Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jan Kačer, Eva Poláková, Martin Růžek, Blažena Holišová, Pavel Bártl, Ezard Haußmann, Otto Lackovič, Vlado Müller, Oľga Adamčíková, Miroslav Macháček (viac)Obsahy(2)
Adaptácia románu Ladislava Mňačka Smrť sa volá Engelchen od režisérskej dvojice Jan Kadár a Elmar Klos, ktorá získala Oscara za film Obchod na korze. Mladý partizán Pavel, vážne zranený pri oslobodzovaní Zlína začiatkom mája 1945, počas svojho pobytu v nemocnici spomína na svoje zážitky z posledných mesiacov a snaží sa vyrovnať so svojou najväčšou traumou, vypálením osady Ploština nemeckým komandom po tom, ako ju partizáni opustili. (RTVS)
(viac)Videá (7)
Recenzie (184)
Nikomu nechci brát to, že to je pro něj dobrej film a já sám souhlasim s tim, že to je (myslim, že i objektivně řečeno) minimálně zajímavě a osobitě natočený. V tom ale, abych já osobně dokázal přijmout, že to má bejt nějak přelomová filmařina, v tom mi bránej předevšim moc divadelně přehrávaný scény a občas trochu hysterický herecký výkony (na mysli mám třeba Evu Polákovou, která mi fakt nesedla - ani jako herečka, ani jako ženská). Uvědomuju si, že hlavní poslání filmu má ležet asi trochu jinde, pokud ale pánové Kadár a Klos jednou zvolili formu filmu, pak to beru i z toho řemeslnýho pohledu. Místy mi to připomínalo některý Kachyňovy filmy, kdy jsem taky cejtil, že prostě nejsem sladěnej už jen s tou prostou formou, jakou byl film zrežírován. Určitě to stojí za zhlédnutí a zajímavý je to určitě, já jsem to ale vstřebat nedokázal. ()
...na tú dobu netradične dlhý film,ktorý sice má klad v tom,že sa snažil o väčšiu reálnosť zobrazovaného,ale na druhej strane pomerne neprehladný a to nespôsobila len dlžka filmu,ale neustále návráty do minulosti -opakovane do bezvedomia prelínanie súčasnosti a minulosti........ až do nezrozumitelnosti. Mnohé nedopovedané,nezodpovedané a koniec hmlistý. moja zaujímavosť: Filmovanie prebiehalo v Gottwaldove a Beskydách. (dyfur) ()
4,5 Bezpochyby nejlepší film Kadára a Klose. Na svou dobu nesmírně novátorský - nejen co se týče boření tabuizovaných témat a demýtizace partyzánského hnutí (partyzáni už nejsou ti čistí hrdinové, ale obyčejní lidé, kteří chybují, chlastají a souloží), ale i z hlediska narativní struktury. Popisná narace je pasé, ať žije asociativní montáž, ostrý střih, flashbacky a retrospektivy. A navíc - Jana Kačera ve filmech ze šedesátých let opravdu zbožňuju. Velké doporučení těm, co neviděli. ()
Subjektivně na silné čtyři, objektivně, když jsem si to v hlavě zrekapituloval, plná palba. Moje druhé setkání s dvojicí Kadár/Klos a podruhé je z toho hutný válečný film, tentokrát ne psychologický jako špičkový Obchod na korze, ale vyloženě válečný se vším všudy - střílení zajatců, řežba s nacisty, partyzáni, věšení a upalování civilistů. Obsahové hledisko tedy za jedna a i technicky je to excelentně natočené - flashbacky, neuzavřený konec a perfektní příběh. Tohle je za mě film do žebříčku a ne ty utahané, ukecané a nicneříkající škváry, kterých je to tu plné. Za mě nejlepší válečný film, jaký jsme kdy natočili a na svou dobu to musela být nepředstavitelná brutalita. 100% ()
Film jsem se snažil velmi dlouho sehnat a tudíž byla moje očekávání velká (a taky proto na něj u mě padlo pořadí 1000. hodnocený film). A k mé radosti byla opětována. Smrt si říká Engelchen je velmi silné, syrové a pečlivě natočené válečné drama, které je poutavé i ve chvílích, kdy není na scéně akce. V tomto filmu jde totiž také dost o atmosféru a ta se, navíc za pomoci výtečné Liškovy hudby, daří velmi dobře navodit. Co se týče hereckého ansáblu, Jan Kačer mě znovu přesvědčuje, že byl jako mladý skutečně kvalitní herec, ale i ostatní (např. Eva Poláková, Otto Lackovič) zahráli výborně. Mile mě překvapila i romantická/milostná linka, kterou bych v tomto typu snímku ani moc nečekal, ale o to víc jsem si ji užil. Výhrady mám pouze k temnějšímu obrazu a absenci titulků při některých německy a rusky mluvených pasážích, ale to bude dáno nejspíš nekvalitní verzí filmu na kterou jsem koukal. 5*, jedno z nejlepších československých dramat. ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (11)
- Jan Kačer (Pavel) prohlásil: „Natáčelo se to 132 dní a já měl doma rodinu, v Ostravě celý den zkoušel, o půlnoci sedl na vlak, dojel do Prahy, tam stálo auto a odvezlo mě do Liberce, kde se točily Beskydy, ačkoliv za Ostravou byly ty opravdové. Ale pan kameraman měl v Krkonoších chatu, a tak se točilo tam. Já ten film z duše nenáviděl. Pak se stal zázrak, že byl poslán do Moskvy, a já jel poprvé v životě na festival.“ (farfalla)
- K dojmu autentičnosti snímku přispělo i použití dokumentárních záběrů z osvobozování Zlína, které na jaře 1945 natočil Elmar Klos. (Letní filmová škola)
- Přibližně v čase 07:15, kdy ve snu honí Pavel (Jan Kačer) v domě Engelchena, je vidět na závěsu stín člověka s kamerou na rameni. (Globus_Jirka)
Reklama