Počítání oveček

Velmi dojemný, srdcervoucí, vysoce umělecky ztvárněný příběh o holčičce Hance (Žaneta Fuchsová), která nemá rodiče a kvůli srdeční vadě tráví celé své dětství v nemocnici. Hledá lásku a spřátelené duše. Ty nachází v strýcích, tetách, dědcích... (sestřičky v nemocnici, údržbář, primář, uklizečka, kuchařka...). Mezi zaměstnanci nemocnice je plno lidí s dobrým srdcem, kteří jeví o Hanku zájem, ale jsou tam i lidé bez srdce (vrchní sestra). Ve skutečnosti Hanka hledá především maminku a tatínka. Těmi se ale nikdo z nemocničního personálu nechce stát. I nejmilejší sestřička Sluníčko (Naďa Konvalinková) se vdá a čeká vlastní miminko a Hanka bolestně prožívá zklamání, které si jiní jen těžko dokáží představit, asi jako kdyby maminka opustila svoji dceru. Poznává však kuchařku Anežku... (24.03.2008)

Smutné, místy i tísnivé (hlavně díky ruční kameře) a přitom krásné a dojemné. Není to film, kterému lze propadnout od první minuty. Přiznávám, že zpočátku mě i lehce nudil. Do svého světa vtáhne lehce a nenásilně. Nehraje prvoplánově na city: jakkoli by měl divák nejvíc soucítit s postavou malého děvčátka v podání vynikající Žanety Fuchsové, tak zrovna ona lítost vůbec nevyvolává. To spíš postava Věry Galatíkové nebo Naďi Konvalinkové (malá Hanka ji odbývá, protože žárlí, že se vdává). Sympatie vzbudí postava primáře ve výborném podání Vlastimila Brodského, kterého Hanka něžně oslovuje "dědku"… (09.04.2008)

**28** Jednu hvězdičku paní Divíškové a mladičkému Vetchému. Jinak s odpuštěním sračka. Já asi nějak jinak myslím, ale já prostě vyloženě nesnáším tyhlety filmy s dětmi, které jsou protivné, drzé, žárlivé, sobecké, chvílemi až vyloženě odporné a ve finále jsou ještě odměněny. Chápu, holka nemá rodiče a její "domov" je nemocnice, ale nikdo jí tam nic nedělá, všichni jsou na ni jako med a ona tam celý nemocnici skáče po hlavě a drží hladovku, dokud nebude po jejím?? V osmdesátých letech jsem ještě nebyla na světě, ale pořád se mi tlouklo do hlavy, jaké v téhle době byly děti uctivé, vzorné, jaká byla kázeň a bla bla bla... a pak vidím tohle, kde je hlavní hrdinkou takovej odpornej fracek a ještě je to vlastně chudáček? No to si snad ze mě děláte prču. OK, můžu přivřít oči nad tím, že jí personál nemocnice mohl dovolit, aby mu tykala, ale jinak WTF? Holka si chodí po nemocnici, jak ji napadne, drze leze do všech dveří, personálu říká "strejdo" a "teto" a samotnému primáři dokonce "Dědku"??? Celá nemocnice jí neskutečně leze do zadku, Haničko sem, Haničko tam... Fakt se mi nechce věřit tomu, že by holce personál nemocnice jen tak dával dárky, dokonce i peníze, že by na chodbě trsali svatebčani a že by se po nemocnici potloukal údržbář, kterej je denně nalitej jak žok. Holka nemůže jít do kuchyně kvůli infekci, ale primář pak za ní přijde po cestě z rybaření??? Nějak to nedokážu strávit a nezvládám si v hlavě srovnat, co jsem to sakra zase viděla a co by to mělo přinést např. dětskému divákovi... "Chovej se jako debil a vesmír tě odmění"?? Jestli se nemýlím, tak komedie to být neměla. Kdyby to bylo ještě trochu absurdnější jako třeba Slunce, seno, tak se asi směju, ale tady jsem se akorát vytočila do běla. To byl dobrej bizár, tohle! (18.12.2021)

Když si chcete dát hluboce lidský film s tak trochu otravně upovídanou holčičkou v hlavní roli, je tohle správná volba. Mistr přes tematiku lidských emocí a prožitků Kachyňa se opět vyznamenal v dojímavém příběhu z nemocničního prostředí o malé holce z dětského domova trpící těžkou srdeční vadou. Seznámíme se s hodným panem primářem, věčně opilým správcem a hlavně s laskavou paní uklízečkou, která by ráda získala holku do vlastní péče. Těžko říct, co u mě zabránilo zvýšit hodnocení. Asi příval slzopudných až depresivních scén, které přece jen převažovaly nad autentickým pojetím. Přesto se však jedná o velice řemeslně zručně natočený televizní film, a takové jsou čím dál vzácnější. 60% (08.01.2012)

Jaká byla má radost ,že dnes zařadila ČT2 "Počítání oveček". Jako malá jsem si pod vlivem tohoto filmu při usínání opravdu počítala ovečky a strašně moc jsem se bála ,abych se nedostala do nemocnice, k té protivné vrchní sestře a bručícímu primáři. To bylo vše co mi od té doby zůstalo v paměti. Dnes jsem si mohla vychutnat nový rozměr tohoto filmu ,terý jsem pochopitelně dřívě vidět nemohla. Ať je srdce nemocné nebo zdravé ,může být stejně opuštěné. Jak je krásné ,když se dvě opuštěná srdce, plná lásky setkají a vzájemně si pomohou. Dnes vidím jako svou hrdinku filmu jemnou a přesto velmi silnou paní Galatíkovou. Citlivost s jakou pan Kachyňa umí natočit smutný osud, obdivuji už dlouho......1 ovečka, 2 ovečky, 3 ovečky, 4........ (24.03.2008)