bych ochoten jít s hodnocením i výš. Velmi poctivá Kachyňovská práce, která mne velmi příjemně překvapila navzdory pochybnostem o hereckých schopnostích hlavní dvojice. (29.01.2014)