Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Luboš FišerHrajú:
Karel Heřmánek, Rudolf Hrušínský, Jiří Krampol, Lubor Tokoš, Marta Vančurová, Dana Vlková, Marek Valter, Ladislav Potměšil, Oldřich Vlach, Milan Riehs (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (436)
Pavlovy povídky jsou mému srdci velmi blízké a Karel Kachyňa se s nimi společně s výbornými herci v čele s Karlem Heřmánkem popasoval na výbornou (zejména scéna rozmluvy mezi Leem a Holanem je vskutku úchvatná), avšak dokonalá atmosféra knížky se do filmové podoby dle mého názoru snad ani převést nedá... Zcela bez diskuzí se jedná o vynikající český film, leč absolutorium jednoduše dát nemohu... ()
Dost smutný film. Ale tak už to u válečných filmů bývá. Heřmánek tu hraje prodavače vysavačů. A celkem mu to i vynáší. Než přijdou Němci a zabaví mu rybník. Ale mu to nevadí, protože si všechny kapry vyloví. Pak je rozdá po vesnici. A protože je žid, tak to nemá jednoduché. Jeho synové mají nastoupit do koncentračního tábora. Tak jim aspoň uloví srnce, ať mají maso a nějak to tam přežijí. "Elektro. elektro, elektro, elektrolux." ()
Vynikajicí smutný film s dobrou atmosférou, ve které je krásně vidět, jak rok 1939 drasticky zasáhl do psychiky úspěšného a šťastného člověka. Naprosto bravurní výkon Karla Heřmánka, ať už jako prvorepublikový švihák s luxem, ale především však jako pronásledovaný člověk se žlutou hvězdou na prsou. Kontrast slunných a pohodových dní u řeky se dny, kdy tam hlavní hrdina přijíždí, aby sehnal maso pro své syny, kteří odjíždí do koncentráku, je dokonalý a dechberoucí. Tento film patří k našim národním pokladům. ()
Tento vysoko hodnotený český film je akoby "dva v jednom". Prvá polovica filmu je výrazne humorne ladená a v mnohom mi dokonca pripomenul film Vrchní prchní. Čakal som drámu z obdobia protektorátu Čechy a Morava a nejako som sa nestačil čudovať, čo tam robil ten polhodinový úsek filmu s vysávačom Electrolux, naháňačkou o to, kto predá najviac chladničiek a kto dostane trápnu pusu od bohatej paničky. Dalo sa to pozerať, ale takýchto jemných komédií natočili Česi aj stovky a pripadalo mi to dosť naťahované. Druhá polovica filmu i všetky scény okolo rybárčenia celkový dojem podstatne vylepšili, ale ja som od toho čakal úplne iný film- hlavne omnoho vážnejší. Smrt krásnych srncú je dobrý film, ale vzhľadom na vysoké postavenie v rebríčku CSFD ma jemne sklamal. Vedel by som z fleku vymenovať minimálne desať iných československých filmov, ktoré sú v mojich očiach podstatne lepšie, ale v top rebríčku oveľa nižšie, ak vôbec. 70%. ()
Nesedí mně příliš literární díla Oty Pavla. Jdou zcela mimo mě. Akorát pokud se je rozhodli tvůrci zfilmovat, jsem schopný udělat výjimku a zhodnotit výsledek. Předně není nemožné si nepovšimnout, jak film, přes svoji relativně standardní stopáž, nudí. Ano, jde o hluboce lidský snímek, ale de facto se jsem se takového pojetí dočkal až ve druhé polovině, kdy přišlo na řadu období okupace a s ní spojený odsun židovské rodiny. Do té doby film nudil. Prodávání vysavačů nepovažuji za nějakou mimořádně masivní myšlenku. Heřmánek byl ve své roli velmi dobrý a Hrušínský si na malém prostoru poradil mistrně se svým upřímným "dědkovstvím". Jenže, když se film rozpadá na dvě části, na nudnou a působivou, ani moje hodnocení nebude závratné. Přesto je to film, který za vidění stojí, ale nějak moc se reprízuje, což mu vlastně také moc neprospívá. Mé hodnocení: 60% ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (22)
- Bratři Oty Pavla (vlastním jménem Otto Popper) byli v roce 1943 povoláni do transportu. Maminka zůstala sama společně s malým Otou. Starší bratři nejdříve skončili nejdříve v Terezíně, následně byli rozděleni – Hugo byl nasazen na nucené práce v Německu, zatímco Jiří skončil v koncentračním táboře Osvětim. Jejich otec Leo Popper byl transportován o rok později. Všichni tři přežili a po válce se přestěhovali zpět do Prahy. (NiaWolf)
- Roman Skamene ztvárnil na samém konci snímku menší roli pohřebáka; v rakvi přiváží Lea Poppera (Karel Heřmánek). Stejnou úlohu si zahrál i ve snímku Sestřičky (1983), opět režírovaném Karlem Kachyňou. (majky19)
- Každá polovica filmu je rozdielne farebná. Prvá polovica je šťastná a v zlatom tóne, tá druhá, nešťastná je kolorovaná na modro. Kameraman Vladimír Smutný použil rozjasňovací filter a zábery štylizoval do predvojnovej doby, točil väčšinou širokým objektívom. Nočnú scénu, kedy maliar Nejezchleb (Lubor Tokoš) príde na lovenie rýb, osvetľoval plynovými horákmi, aby budili dojem ohňa a trepotu plameňa. (Raccoon.city)
Reklama