Už zase skáčem cez kaluže

♪''...taken my arms, taken my legs, taken my soul...''♪ (pardon, ale na skladbu One jsem si v souvislosti s tímhle filmem tak nějak vzpomněl). Moc krásný český film, který vlastně dokáže i rozplakat, což je u českých rodinných filmů téměř nezvykem. Tedy, zaboha si nemohu vzpomenout na jediný český rodinný film, co by mě dojal k nějakým těm slzám. Což tedy zde se taky nestalo, ale nebyl jsem daleko od toho. od začátku se zde přemýšlí nad každým záběrem, protože vše tady posouvá psychiku mladého Adama na vyšší úroveň... což skvěle předpřipraví půdu pro následná dojetí diváka. Mladý Vladimír Dlouhý předvedl excelentní výkon, ze kterého by se mohl lecco přiučit i někteří současní herci. Následná nehoda ve filmu funguje opravdu skvěle, člověka dokáže skvěle rozněžnit. Scény v nemocnici fungují kupříkladu dokonale. Moc krásný film. A sestry Adama jsou strašný MPCíčka :-)  ,,Proč brečíš mami, vždyť já se přeci uzdravím. A zase budu skákat přes třeba takovýhle kaluže.'' (10.12.2022)

Když jsem jako malej kluk ten příběh prožíval v tomto filmu, nenapadlo mě, že si ho po tolika letech znovu připomenu po nějaké těžké životní situaci, kterou jsem sám musel překonat... „Kde je vůle, je i cesta“ a nebo „věř a víra tvá tě uzdraví“ ? A proč ne oboje... Už se těším, až i já se zase budu divoce prohánět na koni po pláních života. Ne, já jsem nezvítězil nad obrnou... i když by se ten můj důvod k radosti ze života možná při troše dobré vůle dal k takovému příběhu přirovnat ... (25.01.2013)

Nepřemýšlel o tom, jestli je třeba statečnosti. A neohlížel se. Vždycky se díval dopředu - s dětskou důvěrou, s pevným odhodláním a s nezdolným optimismem ... na tom se vůbec nic nezměnilo. Kromě toho měl svůj cíl. Byl ještě malý chlapec - a tak se nevzdal. Ani na chvilku ho nenapadlo, že některé cíle mohou být nedosažitelné. Příběh se zvláštní poetikou, který netrpí sebelítostí a dívá se na svět skrz barevná sklíčka. (22.12.2011)

Výborná filmová adaptace románu Australana Alana Marshala, jehož děj Karel Kachyňa spolu se svým dvorním scénáristou Janem Procházkou ,,přesadili" do moravských reálií začátku 20. století... Kachyňův režijní rukopis je nezaměnitelný, stejně jako nádherná hudba Zdeňka Lišky. Tolik lyriky v tak tragickém příběhu... Velmi zdařilé C. a K. reálie, podařená výprava i kostýmní složka, skvělý casting...samozřejmě v čele s Vladimírem Dlouhým, jehož nestor a velikán české režie objevil pro český film...a tehdy dvanáctiletý Dlouhý podal excelentní výkon. Jaký paradox - kdyby film nerežíroval mistr Kachyňa, bezesporu by šlo o jeden z vrcholů naší tvorby pro děti a mládež, takhle je to jen další z velmi podařených filmů KK s dětskou tématikou, jako byli Tarkovského Ivanovo dětstvím inspirované válečné, ještě víceméně schematické Práče, schematismu již naprosto zbavený skvělý válečný film Ať žije republika či rovněž válečný seriál Vlak dětství a naděje... Podobné filmy: Moje levá noha, Hlas moře, Skafandr a motýl (20.11.2006)

Keď som si nedávno pozrel dokument o živote a tvorbe Vladimíra Dlouhého, bol tam spomínaný tento jeho debut. Neviem, ako je možné, že som ho do včerajška ešte nevidel, ale už som to napravil. Kachyňov film je síce rozvláčny, ale vyznieva hlboko humanisticky, je oslavou nepoddajnosti s krutým osudom a spomínaný vtedy 12-ročný chlapec bol jednoducho famózny. Celý film patrí Dlouhému. (22.12.2011)