Reklama

Reklama

Únos

  • angličtina Kidnapped
Československo, 1952, 113 min

Kamera:

Rudolf Milič

Hudba:

Jiří Šust

Hrajú:

Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (94)

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Je to propaganda hrubého zrna - ale tento film není možno jedním šmahem zavrhnout. Jenom pár věcí: Americká zahraniční politika - o níž tento film (ve značně zkarikované podobě) pojednává - se přece v roce 1952 (ale bohužel ani v roce 2006) nedá označit jinak než jako imperialistická - jenže vtip je v tom, že stejně imperialistická byla i politika SSSR. Dále je třeba říci, že v Americe 50. let skutečně BYLA perzekuce levicově smýšlejících lidí (viz. zmínka o "neamerické činnosti" ve filmu) - jenže zase: vtip je v tom, že tato perzekuce, jakkoliv odporná, se nedá srovnat se zločiny, které se v té samé době děly v ČSR. Člověka úplně zamrazí, když ve filmu zazní: "Váš ostravský asistent byl špion. Tady máme jeho doznání i s podpisem." Protože rok 1952 byl právě rokem nechvalně proslulého monstr procesu s "vedením Slánského protistátního spikleneckého centra", v němž byli k smrti odsouzeni nevinní lidé pro svou údajnou špionážní činnost - a taky samozřejmě dali svá doznání i s podpisy. (Jde přitom jen o špičku ledovce.) - Jelikož byl Únos v době svého uvedení kritizován tiskem pro údajný "buržoazní objektivismus" (šlo samozřejmě o kritiku konstruktivní :o), nelze opomenout jeho formu - která je prostě solidní, to se nedá nic dělat:. K+K byli vždy profíci (a zráli jako víno). Je proto obtížné tento film, založený na nepravdách a zejména polopravdách, jednoznačně hodnotit. Tři hvězdičky, které jsem mu dal, je třeba brát jen jako hodnocení orientační. ()

Sandiego odpad!

všetky recenzie používateľa

Co to jako mělo bejt? Docela mě zaujal námět, ale skutečnost předčila ty nejděsivjší představy. Postavy chtějí působit hřejivě lidsky, ale mě připadaly, jako by měly úplně vymyté mozky. Když nadešla scéna se srpem a kladivem nakresleným na sklo auta, málem jsem spadl z křesla. Sice jde o technicky vyspělé dílo, ale ten obsah přece nikdo nemohl myslet vážně. Nedokáži si představit jestli to režiséři točili s normálním výrazem, já bych se nad tím scénářem potrhal smíchy... ()

Reklama

Eddard

všetky recenzie používateľa

Jako historický materiál, dávající nám nakouknout do ideologické kuchyně kinematografii reálného socialismu je to úsměvné. Stejně tak žánrové obsazení Hrušínského a Kopeckého jako dvou kolaborantů je jaksi příznačné. Každopádně se na soudruhy nesmíme tak zlobit, studená válka byla svinstvo a jak správně podotkl Exvizitor, v USA se v té době točili víceméně podobně zkreslené vize východu... Hodnocení se vzdávám, pohybuje se někde mezi odpadem a čtyřmi hvězdami, podle toho sledujete-li ideologický význam nebo histrorickou výpověď. ()

bouncer 

všetky recenzie používateľa

V současné době vyznívá jako jeden z nejvtipnějších českých filmů. Takhle jsem už opravdu dlouho nezasmál, ale...poté si trpce uvědomíte, že autoři to mysleli vážně (stejně jako většina lidí na začátku padesátých). Přesto musíme obdivovat výkony herců a režisérskou práci pánů Kádara a Klose (ano TĚCH, kteří na točili jeden z nejlepších českých filmů Obchod na korze). Všechny ty detaily nádherně podporující ideologii filmu...Asi neuvěříte, jak se hrdí Čechové za totality usmívali ba dokonce samou radostí potentočkovali, když se konečně mohli vrátit ze západu na východ :-) ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Americké muzikály mají Zpívání v dešti (rovněž natočené roku 1952), propagandistické filmy KSČ mají Únos. Nemalé ambice tvůrců prozrazuje již nebeský prolog, podpořený náležitě majestátní hudbou. Později je tento „epic“ dojem vyvolán přenesením části děje na půdu OSN. Organizace s pověstí mezinárodního mravokárce byla zneužita také pro čecháčkovskou pointu celého snímku: jen ať si v OSN hlasují, my si budeme doma hlasovat, pro co sami chceme! A jednohlasně! K dalším highlights tohoto pseudo-špiónského pseudo-thrilleru patří svorné pění Internacionály nebo identifikace soudruha díky jeho doplnění neodmyslitelného kladiva k osiřelému srpu. ___ Nositelem idejí komunistické strany je soudruh z nejuvědomělejších, poslanec Horvát (což je spíše maďarské než ryze české příjmení, ale pořád jsme na půdě spřáteleného státu, tak budiž). Rozhodný a neúplatný a proto jednomyslně následovaný přesvědčenými spoluobčany. Vyprávěcí schéma ideologické „léčby“ pochybujícího soudruha naplňuje inženýra Prokopa. Z „politického analfabeta“ se pod nedobrým dojmem z kapitalistického světa mění v člověka, jehož hlava i srdce patří komunismu. To jiným, kteří se ani úplatku v podobě západního jídla neštítí (namísto toho, aby s ostatními baštili papír) a v pokleslé americké kultuře zalíbení nacházejí (Kopeckého jazzman), již není pomoci. Nechť si zhynou na západě! ___ Jedna z ústředních hodnotových norem komunistické ideologie, kolektivismus, je zvýznamňovaná napříč celým narativem. Čech (tedy komunista) je vždy součástí většího kolektivu a musí hlavně hledět, aby nezradil domácí reprezentaci, na kterou se v nouzi může vždy spolehnout. Jeho zájmy jsou nadosobní, motivované prospěšností pro celou republiku. Není proto gesta, které by nebylo politicky zatížené. Neboť jednat znamená šířit komunistické ideály, bylo by zradou mluvit za sebe samého, vyjadřovat vlastní myšlenky (také proto je třeba apolitického Prokopa učinit politicky uvědomělým). ___ Záporné figury oproti tomu jednají na vlastní triko. Svými společensky nezodpovědnými činy sledují jen osobní obohacení. Na ideovou sveřepost českého lidu, imunního vůči americkému dolaru i hrubé síle, nutně hledí s údivem („Co je to za lidi?“). Kapitalista již dávno veškeré ideály směnil za dolary. Hlásaje „Náš pán, náš zákazník“, řeší obchodní záležitosti i tehdy, když by se měl zajímat o člověka a jeho zdraví. I ve své sebestřednosti ovšem postava reprezentující západní hodnoty pokorně uznává „váš těžký průmysl je pro nás konkurence.“ Kromě zvýšeného zájmu o finanční záležitosti poznáte imperialistu rovněž na základě jeho oddanosti myšlence války. Nutno býti ve střehu, protože Západ stále zbrojí proti mírumilovným východním zemím. Motivace pro zabíjení? Samozřejmě peníze. Důvodem válečného štváčství je pak mimo jiné přežívající odkaz nacismu (SS kabát Wankeho). ___ Dílo zkázy dokonává komická angličtina („Oukej, bojs“) a akční scény vygradované hláškami jako „Zamkli se, rošťáci!“ Dnes se tomu smějeme, přesvědčeni, že bychom se takto průhlednou ideologickou masáží sami oblbnout nenechali. Vážně ne? Vážně by nás ani kdesi v hloubi hemisféry nenapadlo, že je zatraceně cool být Čech a jít vždy doleva (dneska spíš hodně doprava)? Kvůli podobným otázkám má smysl podobná zvěrstva sledovat, byť se škodolibým pobavením, a zkoumat mechanismy, pomocí kterých je „pravda“ určité skupiny vydávána za pravdu celého národa. 40% Zajímavé komentáře: Subjektiv, NinadeL, Marthos () (menej) (viac)

Galéria (6)

Zaujímavosti (10)

  • V několika záběrech filmu se objevuje pojem letecké nádraží. Dnes bychom asi použili terminál. (Frontie)
  • Západoněmecká dálnice se točila na silnici v Chuchli. (M.B)
  • Rádio, ze kterého se line americká hudba na základně v Německu, je AFN – Síť amerických sil, které vzniklo pro vojáky USA v zahraničí v roce 1942. (sator)

Reklama

Reklama