Pozor, vizita!

I pro mě je Rudolf Hrušínský zárukou dobré zábavy. Souhlasím i s tím, že mu role perfektně sedla. Tak trochu mi připomínal Švejka, ale to je jiná parketa. Zajímavé je, že v každé roli byl pan Hrušínský nezapomenutelný. Tady tomu samozřejmě nebylo jinak. Nemám, co bych měla filmu vytknout. Vlastně ono se tady ani nic takového najít nedá. (18.07.2011)

Dle mého soudu hloubka této výpovědi nezná mezí, ač se snaží tvářit velmi lehce a povrchně. Propracovanost jednotlivých scén a to jak příběh drží pohromadě mne naplňuje obdivem ke Kachyňovi. Jednotlivé postavy jsou natolik bravurně ztvárněny, že má člověk pocit, že snad ani nejsou hrané, ale žité doopravdy. Zlatý fond české kinematografie. (22.04.2011)

Filmařina určitě dobrá, o tom není pochyb... Výkon R. Hrušínského špičkový... A přece nejsem nadšená, proč? Snad proto, že takových primitivních individualistů se svérázným pojetím svobody, kteří ctí a uznávají jen a jen sebe, vidím v poslední době kolem sebe až příliš mnoho! Hlavní hrdina je politováníhodný i se svou tolik proklamovanou svobodou! Když se ohlédne za svým životem, nemá za sebou nic, vůbec nic! Rodinu, děti, trvalé vztahy, výsledky své práce - prostě zhola nic! A pak ještě další drobné vady na kráse: Např. ta striptýzová scéna tehdy teprve sedmnáctileté Veroniky Jeníkové (sic!) mne vůbec neuvádí v nadšení, spíš naopak! (18.04.2020)

Depresívny český film z nemocničného prostredia, ktorý mapuje ťažké životné osudy nevinných ľudí. Také Kukučie hniezdo pre východného európana v totalitnom režime, avšak ešte uzavretejšie a civilnejšie (pre našinca). Kachyňa bol z tých mála režisérov, ktorý by to vedel natočiť presvedčivo. Všetky seriály z prostredia nemocníc, ordinácií atď, ktorých bola spústa (stovky častí, desiatky sérií), sa na týchto 88 minút neťahá. (21.05.2014)

Karel Kachyňa opět dokazuje, jak stačí málo ke štěští a dá se natočit dokonalý a lidský snímek. Tahle hořká a v podstatě dost smutná komedie je hereckým koncertem Rudolfa Hrušínského a Ludovíta Grešša (výtečně nadabovaný Otou Sklenčkou). Kamera Jana Čuříka přímo vtahuje do děje a občasný překrásný hudební motiv na foukací harmoniku od Luboše Fišera je jako by po srdci hladil samet. Jedinečný film, který nepostrádá touhu po svobodě, životě a lásce. Pane Kachyňa - smekám před Vámi! (02.11.2013)