Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Vodník

Příběh jistě zajímavý, ale kdo to proboha točil ? Co to bylo za magora ? Takto katastrofálně místy přesvětlené a přebarvené (hlavně do červena), to je na po hubě. Dost to při sledování rušilo. Jak někdo hezky napsal, Melíšková hraje civilně a jde jí to dobře. Ale proč tu reálnost a civilnost potom tvůrci zabíjejí těmi rádoby uměleckými výlevy ? (01.04.2019)

O tom, že nadpřirozené bytosti prostě NEEXISTUJÍ, zatímco o zločincích všeho druhu se to bohužel říct nedá. Příběh dovedně navozuje atmosféru známé Erbenovy hororové balady a promítá ji do reálného světa, leč zdá se, že tím zároveň vyčerpává veškerou energii a tvůrčí potenciál, které jakkoli souvisejí se strašidelnými vyprávěnkami. Neboť odhalení identity pravého viníka dávné brutální vraždy není výsledkem poctivého kriminalistického snažení, ale víceméně dílem náhody. Rozplétání traumatizovaných rodinných vztahů a odkrývání starých rodinných tajemství je sice interesantní, leč z mého pohledu nepřináší žádná fakta, která by jednoznačně prokazovala nevinu domnělé pachatelky, jakkoli to policejní komisařka Marie Výrová tvrdí. Její největší zásluhou je v podstatě dovedení příbuzenstva domnělé vražedkyně po letech zpátky na místo činu, neboť teprve poté se může dostat ke slovu jeden drobný element, který způsobí zásadní obrat ve vyšetřování. P.S.: Myslím, že není úplně standardní, aby mělo místní policejní oddělení k dispozici výstavní supermoderní budovu kdesi na samotě u lesa ... pardon - u pole. (24.04.2019)

Takhle by se mohl "převyprávět" celý Erben. Kouzlení s barevným kontrastem mi vůbec nevadilo, atmosféra horkého osmdesátkového léta byla správně dusivá, a i když se tu vlastně ani moc nevyšetřuje, z celého cyklu o týmu Marie Výrové (Melíšková je každou rolí lepší a lepší) mě právě tento případ nejvíc dostal. Už jenom představa toho hrůzného činu, brr... P. S. Miroslav Krobot strávil v každé epizodě asi tak pět minut a stejně perlil - "Skočím pro novou lahev." "Já ale řídím." "Pro sebe." (18.04.2019)

Ze série filmových příběhů o vyšetřovatelích z Olomouce je Vodník zaručeně to nejlepší, co jsem zatím viděl. A to ty předchozí příběhy byly, na můj vkus, hodně špatný. Hlavně v logice. Tady je nicméně také celá řada WTF momentů, u kterých bych dokázal do nekonečna diskutovat. Nechci spoilerovat, ale rozuzlení, jak je skvěle natočené, a tam teda opravdu klobouk dolů, tak je absurdní, protože takový jednoduchý zvrat by nevymyslela ani Agátha Christie a z ní jsem tam inspiraci trošku cítil. Přitom režisér tu ve třech dílech výborně buduje napětí. Buduje ho nejenom dobrou filmařinou, ale také poměrně alternativní filmařinou, na kterou si musíte zvyknout. Když totiž, například, zabírá kamerou dveře, tak nezabírá dveře, ale zabírá horní futra. Stejně tak i v případě, když v pokoji stojí lidi. Kamera nezabírá lidi, ale zabírá jen hlavy a strop. O zalíbení autora v architektuře ani nemluvě…sídlo policie uprostřed polí byl totální úlet. Je to zvláštní způsob budování napětí a dokazování určité kvality, která se může a nemusí vyplatit. V případě Vodníka se podle mě vyplatila. Po druhém díle jsme v mém okolí houfně diskutovali o tom, kdo by mohl být vrah. Třetí díl pak začal naprosto dokonalou scénou intervence celé rodiny v místě vraždy před dávnými lety, kde si všichni řekli, co potřebovali a dialogovka to byla stejně tak dobrá, jako v případě legendárních 12ti rozhněvaných mužů. A to je co říct, protože dialogovky v české kinematografii nejsou příliš časté…Zavěrečná scéna rozuzlení byla takřka dokonalá. Myšleno po vizuální stránce ve spojení obrazu s hudbou. Ale jak Klára Melíšková procházela bažinou a dálnicí? To bylo totálně WTF. Jelikož se mi ale líbilo prostředí, námět a způsob, jak tento příběh byl natočen a zároveň jsem přijmul některé zvláštnosti, tak nakonec dávám solidní čtyři hvězdičky. Vodník se příjemně vyjímá od toho všeho, co Česká televize běžně natáčí a v tomto případě to nebylo na škodu. (18.04.2019)

Kde mě v Modrých stínech Taušova kamerová vyblázněnost lezla na nervy, tam mi ve Vodníkovi seděla. Vizuálně je to super, občas trochu přesvícené, ale každý záběr a barva má něco evokovat a je to další střípek do již tak vícevrstevnaté detektivky. Bez toho by to byla asi nuda, protože tempo je jinak poměrně pomalé. Zároveň jsem však neměl pocit, že by tu něco přebývalo a ač pomalu, děj se neustále hýbe kupředu a přináší nová a nová odhalení, což zákonitě milovníka propletených detektivek musí bavit. Stejně jako v předchozích sériích, i tady jsou nelogičnosti, ale herci to s přehledem táhnou (asertivní Melíšková je výborná), nezapomíná se na situační (ne)humor, který dodává postavám lidskost. A co se lidskosti týče, docela se tady povedly vykreslit po vztahové stránce takové ty stereotypy typických českých rodin. (20.06.2019)