Štvorec

Ak by išlo o poviedkový film, tak propagácia Štvorca by bola za 3* - tam rátam aj pseudo-opičiaka z plagátu, Elisabeth Moss za 4* - aj s jej skutočnou opicou, a napokon list zlodejom tiež za 4*. Jasné, že majú tieto príbehy spoločných menovateľov, no aj tak sa mi ich mozaika nezdala byť dostatočne prepojená. Čiže za celý film skôr tie 3*, ale len v prípade, že by sa naozaj jednalo o počin poviedkový. Zahrnúť však všetky tri udalosti do krátkeho úseku života jedného kurátora múzea je dosť absurdne zábavné, aby som naopak hodnotenie zaokrúhlil hore. (02.03.2020)

Cristian je na prvý pohľad charizmatický sympaťák, ktorý sa postupne prejaví ako privilegovaný hajzel s mnohými nepríjemnými vlastnosťami. Interakcia s chlapcom na schodoch bola veľmi napínavá a dramatická. Napriek stopáži som sa nenudila ani chvíľu. Od Östlunda som videla len Vyššiu moc, Štvorec mi sadol viac. A dosť som sa nasmiala, hoci asi ako jediná v tej minisále asi s dvanástimi divákmi. (Lumiere - 17.5.2018) (28.05.2018)

Čtverec mi svou atmosférou občas připomínal snímek Vyšší moc, až po jeho skončení jsem zjistil, že je má na svědomí stejný režisér. Také jsem z něj měl místy tísnivé pocity. Z filmu totiž opět sálá ta švédská dokonalost, strohost a emoční prázdnota. Když už někdo projeví své emoce nekontrolovaně, vždy to hraničí s průšvihem. Ve Švédsku bych nechtěl žít ani za zlaté prase. Každopádně Čtverec je natočen dobře a některé scény jsou výtečně. Nabízí zrcadlo dnešní „dokonalé“ doby a nechává jen na divákovi, co v něm uvidí. Navede na spousty zajímavých otázek, které nechává záměrně bez odpovědí, což se mi líbí. K tomu je ve spoustě scén i překvapivě vtipný. Bylo by fajn si o tom pak s někým pokecat a probrat to u piva, kafe, čaje, … Bohužel jsou tu i hluchá místa a občas jsem se lehce nudil. Možná mi chyběl nosnější příběh. Proto dávám nakonec tři hvězdy, ale není to průměrný film a podívat se na něj rozhodně doporučuji. (17.10.2019)

Domnívám se, že výjimečnost tohoto filmu spočívá primárně v tom, jak na poměrně nekomplikované zápletce dokáže ukázat složitost některých problémů (tohle se ale vlastně dá říct i o ostatních Östlundových filmech). Nejvíc jsem si pochopitelně užil scénu s divokým zvířetem. Válel jsem se smíchy a říkal si, jak trefné to je. Méně příjemné pak bylo, že se u mne objevily jisté pochybnosti ohledně mého vlastního jednání, v případě, že bych, nedejbože, byl účasten podobné performance. (13.07.2019)

Všetko tu už bolo. Polemiky nad tým, čo je ešte umenie, a čo už nie. Je reklamný videovirál dôležitejší ako to, na čo upozorňuje? Zmätenosť a nejednoznačnosť prezentovaných solidárne humanistických posolstiev dobre situovaných mužov a žien sa naplno prejavuje v ostrej konfrontácii s osobným stretom ich nositeľov so sociálnou realitou. Odcudzenie sa naozajstným problémom doby a spoločnosti. Pestovanie si spoločenských a vzťahových kontaktov na základe spoločenského postavenia. Vše objímajúce občianske a politicky korektné frázy bez akéhokoľvek obsahu premietané do spoločenských a následne aj zákonných noriem. Konfrontácia "normality a uhladenosti" civilizácie s prírodným barbarstvom. Ale všetko pekne v jednom štvorci, to tu hádam ešte nebolo. Tak zato veľké plus. Plus ďalšie za scénu nóbl vernisáže s inscenovaným vpádom opičieho divocha. Skvelé je, že film priam podnecuje k polemike a vyjadreniu názoru naň. Poznámka: Tak ja jeden názor na riešenie dekadentnej spoločnosti mám. Hoci málokomu sa bude páčiť. Pritom vrcholné manažérske tímy s takým konceptom dávno pracujú. Druhá vec je, že ho zákerne zneužívajú na ekonomicko-mediálno-pracovnej úrovni pre prehlbovanie nadnárodného globálneho kapitalizmu. Ide o pozorné, sústredené čítanie s porozumením (nie s a priori odsúdením) a následné priame aplikovanie Maových téz o revolučnej zmene spoločnosti do praxe. (05.01.2021)