Dukla 61

Nejsem specialista na Ostravu a nejbližší příbuzné "z tama" mám v Jeseníkých, ale takhle se tam snad proboha nemluví a ani nemluvilo. Připadá mi to, jako kdyby herci brali zvláštní prémii za to, komu se na place podaří vymyslet větší počet ostravštin. A vyhrává to Martha Issová, to se fakt nedá poslouchat. Nebýt téhle slangové přeháňky (do níž se v pohodě vejde i naprosto nepasující Jirka Langmajer), dokázal bych si film celkem užít. Nejlepší scéna prvního dílu: jak si Petr zapaluje cigaretu s důlní věží na pozadí a kráčí tmou k dolu. A konec je ošizený, pánům se nechtělo do katastrofického filmu. Škoda, osudy Petra a hlavně Milana šlo ještě chvíli sledovat. (14.06.2018)

Díky tomuto televiznímu filmu výraz hrdina od Dukly dostává trochu jiný význam nespojený s 2. světovou válkou a karpatsko-dukelskou operaci. I když by se dalo napsat místo od Dukly - z Dukly (a ne sportovní). Navíc hrdinou z Dukly je zde Marek Taclík, který herecký přesvědčit i své nepříznivce. Scénář dobře napsaný a kvalitně zahraný. Atmosféra a prostředí vyhovující. Havířov je Havířov. (14.03.2019)

„Já myslela, že mě nemáte ráda.“ - „Slova se mluvi a čas plyne.“ Od poslední Ondříčkovy pecky Ve stínu uplynulo dlouhých 6 let, přesto jsem se má vysoká očekávání snažil krotit, co to šlo. I kvůli faktu, že jde „jen“ o TV film, navíc rozmělněný do dvou dílů. Skryté obavy z nezáživného retra se naštěstí velmi rychle rozplynuly, stejně tak ze specifického akcentu herců, se kterým jsem též neměl nejmenší problém (snad proto, že nejsem z regionu…ti, co jsou, to možná neskousnou tak snadno, pokud vůbec). Základem úspěchu bylo, že jsem si rychle oblíbil postavy a začal jim fandit. A to včetně mladého páru, jehož naivita, nezralost a určitá nevýraznost byla jen ku prospěchu věci, jak se nádherně ukázalo u pořádně tvrdého probuzení do skutečného života místních. Jak děj plynul, stával se příběh čím dál víc napínavým, vtahujícím a ke konci emocionálně velmi silným. Snad jen ty promluvy pamětníků byly paradoxně tak nějak navíc, nepasovaly mi tam a navíc jsem z nich ze strany tvůrců cítil určitý kalkul. Podtrženo sečteno silné 4*. (02.12.2018)

Velmi povedené, Ondříček je do budoucna nepochybně jedna z nadějí českého filmu, jeho prvotní režisérské počiny se mi hodně líbí a pokračuje stále ve velkém stylu, bezchybná atmosféra i vynikající drama. Také mne potěšilo, že jsem Marthu opět viděl hrát a dost dobře. Chtělo by to celovečerák se stejně kvalitní režií a precizním scénářem, pane režisére. (03.06.2018)

Překvapivě velmi dobrý snímek, kterému se dá, kromě „ostravštiny“ některých předních českých hereckých kádrů, vytknout snad pouze pár poměrně účelových scén, drobných manipulací a rámujících proslovů pamětníků, bez nichž by se dozajista obešel a neztratil by nic na své působivosti, možná dokonce spíše naopak. Jinak totiž film většinou šlape jako hodinky, od nastínění rázovitosti života horníků a jejich rodin, přes nahlédnutí do jejich náročné a nebezpečné práce, až po události při samotném neštěstí, přičemž atmosféra postupně houstne, aby mohla nakonec vyvrcholit solidní emoční náloží v poslední čtvrtině, která je skutečně dech-beroucí, a to i bez přímého pobytu v kouřem a jedovatými plyny zamořené šachtě, a plná pocitů zmaru. Je vidět, že existuje ještě dost témat, jimž by se měl věnovat prostor, ať už na velkém plátně, nebo „jen“ na televizní obrazovce, a nelze než být rád, že se to také vážně děje a že vzniklo toto memento jedné z největších hornických katastrof na našem území a snad i tak trochu pocta jejím obětem. 80 % (11.06.2018)