Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Alena Mihulová, Jiřina Jirásková, Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, František Husák, Jiří Růžička ml., Otto Lackovič, Vladimír Hlavatý, Bořivoj Navrátil (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
O škole života, jeho strastech a krásách vypráví český psychologický snímek. Hlavní postavou je mladá začínající zdravotní sestřička Marie Sahulová, která je po maléru v nemocnici - do internátu si přivedla tajně chlapce, přeložena do venkovského zdravotního střediska, kde společně se starým lékařem a svéráznou zdravotní sestrou musí v drsném prostředí zanedbaných vesnic padesátých let objíždět pětadvacet vesnic a řadu samot. Průvodkyní, která ji osobitým způsobem zasvěcuje do praxe i úskalí soukromého života, se stává zdravotní sestra, moudrá a zkušená žena, které nikdo neřekne jinak než babi. V mozaice každodenních starostí a více či méně vážných lékařských zákroků Marie dozrává a nachází smysl své práce a života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (161)
Nechutně tendenční scéna konfrontace přezíravě vševědné "babi" s hnusnými zabedněnými "kulaky" mě natolik otrávila, že jakékoli jiné kvality tohoto filmu už to nezachrání. ()
Prostředí drsného pohraničí v padesátých letech,zdravotní sestry v podání Jiřiny Jiráskové a Aleny Mihulové,to je základní motto filmu sestřičky.Mladší,přeložená z trestu,získává své životní zkušenosti pod dohledem starší zkušené kolegyně.V řadě situací, kdy musí prokázat své odborné znalosti, nachází postupně smysl svého života.Film ukazuje tehdejší drsný život v pohraničí,které bylo po odsunu Němců dosídleno mimo jiné i lidmi,kteří žili velmi primitivním způsobem a měli své zvyky.Myslím,že je velmi podařený a patří k dobrým dílům Karla Kachyni. ()
O rození dětí se ve filmu baví jako o rození telat. Šedivý a zaplácený mi to celý přišlo a taky nadržený. ()
S odstupem času od tohoto věku mi přijde velice úsměvné, jak se snaží ten mladý podkoní přesvědčit Marušku vyznáním lásky k pohlavnímu styku slovy: "šíleně tě miluju", ato již po pár dnech setkání + tak 5 větách rozhovoru. Ale ani jednomu to nepřijde divné. Náboj, který získávám vždy na konci filmu a díky němuž se vždy znovu ráda na Sestřičky podívám, je Maruščino sebepřijetí, osamostatnění a vybojování si svého místečka ve světě i práci. ()
Vtipné momenty tam jsou, jinak film z prostředí malé vesnice krátce po válce. Radosti a strasti jedné mladé sestřičky, tak bych to asi nazval. Jirásková hraje životem zkušenou ženu, která dává své mladší kolegyni rady. Konec filmu byl takový nijaký. 3* ()
Jestli jako já pozorujete úpadek západní civilizace, chcete pochopit jeho příčiny a usilovně se při tom snažíte se nestat misogyny, tak se snad raději vyhněte tomuhle filmu, protože to je úplný female dumpster fire a možná poslední kapka. Začíná tím, že dívčí kolektiv šikanuje protagonistku za to, že je ještě panna, načež protagonistka otevírá klín každému, kdo ji věnuje trochu pozornosti. Hlavní herečka se na tuhle roli asi náramně hodila, protože začala spát s režisérem filmu = s člověkem, co mohl být její děda. Hlavní postava se taky překotně hledá v životě, navazuje vztah se starší mentorkou a ke konci se i pokouší zaujmout autoritativnější roli, čemuž se ale nedá moc věřit, protože se jinak chová pořád stejně blbě. V kontextu kultury, která tvrdí, že ženy jsou rovny mužům, se cítím ohrožen a uražen. Snad to není skutečná sonda do ženské duše, nýbrž jen fikce z per mužských autorů předlohy a scénáře. ()
Není to sice ten můj nejoblíbenější Kachyňův film, ale nelze mu upřít atmosféru. Syrovost venkovského prostředí a až realistická popisnost doby... Pro mne mimo jiné i srovnání, jak málo před padesáti lety mohl mít jednotlivec vliv na svůj vlastní osud v porovnání k dnešní době. Nesvoboda a bezvýchodnost na mne mezi řádky působí, přesto, že snímek je natočen odlehčeně a nijak se divákovi nepodbízí. Jako obraz své doby zraje a nejspíš svoje kvality v budoucnu ještě potvrdí... ()
Jiřina Jirásková : Átergo . Alena Mihulová v životní roli ()
Strašně moudrej film. ()
Výborné výkony hlavních hrdinek, především Jiřiny Jiráskové. Syrové zobrazení poválečného venkova, který byl opravdu divočinou. Přitom tomuto dramatu nechybí vtip. No a Karel Kachyňa jistě opisoval od Dušana Kleina v postavě veršujícího Oldřicha Víznera :-) ()
Ako Jirásková prevalcovala ústrednú postavu, ktorú stvárnila Mihálová. Je to vcelku milé i vtipné, ale záver, či vyznenie filmu nič extra. ()
Panejo, docela se divím, jak má tenhle film nízký hodnocení. Přijde mi ohromný, vyrovnaná dávka dramatu a úsměvné komedie s trochou té romantiky. Miluju všechny scény, ve kterých se vyskytuje pan Krákora :) ()
Trochu učesaný pohled na padesátá léta-je ale pravdou,že humor nechybí nikdy a nikde a i v nejtěžších dobách mají lidé tendenci zlehčovat svůj úděl a komedializovat svůj osud. Dobře protagonisty pochopené a dobře předvedené lidské osudy,nuceně zasazené do prostředí tak odlišného od představ, se vším všudy, co tehdejší doba, spíše toho pro lid nedobrého, přinášela.Přestože herecké ztvárnění působí veskrze mile, námět je dobrý, režie i kamera výborná, něco mi na tom s odstupem času nesedí. Možná snaha přiblížit tuto dobu českému divákovi způsobem, který zakrývá nedostatky a zápory tehdejší tuhé diktatury a učinit ji lidskou. Ale jinak skvělé provedení, přidávám ještě 1/2. ()
Kachyňa natáča zdanlivo banálne ale krásne príbehy zo života. V Sestričkách sa mu podarilo zachytiť atmosféru 50-tych rokov života na "periférii". Okrem výkonu Jiráskovej ma celkom prekvapil Vízner v originalnej úlohe saniťáka (v inej ale skvelej hereckej polohe sa objavil aj v Saturninovi:-) Kachyňa má aj lepšie filmy ale v Sestričkách ma nesklamal a potvrdil, že patrí medzi naj režiserov. ()
Jako malý parchant jsem Sestřičky snad nikdy ani neviděl celé a tak jsem z nich získal pocit, že je to špinavý, depresivní, chlupatý film, ke kterému se nemá smysl vracet... No, tak jsem se zas splet! :-P Jo, špinavý to je, ale jinak je to Kachyňa přesně, jako ho máme rádi - poetický a dojemný... Pro mě to bylo opravdu obrovské překvapení, tím spíš, že jsem byl zdejším "modrým hodnocením" ukolébán, že mé dětské dojmy nebyly mimo.. ale byly! ..... Nejsou nakonec ty 4 hvězdy taky málo..? ()
Sestřičky jsou zvláštní film. Co bych ale musel, je pochválit výkon jako vždy bezchybné Jiřině Jiráskové, které čím dál více přicházím na chuť. Ale ani Alena Mihulová nepodala špatný výkon a jejich vzájemná chemie působila dobře. Po stránce komediální na mě film moc dojem neudělal. Pro mě to je spíš takový řez do všedního života v padesátých letech uprostřed ničeho. V této rovině jsou Sestřičky fajn a řadím je k ostatním filmům, které mam svým způsobem rád, protože mě tahle doba prostě fascinuje. Asi proto, že jí znám jen z těchto filmů. ()
Karel Kachyňa měl na svém kontě i silnější a povedenější filmy, ale ani tady vcelku nic neslevil ze svého umění navodit patřičnou atmosféru a udělat poezii třeba i s procházky na zanedbaném jezeďáckém dvoře po hnoji. ()
tenhle film jsem vlastně viděla poprvé docela nedávno a docela mě překvapilo,že je tak dobrý.herecké výkony -- jiřina jirásková,alene mihulová prostě skvělé! ()
Ve světle vědomí kvalit tvorby osmdesátých let jednoznačný nadprůměr. Tenhle film má všechno, co má film mít - výtečně napsaný scénář, jistou režii, charakterní a charakteristické herce, lokace poplatné myšlence a celkovému vyznění filmu, k němuž napomáhá i výrazná hudba, k tomu všemu zajímavý námět a nadčasové životní poselství, zde o předávání zkušeností z generace na generaci a nekonečné kontinuitě života. Co je mladé, bude jednou staré. Mladé a staré se na totožné věci dívá jinak, ale jisté je, že dnešní mladé to až bude staré bude vnímat úplně stejně jako to co je dnes staré. Jen opravdoví filmoví umělci dokážou podobné trvalé myšlenky zakomponovat do filmu znázorňujícího jen krátký výsek ze života mladých i starých. Škoda technické kvality filmu a poněkud televizního vzezření. P.S.: Je to životní rozhled Karla Kachyni zpodobněný mj. i v tomto filmu, co uchvátilo Alenu Mihulovou? ()
Tento film mě zaujal především díky syrovému zobrazení tehdejšího venkova, které na mě působilo velmi realisticky. Snímku nechybí ani řada vtipných scén, například urputné shánění milence v podání Aleny Mihulové bylo často opravdu komické. ()
Reklama