Stretnutie v júli

Reziser Karel Kachyna /Ucho, Kocar do Vidne/ natocil tentokrat len priemerny normalizacny film o prazdninach v normalizacii sa venujucemu Ceskoslovensku. Akysi namet sa da vymysliet aj tuna, film siel vladnucim sudruhom pekne po chuti, takze mohol ist aj v kinach. Daniela Kolarova /Na kolejich ceka vrah/ samozrejme vyborna a Tomas Obleceny sa dal zniest. . Ovsem film je len taky znesitelny normalizacny priemer : 56 % (07.07.2015)

25.1.2009 Dnes jsem se po dlouhé době podívala na tento Kachyňův snímek. Vždycky se mi líbil pro jeho pohodovou a bezstarostnou atmosféru... Kupodivu až dneska jsem si uvědomila, že ta atmosféra není tak bezstarostná, jak se zdá. Nejspíš je to dáno tím, že jsem dříve neměla žádnou podobnou vztahovou zkušenost a nevnímala propracovanou psychologii postav. Teď přesně vím, jak se Klára cítila. Měla zavedený život. Muže, který se o ni dokáže postarat, ačkoliv je po citové stránce tak trochu "suchar". Měla všechno, co k životu potřebuje, ale přece jen jí k životu "něco" scházelo. "Něco", na co by nepřišla, nebýt seznámení s Jakubem... Jakub jí sice nenabízí žádné jistoty, ale vnáší jí do života to "něco", které dlouho nepoznala - radost, smích, lásku, štěstí...Ve chvíli, kdy člověk někoho taového pozná, je schopen pálit mosty. Nebo alespoň já ano :) Bezhlavě jdu za tím, kdo tyto pocity vyvolává... Pravda, často si potom až zpětně uvědomím, kolik úsilí mě to stálo a jak moc jsem sama sobě ubližovala... Klára má to štěstí, že Jakub je odhodlaný stejně (ne-li víc...) jako ona, a pokud si jednou nezačnou společné oběti vyčítat, věřím v jejich happyend... Málokterý film ve mně evokuje odraz skutečnosti právě tak jako Setkání v červenci... (10.02.2009)

Stretnutie v júli - sklamanie v máji. Netuším, ako sa mohlo stať, že môj obľúbený Karel Kachyňa nakrútil takýto nepodarok. Stretnutie v júli považujem za schematický a falošný film, ktorý nemôže zachrániť ani Tomáš Hollý a u ktorého sa mi výnimočne nepáčila ani Liškova hudba. Prekvapilo ma, že problémom nebol iba samotný príbeh rozvedenej učiteľky angličtiny, ktorej angličtina bola na pokyn ŠTB taká zlá, aby sa potenciálni emigranti, ňou nikde nedohovorili, ale aj jeho spracovanie. Veď oblievanie sa špinavou vodou z kýblov a žmýkanie špongie na hlavu, ako milostná predohra, to nenapadne hocikoho. Ale dosť rečí, bez Tomáša by ani tie dve hviezdičky neboli. (12.05.2011)

Kdesi som čítal, že ak by Oldřich Kaiser pôsobil v nejakej Mekke kinematografie, tak by bol svetoznámym hercom. Neviem, možno aj. Ale ak by sa film Stretnutie v júli stal nejakým, mne neznámym riadením osudu či náhody, klenotom svetovej kinematografie, tak Olda K. by sa veru svetom velebenou hviezdou nestal. Pretože s výnimkou živého a oduševneného výkonu Tomáša Holého, v úlohe nezbedného chlapca, všetci podávajú tak ochabnuté a unudené výkony, až sa tomu nechce veriť. Zrejme sa všetci na tom podivnom polohipisáckom doučovacom tábore angliny dopovali nejakou neveľmi kvalitnou trávou. Spôsobila skôr únavu a bad trip, ako očakávaný elán a životnú pohodu, sálajúcu z letných erotických dotykov mladosti a zrelosti. Alebo to všetko bolo prostým vyjadrením nechuti z normalizačných pomerov. No zase to bolo nakrútené tým príšerným normalizačným štýlom, že na nejakú rebéliu (ani utajenú, v náznakoch) to vôbec nevyzerá. Ďalším dokladom zvláštnosti filmu je napríklad oblievanie sa špinavou vodou z vedier s namočeným prádlom na pranie, ako súčasť erotickej predohry. Bŕŕŕ. To bolo odpudzujúcejšie, ako podaktoré zo scén z  "erotických" filmov Tinta Brassa. A že si učiteľka užila zo žiakom? No Bóže, to sa stalo snáď na každej škole. A v zopár prípadoch to viedlo aj celoživotnému partnerstvu. (08.09.2021)

Zajímalo by mne dobové pozadí vzniku, protože PP na CKM je tak okatý a film výrazně mimo režimní koleje, že si myslím, že někdo vlivný tehdy musel tlačit na správných místech, aby mohl vzniknout a být vysílán. Interiéry jsou až buržoazní, vila, kde studenti studují angličtinu (jaktože ne ruštinu, co, soudruhu?!) bezmála aristokratická, tedy až na tu odpornou jídelnu. Také poněkud post-hippie projevy mladých v kostýmech z řeckých mýtů mají daleko do svazáckých ideálů. V tomto mne film tedy až šokoval (na tu dobu). Vztah ústřední dvojice se mi líbil. Byl civilní, přitom poetický. Zahráno s lehkostí, kterou bych od Kaisera tedy nečekal. Fajn film a zajímavý. Jsem rád, že jsem ho nakonec neminul. (06.01.2015)