Počítání oveček

Opakované zhliadnutie tohto televízneho prekvapenia spred tridsiatich rokov mi prinieslo pôvodný zážitok s potvrdením toho, že Karel Kachyňa bol na detské a poetické filmy majster. Jeho citlivé balansovanie na hrane melodramatickosti bude vo mne stále vzbudzovať obdiv, ktorý má predobraz v starých Chaplinových filmoch. Výkony Žanety Fuchsovej, Věry Galatíkovej i Vlastimila Brodského sú zárukou, že film je pozerateľný aj v súčasnosti, najlepšie v predvianočnom období. Prekvapilo ma, že väčšina dospelých hercov sa správala hlúpo a neprirodzene. Už nezistím, či na pokyn alebo spontánne. (04.02.2012)

Ovečky jsem naposledy počítal asi tak v první třídě, jsem hold mistr světa ve spaní. Tak co z toho vyleze? Holčička se srdeční vadou je zavřena celý život v nemocnici. Sice toto místo už pro ni zmanená domov a je v něm pod kontrolou a v pořádku, ale její život je vlastně k ničemu. Žije v izolaci a nezná okolní svět jako normální děti, což si přísný nemocniční systém neuvědomuje. Tento jednoduchý film tedy obsahuje docela velkou myšlenku, velkou porci lidskosti a úžasný herecký výkon Věry Galatíkové plný něhy. Pan Kachyňa v nemočnícm prostředí opět zabodoval stejně jako o rok později ve filmu ,,Pozor vizita.´´ Žaneta Fuschová mi sice přes svůj nesporný talent, byla zpočátku spíš protivná ale nakonec jsem si k ni našel cestu a z filmu si odnesl poctivý zážitek. (31.01.2020)

Jaká byla má radost ,že dnes zařadila ČT2 "Počítání oveček". Jako malá jsem si pod vlivem tohoto filmu při usínání opravdu počítala ovečky a strašně moc jsem se bála ,abych se nedostala do nemocnice, k té protivné vrchní sestře a bručícímu primáři. To bylo vše co mi od té doby zůstalo v paměti. Dnes jsem si mohla vychutnat nový rozměr tohoto filmu ,terý jsem pochopitelně dřívě vidět nemohla. Ať je srdce nemocné nebo zdravé ,může být stejně opuštěné. Jak je krásné ,když se dvě opuštěná srdce, plná lásky setkají a vzájemně si pomohou. Dnes vidím jako svou hrdinku filmu jemnou a přesto velmi silnou paní Galatíkovou. Citlivost s jakou pan Kachyňa umí natočit smutný osud, obdivuji už dlouho......1 ovečka, 2 ovečky, 3 ovečky, 4........ (24.03.2008)

Jeden z nejlepších českých filmů zlatých osmdesátek, dnes by něco podobného nikdo natočit nedokázal. Třebaže film vznikl v plném proudu normalizace je zcela apolitický (na rozdíl od braků polistopadových filmařů, kteří politiku a nejčastěji tu antikomunistickou cpou i do rodinných filmů a seriálů). Žaneta Fuchsová v nejlepší životní roli, přestože divácky jedné z nejméně oceňovaných, ale podle mě tady byla zkrátka nejlepší. Zazářili tu i ostatní dobří herci, především Brodský jako primář "dědek", Galatíková v roli uklízečky Anežky, Konvalinková jako laskavá sestra "Sluníčko" nebo Divíšková v roli naopak přísné staniční sestry Plačkové. Vtipný a s životním nadhledem byl i instalatér Rumcajs. A ať mi nikdo netvrdí, že film a jeho postavy byly příliš zidealizované. Jakožto někdo, kdo podstatnou část dětství strávil po špitálech vím své, personál nemocnic v 80. letech býval přesně jako v tom filmu - některé sestry hodné a přátelské, jiné odměřené. 80% (30.12.2017)

Kvalitna normalizacna jazda pana rezisera Karla Kachynu. Pre rok 1981 natocil aj Pozor, Vizita! s Rudolfom Hrusinskym, a rovnako ako prvy film aj tento sa odohrava v spitali. Vyborne su herecky ako pani Galatikova /Dym Bramborove Nate/ a pani Nina Diviskova /Prodavac Humoru/. Dalsi dokaz toho, ze aj za normalizacie sa tocili vyborne filmy : 84 % (27.06.2015)