Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Meryl Streep, Tom Hanks, Sarah Paulson, Bob Odenkirk, Tracy Letts, Bradley Whitford, Bruce Greenwood, Matthew Rhys, Alison Brie, Carrie Coon, Jesse Plemons (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Keď vláda klame, noviny sa musia postaviť na stranu pravdy. Aféra v Pentagone je napínavou drámou z prostredia najvyšších politických kruhov USA. Rozpráva skutočný príbeh Kay Grahamovej (Meryl Streep), vydavateľky The Washington Post, a jej vedúceho redaktora Bena Bradleeho (Tom Hanks), ktorí sa pustia do boja s vládnou mašinériou. Chcú zverejniť exkluzívny materiál odhaľujúci fakty, ktoré americká vláda pred verejnosťou ukrývala takmer tri desaťročia. V nerovnom súboji obaja riskujú nielen svoje kariéry, ale aj osobnú slobodu, aby pomohli vyniesť na svetlo dlho utajovanú pravdu o tzv. Pentagon Papers. (Forum Film SK)
(viac)Videá (25)
Recenzie (435)
Prvú hodinu strašná nuda. Našťastie v druhej sa to konečne rozbehne a to hlavne vďaka postavám majiteľky Meryl Streep a jej šéfredaktora Toma Hanksa; obaja boli v danej dobe mimoriadne odvážnymi a statočnými ľuďmi, ktorí veľa riskovali – a povedal by som, že basa bola tým najmenším zlom, aké ich mohlo zo strany psychopata Nixona stretnúť za to, čo urobili. ()
Z pozice fanouška amerických dějin povinná a zajímavá noviny X vláda story, z pohledu diváka sice drží pozornost a pěkný jako dobovka, přeci jen ale sušší, nepřekvapivý a nekulervoucí zážitek. Nenapadá mě jediný aspekt, co by vyšel líp než na "dobře". Natáčelo se mi loni přímo za okny :) ()
Steven Spielberg zůstane legendou. Daroval nám Indiana Jonese, Čelisti či Jurský park a natočil spoustu úžasných filmů. Poslední dobou se však Steven Spielberg stal průměrným rutinérem jenž sice pořád točil nadprůměr ale ty výjimečné pecky jako dřív to prostě nebyli. Je otázka jestli se teď v 71 letech dokáže ještě vrátit na staré sedlo avšak The Post (český překlad hoďme prostě a jednoduše za hlavu) rozhodně ukazuje, že ještě nepatří do starého železa. Film mapuje celkem důležitou událost Amerických dějin: Tedy dobu kdy se provalilo, že hned několik bývalých hlav Spojených států amerických i ta současná (Nixon) záměrně lhali o tom jak jsou na tom s Vietnamskou válkou. Žijeme však v silné zemi kdy jsou jakékoliv noviny cenzurovány. Spielberg tuto událost dle mého reflektuje lépe než když před 3 roky natočil průměrný Most špionů. Dává lepší důraz na postavy (kterých je tentokrát více než jenom 2) které nechává žít a o každé nám aspoň trošku vysvětlí co je zač a jaké jsou jeho plány. Jasně, v The Post nikdy nehrozí, že naše hrdiny někdo zabije jde ale o něco víc než o pouhý život. Jde o svobodu projevu která je v dnešní době ještě důležitější. Spielberg tuto 116 minutovou dlouhou jízdu projíždí působivými záběry kamery, hraje do toho vždy perfektní hudba Johna Williamse a především každý herec alespoň trochu dobře hraje. Tom Hanks je perfektní, Bob Odenkirk ukazuje, že neumí hrát jenom Saula a Meryl Streep... je jako vždy k zulíbání a člověk jí div nepřeje tu rekordní 4 sošku. Jediná škoda je ta, že to prostě další pravý zápis Spielberga není. Není to Jurský park, není to Schindlerův seznam, není to Minority Report, není to Chyť mě když to dokážeš... je to však slušná práce která si shlédnutí zaslouží. Mám ale takový pocit, že Štefan Spielbergů ještě neřekl poslední slovo. ()
Spielberg, Kamiński, Williams, Streep, Hanks, všetko zvučné mená, ktoré stále dokážu upútať, no tento krát im to až tak nepodarilo. Spielberg to stále vie, ukázal to v druhej polovici filmu, ktorá bola dobrá a v ktorej sa začalo niečo diať, problém je obzvlášť v prvej polke, ktorá sa vlečie, stráca tempo a miestami nudí. Škoda. Každopádne záver s Watergate bol luxusný. Obľúbený soundtrack: The Court's Decision and End Credits. 70% - 3* ()
Čekal jsem, že The Post bude dobrý film. Nečekal jsem, že bude takřka bezchybný. Lze na něm obdivovat mnohé, obzvlášť při vědomí, že projekt byl ohlášen v březnu 2017 a v prosinci šel do kin, ale nejvíc mě bavilo, jak se v něm na rovině vyprávění i stylu neustále střetávají různé subsvěty (rodina a práce, muži a ženy, kamarádi a kolegové, The Washington Post a The NY Times), což filmu z větší části založenému na tom, že se pár lidí v místnosti probírá obrovským množstvím dat nebo o něčem zásadním rozhoduje, dodává dynamiku a vrstevnatost. ___ Odlišnost světů, mezi nimiž se postavy pohybují, si přitom uvědomuje zejména díky Kamińského kameře a dokonalé režijní kontrole předkamerového prostoru. Skoro zde není záběru, který by něco nesděloval svou kompozicí, rozmístěním herců, samozřejmostí, s jakou si postavy podmaňují určité prostředí (Kay se lépe cítí doma, Ben v redakci), kontrastem dění v předním a zadním plánu, rychlostí a směrem pohybu kamery... Nikdy to přitom nepůsobí návodně, ale naopak jako něco zcela přirozeného a organického. Třeba vnučky pobíhající v pozadí na zahradě během pracovního rozhovoru Bena a Kay nebo prostý švenk kamery na portrét hrdinčina otce visící na sloupu, okolo kterého dotyčná prochází dodávají scénám mimořádnou emocionální hloubku, aniž by to vyznělo sentimentálně a zpomalilo vyprávění. ___Přestože se na nás hlavně v první polovině, pokrývající několik dní, neustále valí množství informací (v té druhé je pole možností, jak se může vyprávění dál vyvíjet, výrazně zúžené a odehrává se z velké části během jediného dne, takže je ještě napínavější), díky přehlednosti, s jakou je film natočen, se v nich bez problému orientujete a víte, oč komu běží.___Tematicky jde jednak o prequel Všech prezidentových mužů, jednak o další spielbergovský příběh o absentujícím otci, rodině (hlavně kvůli ní je důležitý noční rozhovor s dcerou, byť ten bude pro mnohé iritujícím důkazem, že Spielberg nezvládá konce) a občasné nutnosti obejít některá pravidla, abyste udrželi demokracii naživu. Teprve potřetí u Spielberga (po Purpurové barvě a Obrovi) ve středu dění stojí ženská hrdinka, ke které se všechny dějové a motivické linie - boj s vládou, společenskými očekáváním, vlastní sebedůvěrou - sbíhají (prvně se přitom protnou zhruba v polovině filmu - do té doby Kay do obsahu novin nezasahuje).___ The Post je tak relevantní nejen coby kritika neomezené moci a obhajoba svobodných médií, ale také jako vyprávění o ženě, která musí vše riskovat, aby mužům předvedla, že je stejně schopná jako oni a dosáhnout tak na individuální rovině téže svobody, o kterou usilují noviny, aby mohly bez postihů psát o pochybných vládních aktivitách (právě scény, ve kterých se Meryl Streep nachází v obklíčení mužů, kteří jí v doslovném i přeneseném významu brání v pohybu a kterým se nejdříve podřizuje a postupně se jim naučí čelit, patří k těm nejsilnějším).___ Spielbergova novinka to pro svou zdánlivou neakčnost (zejména pro toho, kdo kromě slov nebude věnovat pozornost i tomu, co film sděluje obrazem) především u neamerických diváků nebude mít snadné, ale jestli se vám líbil Lincoln, z The Post byste měli být nadšeni, ač jde o ještě méně okázalou podívanou (nejepičtější scéna zachycuje tisk a distribuci novin). 90% () (menej) (viac)
Galéria (66)
Zaujímavosti (27)
- Film je už piatou spoluprácou režiséra Stevena Spielberga a herca Toma Hanksa. (ČSFD)
- Závěr filmu odkazuje na skandál, který vypukl ve Spojených státech poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. O události začali psát reportéři deníku The Washington Post . Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky. (Macik1982)
- Americký prezident Donald Trump chtěl film vidět s předstihem v Bílém domě a následně v letním sídle Camp David. (Delock)
Reklama