Rašín

Nikdy bych nevěřila, že to napíšu, ale jediný, kdo v tomto filmu chvíli normálně srozumitelně artikuluje, je Jandák. A to je divné. Vetchý tam cosi drmolí, oslovují se nějakými přezdívkami nebo zdrobnělinkami, které se do snímku nehodí... dvacet minut a stačilo. Přepínám na Dva muži ve městě. Druhý díl jsem si ani nepustila. (14.10.2018)

Není to dokonalé, ale je to nadějné. Uvidíme po druhém díle. Tak po druhém díle můžu konstatovat: líbilo, ale ten konec, který je tam jako takový přílepek, by spíš vyžadoval celý další díl. Celkově solidní TV práce, jen bych vytkl možná až příliš konfrontační naivitu Kramáře v porovnání s dle filmu racionálním Rašínem. I Rašín byl totiž (v určitých ohledech také naivní) idealista, jen jiného zaměření. (14.10.2018)

Chybí tady Rašín jako dvojnásobný ministr financí, autor dodnes ceněné měnové reformy i prorocké myšlenky „Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída“. Schází Rašín jako významný hráč politické scény prvních let Československa. Ovšem snímek se drží zadání „ke stému výročí samostatného československého státu“, jako by po 28. říjnu 1918 už nebylo o čem vyprávět, a v líčení předcházejících událostí střídá prakticky dvě metody vedoucí k pocitovému zážitku někdejších televizních inscenací, jmenovitě rekonstrukci a disputaci. Nosnou část tvoří debaty Rašína s Kramářem, zejména drobné půtky o větrání či stolování za mřížemi, zábavné už zdvořilým jazykem, i jejich tiché soupeření, kdo déle odolá vyděračským nabídkám. Bohužel rozhovory jsou budovány v duchu školní zkratky, aby ozřejmily, kdo je ateista a kdo věřící, kdo spoléhá na západní mocnosti a kdo na Rusko, kdo je pro samostatnost republiky a kdo pro její začlenění do slovanské říše, případně jakou roli mají v chystaném převratu jiní, od Masaryka přes Beneše po Šmerala. Nechybí klišovité výjevy jako střelba do hladovějících včetně dětí s panenkami. Potěší oba hlavní aktéři, pokušitelská úloha Tomáše Topfera, nápaditý střih i podprahový tón, jak sladce si žijí dnešní politici proti otcům zakladatelům. (12.04.2020)

První díl byl docela slabý a působil neživotně. Ale druhý díl díky hereckému souboji pánů Vetchého, Donutila a Töpfera konečně nabídl nějaký důvod, proč film dokoukat. Začít od atentátu mi přišlo jako dost laciný nápad, zvlášť když se v celém filmu divák prakticky ani nedozví, proč k němu došlo. Vyzobat z něčího života jen drobky a zbytek ať si divák někde zjistí? To prostě nefunguje... (50%) (22.10.2018)

Film, který bohužel není tolik záživný. Je to v podstatě dějepisné převyprávění historických faktů. Mě osobně to nevadí, protože mám historii rád a čím je film věrnější skutečnosti, tím jsem šťastnější. Ovšem musí mít i tak hlavu a patu. Vykreslení Maffie jako spolku, který byl vedený úzkou skupinou lidí a zatčením Rašína v podstatě končí (jak to ve filmu vyznělo) je amatérské a historicky nepřesné. Ondřej Vetchý je skvělý herec (stejně jako Miroslav Donutil), ale co je to platné, když místo emoční vazby k jeho osobě se film orientuje hlavně směrem převyprávět další fakta z dané doby a o postavy se starat až ve druhé rovině. Atmosféra života za Rakouska-Uherska v dobách Velké války je přitom napjatá tak, až mi to připomíná snímky z Protektorátu. Takže palec nahoru za Vetchého, Donutila a Töpfera (výborná role přímo na jeho tělo), snahu o historickou věrnost a atmosféru. Palec dolu za preferování historie před budováním vazeb na hlavní charaktery, málo života Rašína za dob prvních let samostatného Československa a přílišná orientace a dávání prostoru většímu množství zbytečných vedlejších charakterů. 65% (23.10.2018)