Réžia:
Damien ChazelleScenár:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrajú:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Pred päťdesiatimi rokmi sa pol miliarda ľudí tlačila pri televízoroch, aby v priamom prenose sledovali pristátie posádky Apolla 11 na Mesiaci. Krátko nato astronaut Neil Armstrong vyslovil slávnu vetu „Je to malý krok pre človeka, obrovský skok pre ľudstvo,“ a počin, ktorý sa stal možno najodvážnejšou výpravou od plavby Kryštofa Kolumbusa, bol týmto úspešne zakončený. Rovnako fascinujúca, bola aj éra, ktorá tomuto letu predchádzala, a životný príbeh človeka, ktorý dostal to privilégium urobiť na Mesiaci prvý „ľudský“ krok. Príbeh Prvého človeka začína v roku 1962, keď Niel Armstrong začal pracovať ako pilot pre NASA a kedy sa musel vyrovnať s osobnou tragédiou, smrťou dvojročnej dcéry na nevyliečiteľnú chorobu. Pre prácu, ktorá predstavovala permanentné dotyky so smrťou si ťažko mohli v NASA vybrať vhodnejšieho kandidáta. Armstrong nie je vesmírny kovboj, ktorý by riziko podstupoval dobrovoľne a s frajerským nadhľadom, na druhú stranu ani nepanikári v situáciách, keď mu ide o život. Jeho základným charakterovým rysom je pokoj. Pokoj vo chvíli, keď sa v skúšobnom module rúti k zemi voľným pádom, pokoj, keď odpovedá synovi na otázku, či sa z misie vráti späť, pokoj vo chvíli, keď robí onen historicky prvý krok. Protiváhou tomuto pokoju je absolútny stres jeho ženy (Claire Foy) a jej vnútorné drama, s akou prežíva jeho každý úspech, a možnosť, že sa už nikdy nevráti. (Cinemart SK)
(viac)Zaujímavosti (38)
- Ke konci požáru Apolla 1 je záběr na poklop, který je zdeformován následným výbuchem. Scéna ale nezobrazuje posádku, která se zoufale snažila otevřít poklop zvenčí, nebo plameny a kouř, který bránil jejich snaze o záchranu. (vojacekr)
- Ke konci filmu stojí Neil Armstrong (Ryan Gosling) na Měsíci a po jeho tváři stéká slza. Slza ale stéká stejnou rychlostí jako na Zemi. Nebylo by možné, aby na Měsíci slza stékala stejně rychle při gravitaci, která je 5x menší, než zemská. (vojacekr)
- Na palubě kosmické lodi Apollo nebyly použity LED. Sedmi segmentové displeje zobrazené ve filmu jsou elektroluminiscenční displeje. (vojacekr)
- Když se Neil Armstrong (Ryan Gosling) dívá z okna kosmické lodi, zobrazuje se Měsíc v poslední čtvrtině fáze před úplňkem. Ve skutečnosti ale bylo těsně po úplňku. (vojacekr)
- Startovací sekvence rakety ve filmu je chybná. Motory hlavní fáze Saturn V totiž zažehávají 8 sekund před samotným startem rakety. Poté se všechna spojení s raketou odkloní a podpůrná ramena se uvolní. (vojacekr)
- Neil Armstrong ve skutečnosti nikdy netrénoval v kinetickém testovacím zařízení, známém jako MASTIF (Multi-Axis Spin Test Inertia Facility). Zařízení bylo původně navrženo pro astronauty programu Merkur, výsledky ze simulátoru ale byly považovány jako neprůkazné a irelevantní. Paradoxní je fakt, že i když Armstrong simulátor nepodstoupil, byl jeden z mála, který byl těmto silám vystaven. (vojacekr)
- Film zachycuje lunární terén jako členitý s kráterovými stěnami a útesy. Například scéna, kdy Neil Armstrong (Ryan Gosling) stojí na pokraji kráteru, který vypadá jako hluboká, temná jáma. Ve skutečnosti jsou svahy na Měsíci velmi mírné, většinou nepřesahující sklon 35°, kvůli nedostatečnému vlivu eroze. Kromě skal a balvanů (kterým se Armstrong musel vyhnout při přistání) má lunární terén hladký vzhled díky pískování mikro meteoroidy po miliardy let. (vojacekr)
- Na začátku filmu, kdy je děj zasazen do roku 1961, je možné vidět, jak Niel Armstrong (Ryan Gosling) čte z lékařské knihy, kde je obrázek magnetické rezonance (MRI). Ta ale byla vyvinuta až v 70. letech. (vojacekr)
-
Barva nápisu na kýlu letounu X-15 je jiná během přistání (bílý nápis, oranžový podklad ) a po přistání (černý nápis, žlutý podklad). Ve skutečnosti byl nápis na X-15 černý na žlutém podkladu.
(vojacekr)