Obchod na korze

Mistrovské dílo, jež svým tvůrcům zlomilo vaz, ale zároveň je učinilo nesmrtelnými. Obsahově nesmírně odvážné vylíčení atmosféry Slovenského štátu, kde na jeho občanech nezůstala niť suchá (nesmíme zapomínat, že již 5. října 1938 se nově vznikající Slovenská krajina prohlásila za velkého židobijce, norimberské zákony nemusela přejímat, protože domácí antisemitismus byl silný dost, a např. do Slovenského sněmu už v dobách druhé republiky nesměli kandidovat Židi a Češi). Po všech těch adoracích Slovenského národního povstání a svalování odpovědnosti na buržoazně-nacionálně-klerikální kruhy představuje Obchod na korze ostrou výčitku a krutý obraz celé slovenské válečné společnosti. Z obecnějšího hlediska se pak jedná o více než trpký portrét lidské nemohoucnosti a prostřednosti, která jedince svírá a omezuje, i když se v něm v jádru najde dost lidskosti. Toto není rozhodná obžaloba amorality či dokonce personifikovaného zla, toto je smutné konstatování neodvolatelného faktu věčné zbabělosti, sobectví a strachu, nad nimiž lze zvítězit pouze s neskutečnými obtížemi. (17.11.2006)

Tragédie malého člověka v soukolí velkých dějin jako svazek dvou lidí, kteří si vzájemně nerozumí. Tedy, Idě Kamińské jsem občas nerozuměl ani já, a ne jen když si mumlala něco v jidiš. Famózní výkon předvádí zejména Jozef Króner a byl zato se svojí hereckou partnerkou po právu oceněn zvláštní cenou na MFF v Cannes. A jak už to tak u nás bývá, po velkém úspěchu skončil film na dalších dvacet let v trezoru... (16.08.2011)

Tak jsem konečně zaplnil mezeru a souhlasím, že je to určitě jeden z nejzásadnějších filmů v čs kinematografii. Hlavní hrdina je víceméně hozen do bažin a ať už udělá to nebo to, tak je to špatně. Plný počet nedám jenom za to, že úplný konec filmu jsem odhadnul dopředu i když to to celkově depresivní vyznění filmu podporuje.90% (02.04.2020)

Snímků, které tak nějak rýpají do svědomí slovenského národa, je daleko více, ovšem celosvětový úspěch dělá své a neskutečně propastný rozdíl v počtu hodnocení oproti ostatním, je toho jasným důkazem. Film si to nepochybně zaslouží. Atmosféra Slovenské štátu, zachycená za dveřmi jednoho naprosto obyčejného, prastarého obchůdku, kde se zastavil čas. Společně s ním zastavila i stará paní Lautmannová. Jediné spojení s reálným časem je okno v obchodě. Okno do světa, který se mění. Uniformy jsou rozdané a sebevědomí těch, kteří si je oblékli, stoupá. Postavíme si tu monumentální připomenutí našeho pomatení, ať všichni vidí, že onu MOC máme. My jí máme, pro všechny, kteří nám budou vzdorovat "reč a krv nědáme...!" zpívají poslušní panáčci nastoleného režimu. Slušný člověk je zmatený a jen přihlíží příchodu uniformovaného muže. Jeho příchod je odporně sebevědomý a velkolepý, i když zapomněl na kaviár, v roce 1942, podotýkám. Je to nemilé, ale co, přináší přece dobré zprávy, co dobré, výborné "Tono, je z těba boháč...!". Popijeme si, nasytíme i trochu té pravdy hodíme na stůl. Zaslepený gardista nemá ani ponětí, jakým způsobem Tónu obohatil. Do krámku přichází arizátor, natáhnout hodiny zastaveného času. Hodný, slušný arizátor, tedy, jen když ho náhodou nekontroluje žena. Ovšem hodiny stále ne a ne se rozběhnout. Židovka nemá strach, z čeho také? Strach za ní má Tóna. Co strach, já jsem přeci arizátor, žádný exekutor, já jsem povolán říší, nejsem žádnej bílej žid...."musíš...musíš!!". Auta s nákladem již odjela, ovšem okno ukazuje něco zlého....nebezpečí, stále jde o život...."já sa nedám zastreliť! ". Židovka nevytáhla paty z domu, ne Fico a jeho posluhovači, ale osud jejího národa jí hledal. Dvojice Kadár-Klos se do nadprůměrné filmařiny odrazili již u filmu Tam na konečné. Odrazili se dost vysoko a divák jim úspěch tohoto filmu prostě musí přát. Naprosto precizní práce se vším všudy. Liškovo houslový ruch-tón mnou projel tak, až jsem se zasmál, a to nejen díky hudební geniálnosti mistra Lišky. Ve filmu je i naprosto přirozený a upřímný humor. Slovenští herci mají v sobě jistou dávku přirozenosti, možná to dělá ten jemný jazyk, nevím, ale nenašel jsem tu jediného herce, který by nějak vybočoval z řady nadprůměrného výkonu. Idu Kamińskou měl osobně na starost Juraj Herz, který zde působil jako asistent režie a na jejím neskutečném výkonu má velký podíl i on. A Króner. Kroner nehrál. ON prostě BYL. Měl to v sobě, věděl co dělá, a jak to má dělat. Lidsky i nelidsky otevřený film. (23.08.2013)

Výnimočný film, zaslúžený Oscar 1965 a zaslúžená opätovná nominácia o rok neskôr pre Idu Kamiňskú v kategórií najlepšia herečka.O takomto úspechu slovenského filmu ( alebo českého ?) v súčasnosti môžeme iba snívať.Obchod na korze je skutočným obrazom svojej doby. Výnimočný Jozef Króner, herecký koncert na tú dobu u nás nevídaný, znamená pre diváka, ktorý to vie oceniť naozajstný pôžitok. Jozef Króner pre mňa osobne znamená jediné-LEGENDA. Nezabudnuteľný a nenahraditeľný. Mimochodom, veľmi zaujímavá história domu v centre Sabinova: za vojny tu sídlil miestny hrobár, šéf maďarskej strany, neskôr Slovenská domobrana, od roku 1944 tu sídlilo gestapo a nakoniec si v ňom sovietski vojaci robili ohníky z nábytku...Dnes nad ním visí pamätná tabuľa so spomienkou že dostal oscara.Na ďalšiu sa ešte načakáme...+++++++++ Ťažkopádna slovenčina, ktorú spomína Malarkey, by v niektorých momentoch mohla mať české alebo aj slovenské titulky. Ide totiž o východoslovenské nárečie a chápem, že nie každý mu rozumie++++Film 90%. (11.02.2009)