Trápení

Jako patetický obdivovatel poetických příběhů jsem byl unesen nádherou tohoto, pro mne dosud neznámého, filmu. Tváří v tvář romanci o dívce a koni, si člověk uvědomuje vulgárnost naší doby a hrubost současné filmové tvorby. Karel Kachyňa byl režisérem kouzla života a film Trápení je toho dalším hezkým důkazem. (08.06.2013)

Drobný režisérův úkrok od Krále Šumavy. Příběh venkovského dospívání v duchu Předtuchy, obohacené o zvířecí tematiku, se scénářem plným detailů, s výjimečně bohatou invenční poetikou kamery (J.Illík) i režie a expresivitou hudby. Šikovná Jorga ve skutečném věku hrdinky a další dětské výkony ve filmu bez velkých hereckých jmen, který by krásně fungoval i beze slov. "Stačila hraběti, bude dobrá i pro soudruha." (07.07.2012)

Dospievajúce dievča v hlavnej úlohe, to nie je pre Kachyňu nič nezvyčajné. Dokonca je postavou, ktorá nezíde zo scény, za čo majú obaja moje uznanie. Malá zaklinačka koní, ktorá má rada chlapčenskú spoločnosť a hry, objavila svoju prvú lásku inde a prežíva ju veľmi intenzívne. V snoch aj v skutočnosti, až ju tá láska ide utrápiť. Poetický film s minimom deja, ktorý ma dokázal zaujať, ale nie výnimočne nadchnúť. –––– Jsi zlý. Proto tě nemají rádi. Kdybys byl hodný, nebili by tě. (09.10.2015)

Herecký debut mladičké Jorgy Kotrové. Jde nejen o úžasně poetický snímek (s řadou dokonalých záběrů kamery), ale i lidsky silný příběh o sblížení odvážného děvčete s klučičími rysy s týraným koněm. Lenka si díky svému temperamentu lépe rozumí s kluky než holkami, za což sklízí posměch. Ale nezdá se, že by to nějak těžko nesla. Co ji ale trápí je, když vidí, jak lidé na statku zachází s vraníkem jménem Primus. Ten je hodně divoký, ale zdá se, že není zlý. Jen na vlastní kůži až příliš pocítil bič. Lenka má sice ze začátku k Primusovi respekt, ale postupně se k němu dokáže přiblížit jako nikdo jiný. A tak je nakonec trápení konec. (30.04.2017)

Kachyňa je společně s Vláčilem mému srdci nejbližší český režisér a zde se mi to už poněkolikáté potvrdilo. Je až neuvěřitelné, že dětský snímek ze 60. let je dnes považován za umělecký a něco to vypovídá o stavu tehdejší a dnešní kinematografie. Ono se té většině dnešních diváků není co divit - na poetiku, jakou je Trápení naplněno až po okraj, dnes nenarazí nikde, stejně jako na vyprávění především obrazem a ne tunami zbytečných, prázdných a afektovaných slov. Téměř každý záběr je krásně zkomponovaný a vypiplaný k dokonalosti. Stejně tak mladinká Jorga Kotrbová je ve své roli hrdého děvčete výtečná, opět zafungoval Kachyňův pověstný čich na mladé talentované herečky. Ještě bych zmínil závěr, který na první pohled není ničím zajímavý, ale přece je. Je šťastný, ale přesto uměřený a zbavený jakéhokoli zbytečného patosu. Kdo to dneska umí? ps: napodruhé a z filmového pásu ještě lepší, vlastně dokonalé. Bez přehánění jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.07.2012)