Štvorec

Sice je to hezky udělané (jako zbytek cizojazyčných Oscarových nominací), ale zároveň je to totálně bez děje (jako zbytek cizojazyčných Oscarových nominací), takže člověk dvě a půl hodiny tupě čumí na hezké nic, které se před ním odehrává. Ve zkratce - bylo to úplně o hovně a k tomu prasácká EU agitka. 20% (17.02.2018)

Ano, ano, severská podivnost opět na scéně! Tentokráte líčí kurátora umělecké galerie jako člověka, který se nechá okrást a následně si zahraje na Maigreta, aby získal svou peněženku a iPhone zpět. Jenže ouha, náš elegantní Maigret nepočítal s tím, že si ho může najít dvanáctiletý hoch a konfrontovat ho se vzneseným obviněním z krádeže. Ale úplně nejlepší byl opičí muž, který málem zvalchoval účastnici slavnostní recepce aneb King Kong v ŠOPENHÁGENU. 84% Celosvětový příjem k 6. 1. 2019: $1,502,347 (06.01.2019)

Smrt umění. Mise v české Mafii a taky dobrý popis pro tento film. Švédové toho tolik na světovém poli nepředvedou a když už se s něčím vytáhnou na Oscary, tak to vypadá takto. Zvláštně. Jednoduše zvláštně. Zkusme si zrekapitulovat o čem to vlastně bylo. Lidi udělali v muzeu něco nového z moderního umění. Před ním udělají svítící čtverec. 4x4, pozor. 4x4!!! Až se z toho čtyřtahové Škodovce Yetti zamlžují přední skla. No, co dál? Hlavní postavě někdo ukradne mobil. On vyhrožuje kvůli tomu půlce města. Pak má sex. No a to je tak nějak všechno. Nějak v tom figurují bezdomovci... a no, ehm. Nevím? To je vše? Takže o tom to bylo. Nemáte zač. (22.02.2018)

Pád říše kapitalistické. 1)  Západní civilizace, jak ji ukazuje tento film, vypadá, že churaví a pohled je to dost smutný. Sebestřednost na jedné straně a bezbřehá tolerance na straně druhé dobře ilustrují současný stav západní společnosti. Pravda, úpadek ještě není na první pohled patrný, ale už je tu._____ 2)  Otázka je, jak rychle to potrvá. Pád říše římské se rozprostřel do několika století a místní určitě celý proces nevnímali tak, jak my dnes. Syndrom vařené žáby v plné parádě. A voda pod námi už začíná bublat._____ 3)  Na tento nesporně zajímavý film se ovšem znovu nepodívám. Mám z něho nehezké pocity. (31.10.2021)

Né vždycky příjemné a celkem dlouhé pokoukání, které mi nejvíc přípomínalo průsečík Velké nádhery a Toniho Erdmanna. Östlund se totiž jednak pohybuje na té tenké hraně mezi kritikou a adorací snobského a povrchního života a umění a jednak také vystavuje své postavy značně trapným sociálním situacím. Obojí navíc zvládá docela s přehledem. Skvělou, pedantskou filmařinou estetizuje a podrývá vše potřebné, všechny ty hraniční momenty má skvěle odpozorované a s potěšením často ulpívá v situaci o něco déle, než je divákovi při sledování příjemné. Je pravda, že má trochu tendenci přebíhat od jednoho ke druhému, ale celkový zážitek z filmu mi to nijak dramaticky nezničilo. 7/10 (27.02.2018)