Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (viac)Obsahy(1)
Tragikomické podobenstvo o nemožnosti kompromisu so zlom, o slabosti, strachu, nevedomosti a hlúposti ako živnej pôde pre hlásateľov násilia. Komorný príbeh jednoduchého stolára, ktorému jeho švagor, miestny veliteľ Hlinkovej gardy, prihrá skrachovanú židovskú galantériu, aby mu nenarúšal kádrový profil. Jednoduchý stolár Tóno Brtko sa ocitá medzi dvoma svetmi – čistým, nedotknuteľným svetom starej nahluchlej Židovky a svetom reality, symbolizovanej nezmyselnou drevenou Babylonskou vežou na námestí, oslavujúcou vládnuci režim. Brtko svoje previnenie zastiera, uteká pred ním. Neodolal naivnej vidine zbohatnutia, ale chce zostať poctivým človekom. Je ním až do chvíle, kedy v opojnom záchvate strachu z fašistov aj zo svojho svedomia nakoniec spôsobí tragédiu. (ASFK)
(viac)Recenzie (519)
Kroner mi vyslovene nesadol, ja viem, že hral stolára a dedinského (ch)ujka, no aj tak bol strašne trápny a smiešny. Ak by bol na jeho mieste iný herec a zahral túto nie ľahkú úlohu, tak s Kaminskou by tvorili super dvojicu. Avšak dej sa vlečie a nebyť prekvapivého záveru, tak neviem za čo by som udelil aspoň priemer, lebo "kvázi" odľahčovací humor, že stará baba už nepočuje, ma nebavil po prvom zoznámení sa Brtka a Lautmannovej. Preceňovaný film, ktorý za svoju slávu vďačí fakt výbornej Kaminskej. ()
Občas se to stane a mě se to stalo právě teď. Obchod na korze mě emočně i svou konstrukcí a vyobrazením minul a ač slovenština stejně tak jako pochopení všeho viděného i mezi řádky umístěného pro mě nebylo problémem celou dobu jsem vše jen poměrně těžkopádně a bezúspěšně trávil. ()
S filmem jsem měla velký problém - při prvním pokusu jsem nevydržela do konce, na druhý pokus to bylo lepší, ale Brtko-Krtko:) mi byl stále stejně nesympatický a ani vydařená role staré Lautmannové to už nezachránila. 3* ()
Smutný příběh i historie Slovenského štátu. Zoufalství dokáže pomáhat, ale i ne vždy se ovládat. Vynikající výkon Jozefa Kronera i Idy Kaminské. ()
Slušné překvapení. Dlouho jsem Obchod na korze odkládal, nechtělo se mi, taky jsem se podle některých komentářů obával, jestli tomu budu pořádně rozumět - patřím už totiž k těm narozeným po rozdělení, takže slovenštinu už nemám tak moc zarytou pod kůží. A přitom to vůbec nebylo špatné! Prostředí z klerofašistického Slovenska působilo moc zajímavě, vlastně si ani nepamatuji, jestli jsem někdy viděl další takový film z tohoto prostředí. S jazykem naštěstí nebyl problém, ba naopak, obrovské množství germanismů a vlastně i celých německých vět paní Lautmannové jsem uvítal. Jen jsem nepochopil podivné jednání B(K)rtka na konci - tak nejdříve chtěl Židovku ochránit, pak zase vyvést ven z domu a nakonec obrátil ještě jednou k původnímu jednání... Přesto dojmy důstávají moc dobré, zasloužený Oscar. ()
Čakal som trochu viac, ale keď hodnotím filmy, tak sa snažím hodnotiť v kontexte tej doby a zároveň, aký odkaz film zanecháva. Ľudia dnešnej doby si neuvedomujú, čím všetkým si ľudia v minulosti museli prejsť. ()
K tomuto filmu jsem nejprve přistupoval s nedůvěrou, ale nakonec jsem nebyl ani omylem zklamaný. Geniální soundtrack, který si pořád rád pouštím, ať už Husári Husári nebo tu oblíbenou babky Lautmanky. Já jsem Váš árijec a vy jste moje židovka! Akorát nejsem úplný zmrd, takže se nějak dohodneme a vy tu zůstanete pracovat. Moje stará je sice celkem kost, ale jinak je to hrabivá kráva a zaslouží si občas trochu propleskat. Švagr je v Hlinkových gardách a dává pozor na všechny židobolševiky, ale pod svícnem je přece největší tma. A to monstrum na náměstí je čím dál tím větší! Jo, ale pořád si myslím, že to měli Slováci za války jednodušší. Měli svůj štát a netrpěli tolik pod bičem nacistické okupace. ()
Mašinerie teroru zhmotnělá na půdorysu maloměsta a komorního dramatu. Konec mi přišel tlačený trochu na sílu a postrádal lehkost filmu jako celku. Ale lze ho číst i jako symbolické zúčtování. ()
Rež a rúbaj je krásná píseň a jsem rád, že si ji Slováci vybrali jako hymnu. Obchod na korze, stejně jako Dogville, by se směle mohl pouštět v nacistických promítacích sálech, na dokreslení toho, jak nesprávné je nerozvinout svůj potenciál, nestat se nadčlověkem a místo toho zůstat standardizovanou ustrašenou lidskou hnidou, podčlověkem, bodrým kriplvesničanem. ()
Výborné! Velmi realistické, sugestivní a poučné. ()
Prý zda je to křesťanské, co se děje s Židy. Je to lidské? Není to loupež? (...) Já se ptám, je to křesťanské, když se národ chce zbavit věčného nepřítele, (...) že Slovákovi židovský živel ohrožoval život, o tom není třeba nikoho přesvědčovat (...) Bylo by to vypadalo ještě hůř, kdybychom se nebyli od nich včas očistili. A udělali jsem to podle příkazu Božího: Slováku, shoď, zbav se svého škůdce. - Tiso ve veřejném projevu v Holíči 16. srpna 1942 ()
Jestli mě něco u Vyššího principu slušně řečeno sralo, tak to byly úplně trapně a černobíle zidealizované postavy, jinak to byl silný film... teď si možná říkáte, co sem pletu Vyšší princip atd., ale vždyť je to úplně jasné! Vyšší princip totiž vznikl pár let před československou novou vlnou, která konečně ukázala skutečného člověka z masa a kostí. Stejně jako jsou stylizovaní, ale naprosto reální Homolkovi nebo Formanovi hasiči, stejně skutečný je i Brtko-Krtko arizátor obchodu na korze. Těžko u něj říct, je to kladná nebo záporná nebo jakávlastně postava...? Rozhodně je to ale postava, jakou může člověk opravdu potkat - sice by mouše neublížil, ale ve chvíli, kdy mu jde o kejhák, to prostě žádný hrdina není... ()
Ač uplynulo již více než deset let od chvíle, co jsem přečetl knižní předlohu pana Grosmana, moc dobře si pamatuji, jak špatně se mi četla a strašně mě nebavila, nesedla mi. Na základě zdejšího hodnocení jsem v sobě živil naději, že film bude lepší a třeba dám ještě knize druhou šanci... Velký omyl - 1,5 hodiny jsem se nesmírně nudil a nedokázal do sebe nasát tu správnou atmosféru, jako se mi to podařilo snadno třeba u Vyššího principu. Teprve poslední půl hodinka nabrala na tempu a díky ní dávám jednu hvězdičku navíc. "Buď já nebo ona";"Bílý žid je horší než žid". ()
Jeden z nejpádnějších důkazů pro tvrzení, že v Československu vznikaly v 60.letech filmy srovnatelné se světovou špičkou. Pozoruhodné je, jak se zejména Slováci dokázali už po 20 letech podívat na své angažmá v "konečném řešení". Dneska něčeho podobného evidentně nejsme, alespoň v umění, schopni. Vynikající film! ()
Nezpochybnitelné drama, jeden z nejlepších životních výkonů dle mě podceňovaného J,Krónera. O výkonu pí. Idy nemluvě. Více oceněn a znám v cizině. Náročná, leč povinná podívaná pro toho, kdo to myslí z filmy vážně. ()
Nejlepší dílo československé kinematografie. ()
Film, který je tak "opravdový", že působí jako rána kladivem do hlavy. Kladivem, co už v hlavě zůstane navždycky, jako mučivá vzpomínka na rány, na které není lék. ()
Skor tak 4,5*, ale kedze sa jedna o Slovensky film, tak pekne zaokruhlim nahor. Fantastický Janko Kroner a ešte pôsobivejšia Ida Kaminska. ()
Nebýt Krónera a Idy Kaminské, byl by to "jen" lehce nadprůměrný film typický pro dobu, kdy vznikl. Tihle dva (pro mě hlavně Ida Kaminska) to ale pozvedli o jednu hvězdičku výš. ()
Aj keď som tej slovenčině koľkokrát moc nerozumel (a když něco říkala ta babka, tak sem často neměl šajna jestli mluví slovensky, hebrejsky nebo snad maďarsky), tak i přesto to bylo napínavé drama a příjemné překvapení, jelikož zdejší uživatelé mají tendenci takovéto filmy přehodnocovat jak to jen jde. ()