Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (63)

klukluka 

všetky recenzie používateľa

Početnější komparz jsem snad v “československém” filmu ještě neviděl. To je asi můj vůbec nejsilnější dojem. Jinak je to hodně zvláštní, složitý, protože naprosto atypický film o pobytu v koncentračním táboře. Karel Kachyňa byl ohromný tou odvahou nahlížet věci jinou optikou, než všichni ostatní. Ve Spielbergově koncentráku se dalo taky ledacos podniknout, ale židovskou kavárnou by divákům hlavy nepletl. Tak moc by v náš intelekt nevěřil- narozdíl od Karla Kachyni- ten se toho nebál. Pro někoho možná zmatečné, pro mě objevné. Zase jsem pro sebe díky filmu objevil kousek pestřejší historie. Filmu podle mne jinak ubližovala kombinace postsynchronů a dabingu, momenty bez dabingu nebo beze slov pro mě byly silnější. ()

Zíza 

všetky recenzie používateľa

Scéna, která se mi nejvíce líbila a nejvéce ke mně "promluvila", byla tak, kde Courtenay hraje lidem, kteří musejí na transport, a na housle ho doprovází Kemr, to by scéna, kdy mi ukápla slzička a já pochopila, proč Poslední motýl... jinak zbytek filmu byl - sice se tohle označení moc nehotí - poklidný. V Terezíně jsem byla, takže jsem nějaká ta místa i poznávala (snad), vím, jak to tam chodilo, byli jsme o všem informováni. Tohle je pro jen takové dokreslení a to velmi povedené. ()

Reklama

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Kachyňa, keď už mohol, si odbehol do Paríža a natočil pomerne výpravný film s medzinárodným obsadením a českými hviezdami (a jednou slovenskou). Ide o pomerne ťaživý film s rozprávkovým divadlom o perníkovej chalúpke s inotajmi. Takými inotajmi, aké musel majster používať v čase socialistickej cenzúry, a nie vždy mu to prešlo. Ani francúzskemu mímovi to pred fašistami očividne nemohlo prejsť a tak divaka musí potešiť aspoň snový záver. No a nebol by to Kachyňa, keby aj sem nedostal niekoľko odhalených žien a tiež "žien". Film je to po všetkých stránkach vrátane hudby na vysokej úrovni a pritom veľmi zriedkavo viditeľný v televízii. –––– Je mi líto, pane. Tohle je kavárna pouze pro Židy. –––– Je skutečně zvláštní mluvit mlčením. ()

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Nekompromisní profackování realitou jednoho francouzského mima, který se z nenadání objeví v předpeklí nacistického programu, určený nejen, i když hlavně, židovskému národu. Musím souhlasit s NinadeL, že ignorace představení Brundibár, o postavě jménem Freddy Hirsch ani nemluvě, je velmi zvláštní. Za zmínku by tento člověk, spasitel dětských duší, nejen v ghettu, ale i v osvětimském pekle, jistě stál. Dále mě také zarazilo, že se ve filmu ani jedenkrát neobjeví slovo Terezín. Nicméně film má občas svou vlastní realitu. Vše ostatní, je zde vyobrazeno do detailu. Zoufalost, beznaděj, srovnání se s osudem, ale i kapka té radosti ze života, kterou právě přináší demonstrativní, protestní představení, které pro jednoho znamená divadýlko pro Červený Kříž, pro druhého možnost vyjádřit pravdivost připraveného osudu. Hudební, scénické i herecké obsazení, které by nezaplatili ani na Broadwayi. Možná před tím, nyní jsou si všichni rovni, což pochopí i pan Moreau. Ostatní skoro hluché role československých herců naštěstí převyšuje pan Kemr a démonicky chladný Milan Kňažko. Naprosto brilantní mezinárodní záležitost, které nesahají novodobé pokusy o ztvárnění tohoto námětu ani po kotníky. Karel Kachyňa i na začátku nové éry československého filmu ukazuje, jak se to má dělat. ()

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

Nikdy, opravdu nikdy v životě by mě nenapadlo, že uvidím Jitku Molavcovou v roli nacistky a že jí to uvěřím. Podobné filmy se asi nedají hodnotit nějak negativně. Možná proto, že prostě útočí na první signální, tedy emoční, byť třeba nezáměrně. Kachyňa navíc točit umí a ví, jak má vypadat slušný film i po té řemeslné stránce. Příběh sice možná trochu zavání kýčem a zbytečně hrocenými emocemi (což my dneska ovšem již asi nedokážeme posoudit, protože nemáme s čím srovnávat – myslím tím, jak to tehdy skutečně bylo), ale všichni se to snaží zakrýt. Co možná kulhá na příběhu, film nahrazuje hereckými výkony. A to mi hlavní hrdina vůbec neseděl. Ale ta malá holka je naprosto výborná, včetně ostatních (nejen dětských) rolí. Moreauovo pojetí Jeníčka a Mařenky grandiózní. Hrozně se mi na filmu líbilo, že neodpovídá na to, zda se Moreauovo úsilí setkalo s úspěchem. Protože o tomhle ten film vlastně není. Já tomu příběhu nemám co vytknout, ale i kdybych odhlédl od něj, mé hodnocení zůstává, protože to je dobrý film. ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (4)

  • Filmováno v Paříži. (M.B)
  • Film je natočený podľa knihy "Terezínské děti" od Michaela Jacota. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama