Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Gustav Opočenský, Miloslav Holub, Lubor Tokoš, Bořivoj Navrátil, Jiří Císler, Jaroslav Moučka, Karel Vašíček (viac)Obsahy(1)
Z bujarej recepcie na Hrade privezie auto ministrovho námestníka Ludvika a jeho podnapitú ženu Annu. V dome nefunguje telefón ani elektrický prúd. Anna pije ďalej, Ludvík spomína na vládnu recepciu a premietajú sa mu v hlave rozhovory o zatknutí jeho kolegu. Ludvík si uvedomuje, že je odpočúvaný a sledovaný. Začína ničiť kompromitujúce materiály. Náhle sa v dome rozsvieti, začne fungovať telefón. Ludvík a Anna dostávajú skutočný strach... (RTVS)
(viac)Recenzie (572)
V rámci přeci jen komornější atmosféry jde o vytěžení naxima možného z látky, kterou zfilmovat asi bylo i trochu odvážné. ()
Tenhle film by měli povinně pouštět děckám na základce, aby viděli,jak to soudruzi mysleli dobře. ()
Jak jsem si po letech ověřil, film je to dokonalý, vypovídající vše o minulém režimu....A kdo natočí něco podobného o tomto??? ()
Aha, takže súdruh komunista sa nám zľakol? Súdruženko nám zrazu zistil, že jeho kamaráti nestoja ani za deravý groš? Čo bude nášmu počestnému boľševikovi chýbať najviac? Slávnostné recepcie svíň v oblekoch, laškovanie so súdružkami alebo tá pekná ukradnutá vila? Aký kamarát, také priateľstvo, aká modla, taký pád. Ale na to bolo treba prísť skôr. Tento film je Kachyňov pomník slávy. ()
Famózní film. A hlavně famózní výkon obou herců. Když jsem ho viděl poprvé, tak jsem si ho pamatoval a některé scény ještě dlouho po tom. To je myslím dobré měřítko kvality a úrovně. ()
Až po zhlédnutí Ucha jsem na vlastní kůži aspoň trochu pochopil, jaké pocity asi prožíval člověk neustále potenciálně či reálně sledovaný. Tísnivá atmosféra byla zde vylíčena dokonale, navíc šla ruku v ruce s dobrým výkonem J. Bohdalové a R. Brzobohatého. ()
Vynikající film, scény z partajního večírku nemají chybu. I dialogy mezi manžely jsou napsány poměrně dobře. Skoro plný počet, dojem kazí jen pár detailů, které mi tam přišly trochu násilně přidané (např. obligátní zvracení nebo společná fotka s nějakým soudruhem v náprsní kapse). ()
Paráda. ()
Téměř divadelní drama jednoho návratu ze stranického večírku, které vás pomocí světelně kontrastních POV flashbacků vtáhne do schizofrenního orwellovského poselství té doby....herecky naprosto suverénní ústřední dvojice, ze které bych si nedovolil nazvat Jiřinu Bohdalovou obligátní ,bohdalkou,.....V trezoru tímto dozněla normalizací típnutá, zlatá filmová vlna šedesátých let... ()
Filmařská lahůdka a herecký koncert. Byl jsem udiven, že něco tak precizního mi tak dlouho s úspěchem unikalo. ()
Čemu dát těch 5*, když ne tomuhle filmu!? První hvězdu za obrovskou odvahu to natočit. Druhou za atmosféru celého filmu, kdy byly strach a bezmoc téměř hmatatelné. Třetí hvězda za Jiřinu, i když jako manželku bych ji zabila už u těch vrátek. Čtvrtá hvězda je za Radka Brzobohatého, který to zahrál opravdu přesvědčivě. A pátou hvězdu dávám, protože chci a protože se mi tenhle film opravdu líbil. ()
Asi se nedokážu ohledně tohoto filmu pustit do nějakých hlubokomyslných rozborů, a tak, přestože by si je tento film jistě zasloužil, zůstanu tradičně u poněkud povrchnějšího popisu. Nečekají nás žádné dlouhé úvody, už od ztracených klíčů film diváka uchopí a nepustí. Nervozita by se dala krájet. Zajímavě pojatá kamera, co se týče mrazivých útržků z jakéhosi papalášského večírku. Úsměv, překvapení "jak to, že ty jsi ještě tady?", zaražení, další úsměvy. Dokonale vystižená atmosféra ukazující atmosféru doby, chladnokrevnost a vlastní malost vysokých soudruhů, kde už beztak nikdo nevěří nikomu, ničemu a už vůbec ne nějakým ideálům. Mně se tady nabízí srovnání se Zahradní slavností. A atmosféra doma? Tady se odehrává herecký koncert Radka Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové. Člověk se pak jenom diví, že se druhá jmenovaná po zbytek kariéry asi tak z 90 % jenom propitvořila. Nikdy jsem nebyl fanouškem šedesátkové vlny filmů, ale tento mi přichystal jedno z největších překvapení a bez váhání jej řadím k tomu nejlepšímu, co kdy u nás bylo natočeno. ()
Herecký koncert Jiřiny Bohdalové a Radka Brzobohatého v podobě neustáleho hubování, pejskování a ponižování nepovedeného mužského jeho „dokonalou“ ženuškou. Nejdelší Bohdalkin monolog, jaký jsem kdy slyšela :-) „Velký bratr“ tě vidí. A slyší! ()
Vidím to dneska po x-té, ale je mi z toho stejně ouzko, jako poprvně... ()
Film vpravdě vynikající, ačkoli občasný ne úplně reálně znějící charakter dialogů a především upindanost/uřvanost Bohdalčiny postavy pro mě byly chvílemi větší zkouškou nervů, než pro náměstka chování kolegů ze strany... ()
„Ježišmarja tys zacpal hajzl, no to teďka budeš pucovat hajzl?“ /60%/ ()
Úžasné herecké výkony hlavního dua. Paranoia gradovala mistrovsky, ale proč se do toho pořád pletly nějaké kecy mezi manžely, nebo bezduchá návštěva opilců, to prostě nepochopím. Určitě nejsilnější scéna je, když Ludva jde k brance s taškou. Ale jinak bych se nebál říct, že občas to trošku přehrávali a smíchat to s manželským životem, tedy jak neustále vyžaduje tradiční výroční sex. No ach jo. 60% ()
Jeden z vrcholů české (československé) kinematografie. Naprosto neuvěřitelná, nepřekonatelná a famózní Jiřina Bohdalová. Nemám více slov. ()
Atmosféra-to je to slovo na kterém stojí celý tento film. Jedním slovem brilantní a velice přehuštěná ( v dobrém slova smyslu). Herci své role zvládají s přehledem a ukazují nám jak vypadá pravý nefalšovaný strach z všemocné a všudypřítomné ( viz ucha-odposlouchávadla) strany. Dvojice Procházka-Kachyna už se v Kočáru do Vídně ukázala jako povedená. Zde se to jen ještě víc potvrdilo. ()
Skvostný koncert Jiřiny Bohdalové a Radka Brzobohatého pod geniální taktovkou Karla Kachyni....víc není co dodat! ()